< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách
Miloslav Zejda Vytisknout článek

Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách

doublestars.jpg
O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.

Tisková zpráva Masarykovy univerzity

Hvězdy jsou základními kameny vesmíru a důkladná znalost zákonitostí jejich vzniku, vývoje a zániku je nezbytným předpokladem pro pochopení stavby galaxií i celého vesmíru. Převážná většina hvězd nežije tak jako naše Slunce sama, ale vyskytuje se ve hvězdných párech i vícenásobných hvězdných soustavách. Jak uvádí doc. Zdeněk Mikulášek z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU: "Peripetie manželského života hvězd vázaných ve dvojhvězdách jsou mnohem pestřejší a dramatičtější než život hvězdných samotářů. Mohou si vzájemně vyměňovat svou hmotu, vybuchovat jako novy či supernovy, mohou být zdroji rentgenového záření. Navíc hvězdy žijící ve dvojicích na sebe prozrazují mnohem více než osamocené hvězdy - z pozorování dvojhvězd lze spolehlivě určit jejich rozměry, hmotnosti, zářivé výkony i věk. Tyto údaje pak slouží k ověření znalostí o vývoji hvězd, procesech v jejich nitru, ale třeba i k určování vzdáleností galaxií." Metody používané při výzkumu dvojhvězd se v současnosti také ve velké míře uplatňují při výzkumu extrasolárních planet a výraznou měrou tak přispívají k obohacování znalostí o cizích planetárních světech mimo naší sluneční soustavu i o životě ve vesmíru.

Masarykova univerzita
Masarykova univerzita
K účasti na konferenci se podařilo získat i přední světové odborníky v tomto oboru astronomie: známého astrofyzika Jiřího Grygara, dále R.E. Wilsona (AD University of Florida, USA), E. Guinana, A. Pršu (Villanova University, USA) , S. Rucinskeho (DAA, University of Toronto, Kanada), A. Tokovinina (CTIO, National Optical Astronomy Observatory Chile) a další. Bližší informace o programu jsou k dispozici na http://astro.physics.muni.cz/binkey.

Hlavním pořadatelem je Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU. Spolupořadateli jsou Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Astronomický ústav SAV v Tatranské Lomnici.

Kontaktní osoby:
doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (tel. 549 495 880) mikulas@physics.muni.cz
RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D., (tel. 549 498 600) zejda@physics.muni.cz
RNDr. Jan Janík, Ph.D. (tel 549 494 083) honza@physics.muni.cz




O autorovi

Miloslav Zejda

predseda BRNO-SPPH

Další články autora (5)

42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »