Ostatní
Na výletě u protinožců: Na moře
Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- Canopus (α Carinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.Dopis od Evropské astronomické společnosti
Evropská astronomická společnost zaslala národním astronomickým společnostem z přistupujích zemí do Evropské unie blahopřejný dopis.Svět knihy 2004
Veletrhy s účastí ČAS
Astronomická olympiáda 2003-4 ve finále
Dnes bylo dokončeno vyhodnocení 2. kola Astronomické olympiády 2003-4. Přehled studentů, postupujících do závěrečného kola, které se koná 11.6.2004 v prostorách Akademie věd ČR, je zveřejněn na webových stránkách Sekce pro mládež ČAS. V průběhu následujících dnů budou na zmíněných stránkách i další, podrobnější informace o průběhu 2. kola.Sekce pro mládež ČAS
VISIR namontován na dalekohled VLT
 |
Pozorování
mp3 záznamy vybraných pořadů ČRo o astronomiiÚkazy na obloze ve 28. týdnu (11. - 17. července 2005)
Pozorování
|
 |
|
Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
Člověk by si mohl podvědomě myslet, že nejjasnější část Mléčné dráhy najde někde v okolí centra Galaxie, tedy v souhvězdí Střelce. Omyl. Nejzajímavější část na nebi a nejjasnější skvrnka vůbec se totiž ukrývá v okolí "hvězdy" η Carinae. Ve skutečnosti se jedná o velmi nápadnou mlhovinu NGC 3372, v jejímž středu leží hvězdička pouze šesté velikosti. Jak ale dokládají historická pozorování, tak slabá vždycky nebyla. Roku 1677 měla dle pozorování Edmonda Halleyho asi čtvrtou velikost, avšak v dubnu 1843 už -0,8 mag a byla na nějakou dobu po Siriovi druhou nejjasnější stálicí. Nakonec však nastal "pád z výsluní". Roku 1868 přestala být viditelná bez dalekohledu a nyní se její hvězdná velikost pohybuje kolem šesti magnitud.
Astropis 2/2004
Vyšlo nové číslo časopisu Astropis
Toto číslo je věnováno přechodu Venuše přes Slunce
Astronomická literatura na knižním veletrhu Svět knihy 2004
Vážení členové České astronomické společnosti a přátelé astronomické literatury, dovolujeme si Vás již třetím rokem pozvat na knižní veletrh Svět knihy 2004. Na tomto veletrhu Vás opět přivítá na svém stánku (P208) Česká astronomická společnost, nakladatelství Albebaran a společnost Astropis. Opět budete mít šanci shlédnout novou výstavu Štěpána Kováře.Svět knihy
Svět knihy 2004 a astronomie
Vážení členové České astronomické společnosti a přátelé astronomické literatury, dovolujeme si Vás již třetím rokem pozvat na knižní veletrh Svět knihy 2004. Na tomto veletrhu Vás opět přivítá na svém stánku (P208) Česká astronomická společnost, nakladatelství Albebaran a společnost Astropis. Opět budete mít šanci shlédnout novou výstavu Štěpána Kováře.Svět knihy
Velký binokulární dalekohled
 |
Astronomická olympiáda - 2. kolo
Dovolujeme si upozornit účastníky 2. kola Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost, že dnes je poslední možnost odeslání vypracovaných otázek.Podrobnosti >> Sekce pro mládež ČAS
V Litomyšli o víkendu skončil sjezd České astronomické společnosti
V neděli 4. dubna 2004 skončil v Litomyšli dvoudenní sjezd České astronomické společnosti. Sjezdového jednání se zúčastnila řada významných hostů, tradičně např. představitelé astronomie na Slovensku - ředitel Astronomického ústavu Slovenské akademie věd Dr. Ján Svoreň a předseda Slovenské astronomické společnosti Dr. Juraj Zverko.
Žeň objevů 2003
V pondělí 29. března 2004 se přibližně od 19:00 koná tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2003. Přednáška se bude konat v posluchárně M 1 na Matematicko fyzikální fakultě v budově děkanátu, ulice Ke Karlovu 3, Praha 2 (asi 8 minut pěšky od metra C na I. P. Pavlova.
Všechny zájemce srdečně zveme.
"Z Litomyšle do NASA"
Česká astronomická společnost, Město Litomyšl a Tiskový odbor AV ČRsrdečně zvou na tiskovou konferenci "Z Litomyšle do NASA" (světově proslulý astronom Zdeněk Kopal by se letos dožil 90 let), která se uskuteční v pondělí 29. března 2004 v 10:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
pozvánka na Slavín
Česká astronomická společnost a město Litomyšl si Vás dovolují pozvat na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, jež se uskuteční na vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pondělí 29. března 2004 od 14 hodin.
Největší dalekohled na jižní polokouli
 |
Albert Einstein (1879 - 1955)
 |
