Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Velký binokulární dalekohled

Velký binokulární dalekohled

LBT-01.jpg
Seznam velkých astronomických dalekohledů pro pozorování ve viditelném světle čítá již hezkou řádku teleskopů na různých místech světa. Počet dalekohledů s objektivem o průměru 5 m a větším již dávno přesáhl desítku. Další obří dalekohled je budován v americkém státě Arizona, na vrcholu hory Mount Graham. Jedná se o mezinárodní observatoř MGIO (Mount Graham International Observatory). V současné době zde probíhá výstavba velkého binokulárního dalekohledu LBT (Large Binocular Telescope), který se stane největším dalekohledem světa.

LBT-3.jpg
Nedávno technici ukončili montáž prvního hlavního objektivu (binokulární dalekohled bude vybaven 2 objektivy o stejném průměru - viz obrázek). Průměr parabolického zrcadla je 8,4 m a jeho hmotnost dosahuje 18 tun. Zrcadlo zde bylo dopraveno již v říjnu 2003. Jeho správné uložení trvalo téměř půl roku (jenom přípravné práce probíhaly 2 měsíce). Nyní probíhají prověrky konstrukce, která natáčí objektiv do směru pozorování a dále zkoušky programového zabezpečení řídícího systému.

Zrcadla pro tento dalekohled zhotovili ve známé "zrcadlové laboratoři" - Steward Observatory Mirror Lab. Tato zrcadla jsou při své velikosti mnohem lehčí než obyčejné skleněné monolity, používané dříve při výrobě objektivů. Každé zrcadlo má tzv. voštinovou strukturu, tzn. že obsahuje velké množství "prázdného" prostoru, podobně jako včelí plástve. Při celkové ceně dalekohledu 100 miliónů dolarů připadá na objektivy 22 miliónů dolarů.

Zrcadla pro LBT jsou vyrobena z borosilikátového skla. Tavenina byla odlita do připravené formy ve speciální rotující peci. V laboratořích Mirror Lab zrcadla brousili a leštili tak, aby odchylka od ideálního tvaru v kterémkoliv místě optické plochy nepřevyšovala milióntinu palce (palec = 25,4 mm). V současné době stejným způsobem vyrábějí v Mirror Lab druhý objektiv.

LBT-compare.jpg
LBT-compare_hst.jpg
Rozlišovací schopnost dalekohledu LBT se dvěma zrcadly o průměru 8,4 m bude téměř 10krát lepší než u Hubblova kosmického teleskopu (HST). Oba objektivy LBT shromáždí stejné množství světla jako dalekohled s jedním objektivem o průměru 11,8 m. O kvalitě dalekohledu LBT svědčí i připojené ilustrační obrázky, kde je vidět srovnání fiktivního obrazu vzdálené galaxie, jak ji "vidí" běžné dalekohledy, HST, LBT s jedním objektivem a LBT s dvojicí objektivů. Práce na výstavbě LBT byly zahájeny v roce 1996 a měly by být ukončeny v roce 2005.

Dalekohled je umístěn v budově o výšce 40 m, přičemž výška dalekohledu dosahuje přibližně 30 m. Hmotnost dalekohledu činí zhruba 580 tun. Pracovat může při rychlosti větru do 80 km/h, uzavřená budova odolá větru do rychlosti 225 km/h.

Zdroj: uanews.org




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »