Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Karel Mokrý Ostatní

nedostupnost serveru

Omlouváme se za nedostupnost serveru astro.cz v průběhu posledních dvou dnů. Problém způsobilo dočasné vyřazení domény astro.cz z top level domény .cz. Problém je již vyřešen.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 4/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.

Najdete v něm obsáhlejší článek o vzniku planetárních soustav;je jakýmsi "obrazem" astronomického kurzu hradecké hvězdárny,určeného středoškolákům a vysokoškolákům.Navazuje upozornění na krátký dokumentární film Sluneční soustava 2003,který jsme na hvězdárně vyrobili a promítáme jej v rámci výukovýchprogramů pro školy i pro veřejnost.Richard Lacko přináší potěšující zprávu o astronomickém kroužku,který je jistě příjemnou a poučnou mimoškolní aktivitou.

Jan Verfl Ostatní

Astropis 3/2004

apiss_3.jpg

Na pultech prodech naleznete nové číslo Astropisu

V sobotu 27.11. se uskuteční Den s Astropisem ,tedy celodenní setkání čtenářů a příznivců časopisu i astronomie vůbec s nabitým program přednášek předních českých odborníků.

Tomáš Metelka Ostatní

Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

observatory-lg.jpg
Haleakala na vrcholu Maui (Havaj), byla doporučena jako místo stavby největšího světové optického slunečního dalekohledu. Konečné rozhodnutí sice padne až v prosinci, po prozkoumání všech dalších logistických a jiných problémů stavby na takovém místě, ale vědecká pracovní skupina projektu Advanced Technology Solar Telescope (ATST) doporučila jako místo stavby Havaj během workshopu, který se konal 14.října v Tucsonu. Haleakalu upřednostnila pro stavbu před dvěma dalšími kandidátskými místy v Kalifornii a Kanárských ostrovech.
Miroslava Hromadová Ostatní

Large Binocular Telescope (LBT) uveden do provozu

Large Binocular Telescope(LBT). Je umístin na hoe Mount Graham (Arizona,USA).
Large Binocular Telescope(LBT). Je umístin na hoe Mount Graham (Arizona,USA).
V Arizoně byl v sobotu 16. října 2004 slavnostně uveden do provozu největší teleskop na světě LBT (Large Binocular Telescope). Je umístěn na hoře Mount Graham v nadmořské výšce 3.200 m a jeho výstavba trvala 8 let.
Tomáš Metelka Ostatní

Discovery Channel spolufinancuje nový dalekohled

dct-pic1.jpg
Lowellova observatoř a Discovery Communications Inc., provozovatel známého televizního kanálu se spojili k výstavbě nového širokoúhlého dalekohledu DCT. Lowellova observatoř je soukromým a nevýdělečným astronomickým výzkumným ústavem ve Flagstaffu v Arizoně. Byl založen již v roce 1894 Bostonským matematikem Percivalem Lowellem. Proslavil se objevem Pluta a získáním prvních důkazů pro rozpínající se vesmír. Již brzy se zde začne znovu stavět. Nedaleko původní observatoře vyroste za nedlouho stavba nového a naprosto unikátního 4 metrového dalekohledu pojmenovaného Discovery Channel Telescope (DCT). Observatoř to oznámila 15.října na slavnostní tiskové konferenci.
redakce Ostatní

Veřejná přednáška nositele Nobelovy ceny za objev kvarků

Centrum pro Teoretická Studia UK a AV ČR a Santa Fe Institute si Vás dovolují srdečně pozvat na veřejnou přednášku
"SIMPLICITY AND COMPLEXITY"
kterou při příležitosti symposia Scaling biodiversity přednese
Prof. Murray Gell-Mann
nositel Nobelovy ceny za objev kvarků
Středa 20. října, 18 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20
Přednáška se koná pod záštitou rektora University Karlovy v Praze prof. ing. Ivana Wilhelma, CSc. a je určena široké posluchačské obci.

František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí opět v plném provozu

Hvm-01.jpg
Oznamujeme široké veřejnosti, že od pondělí 18. října 2004 je Hvězdárna Valašské Meziříčí opět v plném provozu, a to jak ve dne, tak i ve večerních hodinách. K částečnému omezení provozu došlo v důsledku oprav přístupových cest a chodníků a rekonstrukce a rozšíření sociálního zařízení. Opět můžete navštěvovat pravidelné přednášky, večerní programy u dalekohledu apod. Podrobné informace o pořádaných akcích najdete na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí zde.

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Miroslava Hromadová Ostatní

Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobel.jpg
Dne 5. 10. 2004 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004. Ocenění za teoretický objev týkající se kvarků, získali američtí vědci David Gross (ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics, University of California Santa Barbara), David Politzer (California Institute of Technology Pasadena) a Frank Wilczek (MIT - Massachusetts Institute of Technology Cambridge). Podělí se o cenu dotovanou 10 milióny švédských korun (35 mil. Kč).
Jiří Dušek Ostatní

Brněnská hvězdárna - Den otevřených dveří!

V sobotu 16. října tomu bude 50 let, co byla slavnostně otevřena brněnská hvězdárna. Jubileum naší hvězdárny si připomínáme celou řadou akcí: novým multivizuálním představením ve velkém planetáriu "Vzácná Země", novým CD "Kde se vzalo Brno?" podle našeho stejnojmenného nejúspěšnějšího letošního představení, exkluzivní sérií tří přednášek věnovaných planetě Saturn, a především Dnem otevřených dveří v sobotu 16. října.

František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí zve na přednášku

MER4.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pro širokou veřejnost další díl přednáškového cyklu s názvemKOSMONAUTICKÁ KRONIKA. Přednáška shrnuje nejzajímavější události v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Pozornost bude věnována výzkumu Marsu, který je "pod dohledem" hned několika kosmických sond. Z oběžné dráhy jej zkoumají sondy Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Express, jeho povrch brázdí automatická "dvojčata" - pojízdné laboratoře SPIRIT a OPPORTUNITY.
František Martinek Ostatní

Zasmějte se s astronomy

vtip.jpg
V různých časopisech či magazínech naleznete řadu nejrůznějších kreslených vtipů, z nichž některé jsou tematicky zaměřeny na určitou oblast lidského konání či na specifické vlastnosti lidí různého povolání apod. Astronomie není výjimkou. Určitě jste se již setkali (a možná i zasmáli) nad kreslenými vtipy z oblasti astronomie, kosmonautiky a výzkumu vesmíru vůbec. Na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí několik takových vtipů naleznete. Jednou týdně k nim přibude vtip nový. Jejich autorem je odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer. Doporučujeme stránky občas navštívit - naleznete zde nejen astronomické vtipy, ale i seriózní informace z astronomie a kosmonautiky, přehled akcí pro veřejnost apod.
Tomáš Metelka Ostatní

Astronomové předvedli celosvětový internetový radioteleskop

e-vlbi-smm.jpg

Evropští a američtí radioastronomové předvedli nový způsob pozorování vesmíru, prostřednictvím Internetu!

Použitím internetových technologií vytvořili obrovský virtuální radioteleskop. To jim dovolilo vyobrazit objekt v reálném času a v detailu, který zatím jinak nebyl dosažen, tedy něco, co jen o několik málo let dříve bylo zhola nemožné. Hvězda, kterou vědci vybrali pro tuto pozoruhodnou ukázku byla IRC+10420, jeden z nejneobvyklejších objektů na obloze. Je obklopena mraky z prachu a plynů a silně vyzařuje na rádiových vlnách. Jde o objekt na konci jeho existence, který skončí jako supernova.

Pavel Suchan Ostatní

Cena Littera astronomica za rok 2004

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2004 popularizátora astronomie a měsíčního kartografa Ing. Antonína Rükla z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 15. října 2004 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Tři pohledy na Měsíc - o měsíčním povrchu, jeho historii a mapování". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 66

Miroslava Hromadová Ostatní

Geografický střed České republiky

Ing. Ladislav Fofonka
Ing. Ladislav Fofonka
Geografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.
Tomáš Metelka Ostatní

Dnes nastává podzim

040921_analemma_04.jpg
Dnes, ve středu 22. září v půl sedmé večer našeho času, dochází ke změně ročního období, vlády se ujímá podzim. Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na polokouli jižní. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává podzimní rovnodennost.

Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.

Tomáš Metelka Ostatní

V říjnu bude slavnostně zprovozněn Velký binokulární teleskop

lbt-45f.jpg
Společnost LBT Corp. oznámila, že slavnostní spuštění Velkého binokulárního teleskopu (LBT) se bude konat 15.října tohoto roku. LBT v ceně 120 milionů USD je umístěn na Mount Graham, blízko Saffordu v Arizoně. Až bude v roce 2005 dalekohled pracovat na plný výkon, bude se jednat o současný nejdokonalejší na zemském povrchu umístěný přístroj. LBT není podobný žádnému jinému, dnes užívanému dalekohledu. Je tvořen dvojicí 8,4 m zrcadel, které jsou umístěny na společné montáži. Zrcadla jsou konstruována jako plástev medu. Jejich struktura je vyrobena z boritého skla, které bylo roztavené a roztočené do požadovaného tvaru ve speciálně navržené rotační peci. Pak byly vyleštěny k optické dokonalosti nově vyvinutými technikami leštění. Ty daly zrcadlu požadovaný tvar o přesnosti miliontin milimetru přes celý jeho povrch. Zrcadla jsou navíc, díky své konstrukci přesnější a lehčí než konvenční astronomická zrcadla. Obě společně dokáží shromáždit více viditelného záření než kterýkoliv jiný dnešní samostatný dalekohled.
Tomáš Metelka Ostatní

Australané postaví v Antarktidě první skutečnou hvězdárnu

aastino.jpg
Australští astronomové oznámili ve čtvrtek 16.9. svůj záměr postavit v Antarktidě první skutečnou stálou astronomickou observatoř. Ta by podle nich mohla produkovat snímky téměř stejné kvality, jako dnes poskytuje Hublův teleskop. Výhodou projektu by ale měl být jen zlomek nákladů spojených se stavbou takového zařízení. Michael Ashley, vedoucí astronom na Universitě Nového Jižní Walesu, řekl že byli inspirováni úspěšným testem projektu Dome C (Kopule C), francouzsko-italské základny umístěné vysoko na antarktické plošině, kde již byla úspěšně vykonána řada astrofyzikálních experimentů i astronomických pozorování.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »