Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrofyzikální praktikum

Astrofyzikální praktikum

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně a B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS pořádají

Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

Místo konání Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích, P.O.BOX 43, 682 01 Vyškov
Termín 9.8.2004 - 20.8.2004
Program

Účastníci praktika absolvují teoretickou a praktickou část programu. V praktické části se seznámí se základními metodami vizuálního i CCD pozorování proměnných hvězd. Naučí se zpracovávat svá pozorování. Pozorování budou prováděna současně různými prostředky (vizuálně i CCD).

Teoretická část bude obsahovat tři přednášky a cvičení týkající se hvězdných spekter, spektroskopie a jejího využití ve stelární astronomii. Přednášejícími jsou: doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. a doc. RNDr. Vladimír Štefl, CSc. z Masarykovy univerzity a RNDr. Miroslav Šlechta, PhD. z Astronomického ústavu AV ČR Ondřejov

V průběhu praktika bude zajištěn doplňkový kulturní a sportovní pro- gram (zoopark, muzeum, aquapark, expozice historických letadel aj.)

Ubytování V prostorách hvězdárny, nutno vzít s sebou spací pytel a deku (prostěradlo), max. počet lůžek je omezen.
Stravování Společné v ceně do 60 Kč za oběd, případně individuální, dle možností. V omezené míře lze vařit přímo na hvězdárně.
Finance Veškeré náklady spojené s pobytem, stravováním a cestou si hradí účastník sám. Náklady spojené s pobytem zahrnují 15,-Kč/den a 300,- Kč, které částečně hradí náklady spojené s odbornými přednáškami a praktiky. Celkem tedy 495,- Kč. Náklady spojené s pobytem a programem hradí účastníci na počátku praktika.
Přístrojové vybavení 2x Binar 25x100, 1x Monar 25x100, RL 300 s CCD kamerou ST7, RL 250. Můžete přivézt i vlastní dalekohled.
Počet účastníků Je omezen ubytovací kapacitou na 16 pozorovatelů.
Sraz účastníků Pondělí 9. 8. 2004 kolem 17. hodiny na hvězdárně, která je situována od nádraží ČD a ČSAD cca 35 minut chůze mimo město směr Kroměříž.
Konec Pátek 20.8.2003 kolem poledne
Vedoucí RNDr. Petr Hájek, RNDr. Miloslav Zejda
Přihlášky On-line http://var.astro.cz/brno/prak2004_prihlaska.html, e-mailem na adresu p.hajek@meuvyskov.cz do 16. července 2004.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »