Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro největší dalekohled světa

První světlo pro největší dalekohled světa

SALT.jpg
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.

SALT je největším dalekohledem na jižní polokouli, a samozřejmě i na celém světě. O jedem metr převyšuje doposud největší dvojici dalekohledů Keck I a Keck II na Havajských ostrovech, jejichž objektivy mají průměr 10 m. Výsledná optická plocha dalekohledu SALT je větší o 16,5 m2 (tj. o 21 %) v porovnání s dalekohledy Keck. SALT je schopen soustředit více než 25krát více světla než všechny africké dalekohledy dohromady. Je schopen detekovat tak slabé objekty, jako je světlo svíčky na povrchu Měsíce.

SALT-47tuc.jpg

Zkušební fotografie, které byly zatím publikovány, byly pořízeny během první zkušební periody, v jejímž průběhu se již očekávají první velmi významné vědecké objevy. Na fotografii vlevo je zachycena kulová hvězdokupa 47 Tucanae (NGC 104), jejíž průměr je 120 světelných let. Od Země je vzdálena 15 000 světelných roků.

Kvalita obrázků, pořizovaných dalekohledem SALT, by měla v budoucnu ještě vzrůst. Dalekohledem bude dovybaven systémem aktivní optiky, který ještě není funkční. Přesto byly pořízeny velmi kvalitní fotografie (tzv. seeing, tj. neklid atmosféry, dosahoval pouze 0,9 až 1,0 obloukové vteřiny).

Související článek: Největší dalekohled na jižní polokouli.

Zdroj: www.salt
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2025

32. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »