Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách

Vědci v Brně zkoumají život hvězd ve dvojhvězdách

doublestars.jpg
O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.

Tisková zpráva Masarykovy univerzity

Hvězdy jsou základními kameny vesmíru a důkladná znalost zákonitostí jejich vzniku, vývoje a zániku je nezbytným předpokladem pro pochopení stavby galaxií i celého vesmíru. Převážná většina hvězd nežije tak jako naše Slunce sama, ale vyskytuje se ve hvězdných párech i vícenásobných hvězdných soustavách. Jak uvádí doc. Zdeněk Mikulášek z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU: "Peripetie manželského života hvězd vázaných ve dvojhvězdách jsou mnohem pestřejší a dramatičtější než život hvězdných samotářů. Mohou si vzájemně vyměňovat svou hmotu, vybuchovat jako novy či supernovy, mohou být zdroji rentgenového záření. Navíc hvězdy žijící ve dvojicích na sebe prozrazují mnohem více než osamocené hvězdy - z pozorování dvojhvězd lze spolehlivě určit jejich rozměry, hmotnosti, zářivé výkony i věk. Tyto údaje pak slouží k ověření znalostí o vývoji hvězd, procesech v jejich nitru, ale třeba i k určování vzdáleností galaxií." Metody používané při výzkumu dvojhvězd se v současnosti také ve velké míře uplatňují při výzkumu extrasolárních planet a výraznou měrou tak přispívají k obohacování znalostí o cizích planetárních světech mimo naší sluneční soustavu i o životě ve vesmíru.

Masarykova univerzita
Masarykova univerzita
K účasti na konferenci se podařilo získat i přední světové odborníky v tomto oboru astronomie: známého astrofyzika Jiřího Grygara, dále R.E. Wilsona (AD University of Florida, USA), E. Guinana, A. Pršu (Villanova University, USA) , S. Rucinskeho (DAA, University of Toronto, Kanada), A. Tokovinina (CTIO, National Optical Astronomy Observatory Chile) a další. Bližší informace o programu jsou k dispozici na http://astro.physics.muni.cz/binkey.

Hlavním pořadatelem je Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU. Spolupořadateli jsou Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Astronomický ústav SAV v Tatranské Lomnici.

Kontaktní osoby:
doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (tel. 549 495 880) mikulas@physics.muni.cz
RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D., (tel. 549 498 600) zejda@physics.muni.cz
RNDr. Jan Janík, Ph.D. (tel 549 494 083) honza@physics.muni.cz




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »