Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro největší dalekohled světa

První světlo pro největší dalekohled světa

SALT.jpg
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.

SALT je největším dalekohledem na jižní polokouli, a samozřejmě i na celém světě. O jedem metr převyšuje doposud největší dvojici dalekohledů Keck I a Keck II na Havajských ostrovech, jejichž objektivy mají průměr 10 m. Výsledná optická plocha dalekohledu SALT je větší o 16,5 m2 (tj. o 21 %) v porovnání s dalekohledy Keck. SALT je schopen soustředit více než 25krát více světla než všechny africké dalekohledy dohromady. Je schopen detekovat tak slabé objekty, jako je světlo svíčky na povrchu Měsíce.

SALT-47tuc.jpg

Zkušební fotografie, které byly zatím publikovány, byly pořízeny během první zkušební periody, v jejímž průběhu se již očekávají první velmi významné vědecké objevy. Na fotografii vlevo je zachycena kulová hvězdokupa 47 Tucanae (NGC 104), jejíž průměr je 120 světelných let. Od Země je vzdálena 15 000 světelných roků.

Kvalita obrázků, pořizovaných dalekohledem SALT, by měla v budoucnu ještě vzrůst. Dalekohledem bude dovybaven systémem aktivní optiky, který ještě není funkční. Přesto byly pořízeny velmi kvalitní fotografie (tzv. seeing, tj. neklid atmosféry, dosahoval pouze 0,9 až 1,0 obloukové vteřiny).

Související článek: Největší dalekohled na jižní polokouli.

Zdroj: www.salt
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »