Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Velký binokulární dalekohled

Velký binokulární dalekohled

LBT-01.jpg
Seznam velkých astronomických dalekohledů pro pozorování ve viditelném světle čítá již hezkou řádku teleskopů na různých místech světa. Počet dalekohledů s objektivem o průměru 5 m a větším již dávno přesáhl desítku. Další obří dalekohled je budován v americkém státě Arizona, na vrcholu hory Mount Graham. Jedná se o mezinárodní observatoř MGIO (Mount Graham International Observatory). V současné době zde probíhá výstavba velkého binokulárního dalekohledu LBT (Large Binocular Telescope), který se stane největším dalekohledem světa.

LBT-3.jpg
Nedávno technici ukončili montáž prvního hlavního objektivu (binokulární dalekohled bude vybaven 2 objektivy o stejném průměru - viz obrázek). Průměr parabolického zrcadla je 8,4 m a jeho hmotnost dosahuje 18 tun. Zrcadlo zde bylo dopraveno již v říjnu 2003. Jeho správné uložení trvalo téměř půl roku (jenom přípravné práce probíhaly 2 měsíce). Nyní probíhají prověrky konstrukce, která natáčí objektiv do směru pozorování a dále zkoušky programového zabezpečení řídícího systému.

Zrcadla pro tento dalekohled zhotovili ve známé "zrcadlové laboratoři" - Steward Observatory Mirror Lab. Tato zrcadla jsou při své velikosti mnohem lehčí než obyčejné skleněné monolity, používané dříve při výrobě objektivů. Každé zrcadlo má tzv. voštinovou strukturu, tzn. že obsahuje velké množství "prázdného" prostoru, podobně jako včelí plástve. Při celkové ceně dalekohledu 100 miliónů dolarů připadá na objektivy 22 miliónů dolarů.

Zrcadla pro LBT jsou vyrobena z borosilikátového skla. Tavenina byla odlita do připravené formy ve speciální rotující peci. V laboratořích Mirror Lab zrcadla brousili a leštili tak, aby odchylka od ideálního tvaru v kterémkoliv místě optické plochy nepřevyšovala milióntinu palce (palec = 25,4 mm). V současné době stejným způsobem vyrábějí v Mirror Lab druhý objektiv.

LBT-compare.jpg
LBT-compare_hst.jpg
Rozlišovací schopnost dalekohledu LBT se dvěma zrcadly o průměru 8,4 m bude téměř 10krát lepší než u Hubblova kosmického teleskopu (HST). Oba objektivy LBT shromáždí stejné množství světla jako dalekohled s jedním objektivem o průměru 11,8 m. O kvalitě dalekohledu LBT svědčí i připojené ilustrační obrázky, kde je vidět srovnání fiktivního obrazu vzdálené galaxie, jak ji "vidí" běžné dalekohledy, HST, LBT s jedním objektivem a LBT s dvojicí objektivů. Práce na výstavbě LBT byly zahájeny v roce 1996 a měly by být ukončeny v roce 2005.

Dalekohled je umístěn v budově o výšce 40 m, přičemž výška dalekohledu dosahuje přibližně 30 m. Hmotnost dalekohledu činí zhruba 580 tun. Pracovat může při rychlosti větru do 80 km/h, uzavřená budova odolá větru do rychlosti 225 km/h.

Zdroj: uanews.org




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »