Hvězdárna a planetárium Plzeň soutěží se svým projektem na pořízeníSlunečního dalekohledu ve sponzorské soutěži Plzeňského Prazdroje Občanská volba. Veřejnost prostřednictvím veřejného hlasování rozhodne, který projekt vyhraje. Plzeň nemá funkční hvězdárnu ani planetárium. Může mít aspoň Sluneční dalekohled, pokud ji podpoříte v hlasování, a to zasláním SMS ve tvaru: HLA OVP E 5 na telefonní číslo 900 11 03, a to do 11. 11. 2005. Cena SMS je 3,- Kč (včetně DPH). Z jednoho telefonu může být zaslána pouze jediná SMS. Další informace ZDE.
Autor heliocentrické teorie Mikuláš Koperník (1473-1543) byl pohřben ve fromborské katedrále u oltáře, o který se staral, jak bylo zvykem u kanovníku. Nebylo však známo, který oltář měl ve Fromborku na starosti.
Na obrázku je rekonstrukce tváře na základě nalezené lebky.
V sobotu 26. 11. pořádá v pražské Akademii věd Společnost Astropis další Den s Astropisem, den plný zajímavých přednášek našich předních odborníků v oblasti astronomie. Vstup je zdarma, avšak počet míst v sále je omezen, takže je nutná předchozí registrace. V tuto chvíli zbývá posledních několik desítek volných míst - více informaci a regiistrační formulář najdete na www.astropis.cz.redakceOstatní
Dovolujeme si vás pozvat na další ze série vědeckých kaváren pořádaných Britskou radou v České republice. Uskuteční se 8.11. od 18:00 v klubu Roxy (prostor NoD), Dlouhá 33, Praha 1. Tentokrát bude přednášet Prof. Jim Al-Khalili, který působí na univerzitě v Surrey jako profesor fyziky a zároveň profesor v oblasti popularizace vědy. Provede nás myšlenkami moderní fyziky založené na Einsteinově teorii relativity a na povaze prostoru a času se zaměřením na paradoxy cestování časem a na to, zda je to podle současných teorií fyziky skutečně možné. Prof. Al-Khalili je autorem mnoha publikací a knih, z nichž u nás byly přeloženy následující tituly: "Jádro cesta do srdce hmoty" a "Černé díry, červí díry a stroje času".
Moderátorem bude Dr. Michael Londesborough, účastníci kavárny se mohou zúčastnit slosování o ceny.
Budování nové kopule pro jihočeský teleskop KLENOT překročilo svoji nejzávažnější/nejkritičtější fázi. V sobotu 8.října 2005 zvedl velký jeřáb dřevěnou, mědí oplechovanou kopuli a usadil jí na nově vybetonovaný věnec na budově hvězdárny. Následovat bude výsledná náročná fáze dokončování a dolaďování mechanických i elektrických prvků a doplnění těch klempířských prvků, které mohou být osazovány až po usazení kopule na místo.Pavel KapounOstatní
V Galerii VŠB - Technické univerzity v Ostravě (1. patro hlavní budovy A, tř. 17. listopadu, Ostrava-Poruba) se od 12. října do 18. listopadu 2005 koná výstava, která je věnována 25ti letům činnosti hvězdárny a planetária v Ostravě-Krásném Poli. Vernisáž proběhne ve středu 12. října 2005 v 17 hodin.
Výstavu zahájí doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné odborné i široké veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. přednese přednášku na téma Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
Dne 4. 10. 2005 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2005. O cenu 10 miliónů švédských korun (35 mil. Kč) se letos podělí trojice vědců za výzkum v oblasti optiky.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2005 popularizátora astronomie Ing. Pavla Příhodu z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 7. října 2005 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Jak se změnila astronomie za posledních 60 let". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Zveme Vás na astronomický program veletrhu. Podrobnosti v článku.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 76 ze 4. 10. 2005
Právě vyšel letošní Astropis Speciál, věnovaný fyzice hvězd. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
P. Kulhánek: Bílí tpraslíci, neutronové a kvarkové hvězdy
J. Grygar: Nepostradatelné supernovy
R. Šmída: Vznik hvězd
Dvoustránkový ilustrovaný HR diagram a další schémata
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo pět otevíráme i končíme články o výjimečném astronomoviCamille Flammarionovi: Jiří Kult přibližuje jeho život a MartinLehký krátce cituje z jeho díla.Miloš Boček nás již počtvrté provádí po galaktických objektech,tentokrát zabrousíme do "ráje" v souhvězdích Panny a Vlasů Bereniky.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. - Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
Je potěšením pro organizátory Vás opět po roce pozvat na další ročník tradičního rokycanského semináře pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá ve dnech 24. a 25. září 2005 seminář Ostravský astronomický víkend. Letošní, již 13. ročník nese název Vesmír na dlouhých vlnách a je věnován radioastronomii. Více informací najdete na http://planetarium.vsb.cz/
V pátek 23. září 2005 se napříč 25 zeměmi Evropy uskuteční Evropská noc vědců, kterou na tento den vyhlásila Evropská komise. Vedle Mezinárodního roku fyziky, který letos probíhá, je to další příležitost, kdy se věda dostává blíže veřejnosti. Cílem Noci vědců je mj. zpřístupnit i ta pracoviště, která jinak bývají pro veřejnost skryta. I když se Česká republika pyšní poměrně hustou a dostupnou sítí popularizačních hvězdáren, které své přístroje k pozorování oblohy nabízejí dnes a denně, zapojila se do Noci vědců asi dvacítka astronomických institucí, které připravily ve svém pátečním programu něco navíc. Např. Astronomický ústav AV ČR nabízí zcela mimořádnou příležitost - pozve návštěvníky observatoře v Ondřejově k největšímu českému dalekohledu o průměru 2 m a předvede jim přímo v kopuli tohoto dalekohledu reálné pozorování. Předpověď počasí přeje astronomické části Noci vědců, a tak určitě má smysl, abyste se podívali do přehledu hvězdáren a jejich programu.
Před 50 lety byla dokončena výstavba Hvězdárny Valašské Meziříčí, která byla koncem září 1955 zpřístupněna široké veřejnosti. Hlavním "stavitelem" hvězdárny byl Josef Doleček, který se stal jejím prvním ředitelem. Hvězdárna se věnuje především přednáškové a vzdělávací činnosti, propagaci úspěchů astronomie, kosmonautiky, raketové techniky, meteorologie a dalších přírodních věd. Od roku 1955 bylo uspořádáno 34 681 pořadů, které navštívilo 918 256 osob (stav k 31. 12. 2004).František MartinekOstatní
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.Miroslav BrožOstatní
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Během prázdninových měsíců se odehrálo několik důležitých věcív astronomii a kosmonautice: sonda Deep Impact se(věrna svému pojmenování) úspěšně srazila s kometou Tempel 1a po dlouhé pauze odstartoval (a bezpečně přistál)raketoplán Discovery. O první události informuje Martin Lehkýa o druhé, v kontextu budoucího vývoje americké kosmonautiky,Karel Bejček.Martin Lehký ještě připojuje tři články o třech pěkných objevechv oboru meziplanetární hmoty: o trojplanetce,o transneptunickém tělesu větším než Plutoa o rozpadu komety.redakceOstatní
Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
