Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Na výletě u protinožců: Proxima

Na výletě u protinožců: Proxima

Možná to bude pro někoho překvapivé, ale i přes veškerou snahu astronomů toho víme o vesmírných objektech jenom velmi málo. A to dokonce i v případě těch nejbližších stálic. Důležité míry a váhy, které vstupují do astrofyzikálních modelů tvorby a vývoje hvězd, totiž stále ještě odhadujeme, takže "astronomicky přesná" astronomie zůstává více než nepřesná. Je proto skvělé, že pozorovatelé u největšího dalekohledu na světě -- Velmi velkého dalekohledu na chilské hoře Paranal -- před nedávnem proměřili velikosti alespoň nejbližších hvězd -- systému α Centauri, přezdívaného též Toliman.

Co tedy o něm víme? Jedná se o nebližší dosud známý hvězdný systém, jehož vzdálenost byla velmi přesně změřena na 4,36 světelného roku. Takže kdyby se Slunce zcela hypoteticky scvrklo na velikost obyčejného grapefruitu, ležel by Toliman na opačné straně naší planety. Alfa Centauri je jasná, velmi nápadná hvězda ze souhvězdí Kentaura. Pokud na ni namíříte dalekohled, pak ihned zjistíte, že ji ve skutečnosti tvoří dvě samostatné stálice. Poněkud opodál, dva stupně jižním směrem, se navíc nachází třetí člen -- drobná, velmi nenápadná hvězda -- červený trpaslík. Je tak slabý, že ho neuvidíte ani v triedru! Má totiž jedenáctou velikost, takže je špatně pozorovatelný i v dalekohledu o průměru objektivu kolem deseti centimetrů... Právě tento vesmírný drobek je ke Slunci nejbližší hvězdou (4,22 sv. roku). Proto také nese označení Proxima, což latinsky znamená Nejbližší.

Foto Marco Lorenzi, http://www.astrosurf.cum/lorenzi/

Díky "Velmi velkému dalekohledu" dnes spolehlivě víme, že dvě jasnější hvězdy obíhají kolem společného těžiště s periodou kolem 80 roků v průměrné vzdálenosti 3,6 miliardy kilometrů. Což je přibližně stejná proluka jaká dělí Uran od Slunce. Třetí Proxima se pohybuje asi 10 tisíc astronomických jednotek daleko, tj. 1,5 trilionu kilometrů. O oběhu kolem společného těžiště tudíž nemůže být ani řeč, spíše jde o volný svazek plující společně prostorem.

Při pohledu ze Země je průměr obou hlavních hvězd soustavy skutečně titěrný, pouze osm úhlových milisekund. Pod stejným úhlem bychom spatřili korunovou minci pozorovanou ze vzdálenosti pěti set kilometrů! Ze známé vzdálenosti však astronomům z Jižní evropské observatoře vyšla velmi důležitá velikosti obou stálic: jedna je o něco větší než Slunce (průměr 1,7 milionu kilometrů), druhá naopak o chlup menší (1,5 milionu kilometrů). Proxima má pak průměr jenom 0,3 Slunce. Ostatně základní charakteristiky všech tří hvězd a navíc i Slunce shrnuje tato tabulka:

parametr  α Cen A α Cen B Proxima Slunce jednotka
stáří
4850
4850
4850
4650
miliony roků
hmotnost
1,100
0,907
0,123
1,000
hmotnost Slunce
poloměr
1,227
0,865
0,145
1,000
sluneční poloměry
teplota
5790
5260
3040
5770
kelviny
zářivý výkon
1,519
0,500
0,000138
1,000
zářivý výkon Slunce

Mohou kolem těchto hvězd kroužit obydlené planety? S ohledem na výstředný pohyb obou stálic je pravděpodobnost existence planet na stabilních oběžných dráhách velmi malá. Výpočty však ukazují, že je za jistých podmínek možná je. Planety se však nesmí od mateřských stálic vzdálit na více než čtyři astronomické jednotky. Ekosféra, oblast s přijatelnými podmínkami pro udržení života pozemského typu, přitom leží u jasnější složky α Centaury zhruba 1,2 astronomické jednotky daleko, u slabší asi 0,7 astronomické jednotky daleko.

U Proximy je šance na existenci obyvatelných planet ještě menší. Povrch červeného trpaslíka totiž zmítá neklid doprovázený rentgenovými erupcemi, tedy nic příjemného pro potenciální živé organismy. Je však nutné zdůraznit, že se jedná pouze o teoretické modely. Dosud zde žádná planeta nalezena nebyla a novodbá Ikárie XB-1 zatím cíl cesty určený nemá.

Jen čtyři a půl stupně od Tolimanu leží β Centauri, nazývaná též Agena či Hadar. Je sice poněkud slabší, zato je však zhruba stokrát dál. Její absolutní hvězdná velikost se odhaduje na -5,5 magnitudy. Kdyby se tedy nacházela na místě α Centauri, měla by asi -10. velikost! Zajímavé je i to, že některé hvězdy souhvězdí Kentaura bývají vidět i z našich zeměpisných šířek. Na jaře se můžete nad jižním obzorem setkat se dvěmi stálicemi třetí velikosti --- θ a ι Centauri, nad obzor ovšem nevystoupí na více jak pět stupňů.

Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




Seriál

  1. Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
  2. Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
  3. Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
  4. Na výletě u protinožců: Proxima
  5. Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
  6. Na výletě u protinožců: Na moře
  7. Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
  8. Na výletě u protinožců: Outsideři?


O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »