Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro největší dalekohled světa

První světlo pro největší dalekohled světa

SALT.jpg
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.

SALT je největším dalekohledem na jižní polokouli, a samozřejmě i na celém světě. O jedem metr převyšuje doposud největší dvojici dalekohledů Keck I a Keck II na Havajských ostrovech, jejichž objektivy mají průměr 10 m. Výsledná optická plocha dalekohledu SALT je větší o 16,5 m2 (tj. o 21 %) v porovnání s dalekohledy Keck. SALT je schopen soustředit více než 25krát více světla než všechny africké dalekohledy dohromady. Je schopen detekovat tak slabé objekty, jako je světlo svíčky na povrchu Měsíce.

SALT-47tuc.jpg

Zkušební fotografie, které byly zatím publikovány, byly pořízeny během první zkušební periody, v jejímž průběhu se již očekávají první velmi významné vědecké objevy. Na fotografii vlevo je zachycena kulová hvězdokupa 47 Tucanae (NGC 104), jejíž průměr je 120 světelných let. Od Země je vzdálena 15 000 světelných roků.

Kvalita obrázků, pořizovaných dalekohledem SALT, by měla v budoucnu ještě vzrůst. Dalekohledem bude dovybaven systémem aktivní optiky, který ještě není funkční. Přesto byly pořízeny velmi kvalitní fotografie (tzv. seeing, tj. neklid atmosféry, dosahoval pouze 0,9 až 1,0 obloukové vteřiny).

Související článek: Největší dalekohled na jižní polokouli.

Zdroj: www.salt
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »