Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Velký binokulární dalekohled

Velký binokulární dalekohled

LBT-01.jpg
Seznam velkých astronomických dalekohledů pro pozorování ve viditelném světle čítá již hezkou řádku teleskopů na různých místech světa. Počet dalekohledů s objektivem o průměru 5 m a větším již dávno přesáhl desítku. Další obří dalekohled je budován v americkém státě Arizona, na vrcholu hory Mount Graham. Jedná se o mezinárodní observatoř MGIO (Mount Graham International Observatory). V současné době zde probíhá výstavba velkého binokulárního dalekohledu LBT (Large Binocular Telescope), který se stane největším dalekohledem světa.

LBT-3.jpg
Nedávno technici ukončili montáž prvního hlavního objektivu (binokulární dalekohled bude vybaven 2 objektivy o stejném průměru - viz obrázek). Průměr parabolického zrcadla je 8,4 m a jeho hmotnost dosahuje 18 tun. Zrcadlo zde bylo dopraveno již v říjnu 2003. Jeho správné uložení trvalo téměř půl roku (jenom přípravné práce probíhaly 2 měsíce). Nyní probíhají prověrky konstrukce, která natáčí objektiv do směru pozorování a dále zkoušky programového zabezpečení řídícího systému.

Zrcadla pro tento dalekohled zhotovili ve známé "zrcadlové laboratoři" - Steward Observatory Mirror Lab. Tato zrcadla jsou při své velikosti mnohem lehčí než obyčejné skleněné monolity, používané dříve při výrobě objektivů. Každé zrcadlo má tzv. voštinovou strukturu, tzn. že obsahuje velké množství "prázdného" prostoru, podobně jako včelí plástve. Při celkové ceně dalekohledu 100 miliónů dolarů připadá na objektivy 22 miliónů dolarů.

Zrcadla pro LBT jsou vyrobena z borosilikátového skla. Tavenina byla odlita do připravené formy ve speciální rotující peci. V laboratořích Mirror Lab zrcadla brousili a leštili tak, aby odchylka od ideálního tvaru v kterémkoliv místě optické plochy nepřevyšovala milióntinu palce (palec = 25,4 mm). V současné době stejným způsobem vyrábějí v Mirror Lab druhý objektiv.

LBT-compare.jpg
LBT-compare_hst.jpg
Rozlišovací schopnost dalekohledu LBT se dvěma zrcadly o průměru 8,4 m bude téměř 10krát lepší než u Hubblova kosmického teleskopu (HST). Oba objektivy LBT shromáždí stejné množství světla jako dalekohled s jedním objektivem o průměru 11,8 m. O kvalitě dalekohledu LBT svědčí i připojené ilustrační obrázky, kde je vidět srovnání fiktivního obrazu vzdálené galaxie, jak ji "vidí" běžné dalekohledy, HST, LBT s jedním objektivem a LBT s dvojicí objektivů. Práce na výstavbě LBT byly zahájeny v roce 1996 a měly by být ukončeny v roce 2005.

Dalekohled je umístěn v budově o výšce 40 m, přičemž výška dalekohledu dosahuje přibližně 30 m. Hmotnost dalekohledu činí zhruba 580 tun. Pracovat může při rychlosti větru do 80 km/h, uzavřená budova odolá větru do rychlosti 225 km/h.

Zdroj: uanews.org




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »