Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Libor Lenža Ostatní

Sluneční hodiny pro Hvězdárnu Valašské Meziříčí - výzva zájemcům

stanoviste.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí si v roce 2005 připomíná 50 let činnosti pro veřejnost. Své služby začala nabízet veřejnosti v září 1955. Toto významné výročí chceme kromě mnoha akcí pro veřejnost oslavit i trochu netradičně. Plánujeme vybudovat v areálu hvězdárny památné sluneční hodiny s vyznačením zeměpisných souřadnic místa.
Pavel Suchan Ostatní

Setkání složek ČAS

V sobotu 5. března 2005 se v Praze - Kolovratech sešli na pracovním setkání zástupci poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti z celé České republiky.

František Martinek Ostatní

Valašská astronomická společnost v desátém roce své existence

VAS_logo.jpg
Valašská astronomická společnost (VAS) vznikla v roce 1996 jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., v listopadu téhož roku se konal ustavující sněm VAS. Organizace sdružuje fyzické i právnické osoby, jež mají zájem podílet se na činnosti VAS aktivitami vedoucími k naplnění cílů sdružení. V letošním roce vstoupila VAS do desátého roku své existence. A protože se koncem loňského roku uskutečnil již V. sněm Valašské astronomické společnosti, využívám této příležitosti k představení VAS široké veřejnosti.
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 1/2005

Astropis
Astropis
Právě vyšlo letošní první číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vstupuje již do svého 12. ročníku, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Najser: Charles Messier - katalog mlhovin a hvězdokup
  • M. Prouza: Nejenergetičtější fotony
  • V. Kopecký: Přistání na Titanu
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů I.
redakce Ostatní

astro.cz hacknut

V průběhu víkendu došlo k hacknutí serveru astro.cz. Všechny stránky byly nahrazeny textem "simiens crew". Stránky jsou opět dostupné. Pokud narazíte na problematickou či nedostupnou stránku, dejte nám prosím vědět na adresu info@astro.cz.
redakce Ostatní

rozesílání informací

V poslední době se objevilo několik upozornění naproblémy s formátem automatických upozornění nanové články. Dnes došlo k úpravě skriptu a problémby již měl být odstraněn. Problémy zasílejte nainfo@astro.cz. Omlouváme se za vícenásobné rozeslání poslední zprávy.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Třináctý ročník zahajuje Miloš Boček přehlídkou galaxiíve Velké medvědici, jak je osobně spatřil 40 cm "společenským" Dobsonem.Příště bude ostatně pokračovat dalšími cirkumpolárními souhvězdími.Vícero článků je věnováno teorii a praxi astronomické fotografie:otiskujeme návod na skládání snímků, který vám může pomociv získání pěkných snímků hvězdné oblohy digitálním fotoaparátem,Petr Soukeník pak píše o nebezpečích číhajících na fotografy v ziměa o naší výpravě na Šerlich.
Marek Česal Ostatní

ASUF již po třetí

PA010061.jpg
Co se skrývá pod touto zkratkou? Jedná se o další pokračování Astronomického Semináře Učitelů Fyziky, který se bude konat již po třetí v prostorách Hvězdárny v Rokycanech za podpory Hvězdárny a planetária Plzeň, katedry obecné fyziky Pedagogické fakulty v Plzni a Západočeské pobočky české astronomické společnosti. Seminář je určený především učitelům fyziky základních a středních škol.
Miroslav Brož Ostatní

Knížka Sluneční hodiny na pevných stanovištích

Nakladatelství Academia právě vydalo knížku "Sluneční hodiny na pevnýchstanovištích. Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko".Najdete zde především katalog 2094 slunečních hodinna pevných stanovištích v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.Jedná se o první soupis svého druhu a rozsahu.Součástí knihy jsou i texty o principech fungování slunečních hodin,jejich stavbě a obnově, gnómonických zajímavostech a nejhezčích(ne nutně nejznámějších) slunečních hodinách na našem území.
redakce Ostatní

Máte zájem o práci v Astronomickém ústavu AV ČR?

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově přijme asistenta(ku)-pozorovatele(ku) do slunečního oddělení. Požadujeme ukončené středoškolské vzdělání, dobrou uživatelskou znalost výpočetní techniky a zájem o astronomii. Nabízíme možnost dalšího zvyšování kvalifikace, práci v příjemném kolektivu a prostředí, eventuelně i ubytování.
20.1.2005: "Nabídka již neplatí, konkurz uzavřen."
Kontakt: msobotka@asu.cas.cz

Tomáš Metelka Ostatní

Dalekohledy na Mauna Kea

mko5.jpg
Pokud v současné době uslyšíte o novém objevu v astronomii vykonaném pozemním přístrojem, ve značném procentu případů se bude jednat o objev pořízený některým z přístrojů umístěných na vrcholu Mauna Kea.

redakce Ostatní

Vánoční svátky

Všem čtenářům přejeme příjemné prožití vánočních svátků a hezký nový rok.

Vzhledem k svátkům bude do konce letošního roku probíhat pouze sporadická aktualizace serveru. Po Novém roce zde opět naleznete pravidelné aktuality z astronomie a kosmonautiky.

Vaše připomínky k portálu astro.cz uvítáme na adrese info@astro.cz



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »