Na výletě u protinožců: Na moře
Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- Canopus (α Carinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.
Jihozápadně od ρ Puppis najdete proměnnou hvězdu typu mira L2 Puppis, která má v maximu jasnosti kolem tří magnitud a v minimu klesá až na šest magnitud v cyklech dlouhých přibližně 140 dní. Mnohem zajímavější je ale hlavní složka dvojhvězdy γ1,2 Velorum, která představuje nejjasnější známou tzv. Wolf-Rayetovu hvězdu. Už v jednoduchých spektroskopech bez problémů spatříte výrazné emise v modré oblasti spektra. Jedná se o čáry vysoce ionizovaných atomů, svítících v rozsáhlé žhavé obálce ozařované hvězdou v pokročilém stadiu vývoje, která s největší pravděpodobností skončí jako supernova. Gamma Velorum na dvojhvězdu lehce rozštípnete i v malém dalekohledu -- hlavní hvězdu druhé velikosti (onu WR stálici) doprovází ve vzdálenosti necelé jedné úhlové minuty o tři magnitudy slabší průvodce.
Kolem naoranžovělé hvězdy c Puppis se rozkládá otevřená hvězdokupa NGC 2451, složená z několika hvězd páté až šesté velikosti. Hned vedle -- u hvězdy b Puppis -- je další hvězdokupa NGC 2477. Věk první hvězdokupy se odhaduje na třicet pět milionů let, druhé na sedm set milionů. NGC 2451 je asi 850 světelných roků daleko, NGC 2477 je čtyřikrát dál. Obě jsou skvělým cílem jak pro triedry, tak i menší dalekohledy.
V sousedním souhvězdí najdete v okolí hvězdy o Velorum (3,6 mag) další otevřenou hvězdokupu IC 2391, o níž se pravděpodobně zmiňuje již Al Sufi v devátém století našeho letopočtu: "nad 37. hvězdou [δ Navis] ve vzdálenosti jednoho loktu, zde je mlhavá hvězda". Objekt je vhodný především pro malé dalekohledy, ve kterých uvidíte v oblasti o průměru jednoho stupně asi dvě desítky relativně jasných hvězd. Část souhvězdí Plachet také tvoří výrazný Falešný kříž tvořený hvězdami κ Velorum, ε ι Carinae a δ Velorum. U jeho paty na tmavé, průzračné obloze vyhledejte bledou skvrnu velikosti měsíčného úplňku, kupu NGC 2516 ze souhvězdí Lodního kýlu. Určitě se na ni podívejte dalekohledem. Už v triedru totiž spolehlivě rozeznáte asi třetinu ze stovky hvězd, které obsahuje.
Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
Na výletě u protinožců: Proxima
Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
Zdroj: denik.hvezdarna.cz
Seriál
- Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
- Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
- Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
- Na výletě u protinožců: Proxima
- Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
- Na výletě u protinožců: Na moře
- Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
- Na výletě u protinožců: Outsideři?
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
