Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro největší dalekohled světa

První světlo pro největší dalekohled světa

SALT.jpg
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.

SALT je největším dalekohledem na jižní polokouli, a samozřejmě i na celém světě. O jedem metr převyšuje doposud největší dvojici dalekohledů Keck I a Keck II na Havajských ostrovech, jejichž objektivy mají průměr 10 m. Výsledná optická plocha dalekohledu SALT je větší o 16,5 m2 (tj. o 21 %) v porovnání s dalekohledy Keck. SALT je schopen soustředit více než 25krát více světla než všechny africké dalekohledy dohromady. Je schopen detekovat tak slabé objekty, jako je světlo svíčky na povrchu Měsíce.

SALT-47tuc.jpg

Zkušební fotografie, které byly zatím publikovány, byly pořízeny během první zkušební periody, v jejímž průběhu se již očekávají první velmi významné vědecké objevy. Na fotografii vlevo je zachycena kulová hvězdokupa 47 Tucanae (NGC 104), jejíž průměr je 120 světelných let. Od Země je vzdálena 15 000 světelných roků.

Kvalita obrázků, pořizovaných dalekohledem SALT, by měla v budoucnu ještě vzrůst. Dalekohledem bude dovybaven systémem aktivní optiky, který ještě není funkční. Přesto byly pořízeny velmi kvalitní fotografie (tzv. seeing, tj. neklid atmosféry, dosahoval pouze 0,9 až 1,0 obloukové vteřiny).

Související článek: Největší dalekohled na jižní polokouli.

Zdroj: www.salt
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »