Na výletě u protinožců: Outsideři?
Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.
V podobně zapomenutém souhvězdí Pravítka si všimněte atraktivní otevřené hvězdokupy NGC 6067 ležící severně od kappa Normae. Za dobrých podmínek je pozorovatelná jako slabé zjasnění v poměrně nápadném oblaku Mléčné dráhy. Ve stejném souhvězdí, asi pět stupňů jižním směrem od předcházející najdete i otevřenou hvězdokupu NGC 6087.
Sousední Vlk má podle řeckých bájí symbolizovat arkadského krále Lykáóna, který se pokusil oklamat Dia (předložil mu večeři z upečeného člověka), za což byl proměněn do této zvířecí podoby. Souhvězdí není na první pohled zajímavé, může se však pochlubit nejjasnější dosud sledovanou supernovou. Když byla na jaře roku 1006 poprvé spatřena, mohla co do jasnosti soutěžit pouze s Marsem. Během několika týdnů ovšem překonala Venuši a zjasnila se až na -9,5 magnitudy. Tedy stejně jako Měsíc v první čtvrti. Supernova byla viditelná po následující dva roky, po krátkou dobu dokonce i ve dne.
Důvodem velkolepé detonace byla látka, která přitékala na povrch bílého trpaslíka ze sousední hvězdy, jež spolu s ním obíhala kolem společného těžiště. Nárůst hmotnosti trpaslíka vedl k jeho stlačení, zahřátí a k explozivnímu zapálení jaderných reakcí, které ho zcela rozmetaly.
Na západní straně sousedí s Pravítkem souhvězdí Oltáře. I když tato část oblohy neoplývá příliš jasnými hvězdami, může se pochlubit jednou z nejbližších kulových hvězdokup NGC 6397 (7000 světelných roků). Je jasná 5,6 magnitudy a má úhlový průměr asi čtyři desetiny stupně. I přesto je na tmavé obloze pozorovatelná jako mlhavá skvrnka dokonce i bez dalekohledu.
Tak a teď už si zabalte kufry a kupte si letenku někam hluboko na jih!
Konec
Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
Na výletě u protinožců: Proxima
Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
Na výletě u protinožců: Na moře
Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
Zdroj: denik.hvezdarna.cz
Seriál
- Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
- Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
- Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
- Na výletě u protinožců: Proxima
- Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
- Na výletě u protinožců: Na moře
- Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
- Na výletě u protinožců: Outsideři?
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
