Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Libor Lenža Ostatní

Roboti a děti okupovali valašskomeziříčskou hvězdárnu

HVM03_roboti.jpg
Kdo by si nepřál zažít dobrodružství z objevování nových světů, radost z vyřešení náročného úkolu či problému a především ze hry? Školní mládež, která využila mimořádnou nabídku valašskomeziříčské hvězdárny, nelitovala. Akce pod názvem "Roboti na vzdálených planetách", pořádaná ve spolupráci s Britskou radou (British Council) a městem Valašské Meziříčí se setkala s velkým ohlasem. O co vlastně šlo?
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 2/2005

astropis_22005.jpg
Právě vyšlo letošní druhé číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • R. Mašata: Když byla Země středem vesmíru
  • Z. Řehoř: Základy optických přístrojů I.
  • D. Ondřich: Počítače ve vesmíru
  • M. Pauer: Příští stanice: Vesmír
Libor Lenža Ostatní

Pokroky astronomie a fyziky

Integral.jpg
Nové výzkumy a objevy v astronomii, v astrofyzice, kvantové fyzice, ve fyzice pevných látek a řadě dalších oborů jsou mnohdy počátkem závratných změn v technice, v technologiích a tedy i v životě člověka. Výzkum a vývoj spějí kupředu tak závratnou rychlostí, že se mnohdy nestačíme divit, co zase vědci objevili a technici vymysleli. Chcete-li si udržet alespoň základní přehled, máme pro vás tip.
František Martinek Ostatní

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

BH01_BH.jpg
Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.
Miroslav Brož Ostatní

Planetární stezka v Hradci Králové

V Hradci Králové jsme postavili Planetární stezku- 6,5 km velký model sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě.Stezka má celkem 13 zastavení. Začíná u hvězdárny, kde je model Slunceo průměru 1,4 m, 150 m od něj se nachází maličká Země (13 mm kulička),780 m je to k Jupiteru (velikému 14,3 cm)a nejvzdálenějším tělesem je Pluto u lesního hřbitova.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 2/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Jako první jsme zařadili zprávu, že jsme dokončili Planetární stezku -určitě se přijďte na Nový Hradec Králové podívat,jak vlastně vypadá sluneční soustava (v měřítku 1 ku 1 miliardě).V tomto obyčejném čísle stručně popisujeme stavbu,informace příslušné jednotlivým zastávkám uveřejníme ve speciálu.(Obrázky ze stezky jsou též k vidění na adresehttp://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/.)Martin Lehký upozorňuje, že dojde ke srážce kosmické sondys kometou, což je jistě zajímavý experiment, a že byla znovuobjevenaztracená kometa Blanpain.Miloš Boček pokračuje přehlídkou cirkumpolárních galaxií.
František Martinek Ostatní

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.
Jaroslav Čížek Ostatní

Moderní fyzika - učení spoluprací

Ve dnech 16.-24. 4. 2005 se 4 studenti z Rožnovského Gymnázia za doprovodu dvou pedagogů zúčastnili mezinárodní konference v Antwepách v Belgii. Jednalo se o setkání mladých fyziků s podtitulem "Moderní fyzika-učení spoluprací".
Karel Mokrý Ostatní

Atlas oblohy do 7mag

Na astro.cz běží mirror atlasu do sedmé magnitudy. Atlas využijete při hledání objektů s triedrem a menšími přístroji, případně jako první stupeň podrobných vyhledávacích mapek. Jednotlivé listy je možné stáhnout ve formátu pdf v barevné a černobílé verzi.
Stránky jsou v angličtině, pokud máte zájem spolupracovat na přeložení, ozvěte se na info@astro.cz

redakce Ostatní

Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2005

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.

27. 4. - středa: Vesmírný program Apollo: otazníky, otazníky, otazníky aneb Pravda je tam venku

Více informací naleznete na stránkách www.sisyfos.cz

František Martinek Ostatní

Ruská astroložka žaluje NASA

mise ke kometi Tempel 1
mise ke kometi Tempel 1
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.
František Martinek Ostatní

Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu

OWL.jpg
Jak informovala BBC, na setkání Britské národní astronomické společnosti v Birminghamu byla publikována informace o zahájení prací na evropském projektu výstavby mimořádně velkého dalekohledu.

Nový dalekohled bude mít 10krát větší průměr než dosavadní největší dalekohledy (Keck I a II, Havajské ostrovy) a bude schopen pořizovat 40krát podrobnější snímky než známý Hubblův kosmický dalekohled (HST) na oběžné dráze kolem Země.

Pavel Suchan Ostatní

2. MHV jaro 2005 proběhlo v uplynulém víkendu

MHV_2.jpg
Neuvěřitelná smůla, ale také úžasný zážitek - to by mohla být stručná charakteristika MHV - setkání astronomů, zejména majitelů a uživatelů amatérských astronomických dalekohledů. O víkendu 8. - 10. dubna 2005 se na "2. MHV jaro 2005" pořádané Českou astronomickou společností sjelo do Zubří na Českomoravské vrchovině 69 účastníků.
Jiří Grygar Ostatní

Zemřel prof. Anton Hajduk [1933-2005]

Naprosto nečekaně přišla z Bratislavy smutná zpráva o úmrtí významného slovenského astronoma a vysokoškolského pedagoga Antona Hajduka [*3.5.1933; +9.4.2005]. Pohřeb se bude konat v sobotu 16.4. v Bratislavě.

Karel Halíř Ostatní

Dovolená s dalekohledem 2005

spolecne_foto_04.jpg
Na konci srpna (20. až 28. 8.) se uskuteční v atraktivní oblasti Českého lesa (Pivoň) již 16. ročník Dovolené s dalekohledem. Jedná se o příjemnou dovolenou celých rodin či jednotlivců plnou astronomie. Letošní ročník bude zaměřen na pozorování Měsíce, ale budete mít možnost se podívat i na hvězdnou oblohu nepřeberným množstvím profesionálních i amatérských dalekohledů, které účastníci každoročně sebou přivážejí.
redakce Ostatní

astro.cz - změny a úpravy

Dnes došlo k dalším úpravám na stránkách astro.cz. Hlavní změny:
  • zjednodušené menu
  • přehlednější navigace ve starších článcích
  • změna odkazů na články (původní odkazy stále fungují)
  • změna přehledu akcí - nahrazeno novým kalendářem
K některým změnám se vrátíme v následujících dnech.

Rádi vyslechneme Vaše názory na provedé změny. Vaše komentáře zasílejte na info@astro.cz



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »