Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Valašská astronomická společnost v desátém roce své existence

Valašská astronomická společnost v desátém roce své existence

VAS_logo.jpg
Valašská astronomická společnost (VAS) vznikla v roce 1996 jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., v listopadu téhož roku se konal ustavující sněm VAS. Organizace sdružuje fyzické i právnické osoby, jež mají zájem podílet se na činnosti VAS aktivitami vedoucími k naplnění cílů sdružení. V letošním roce vstoupila VAS do desátého roku své existence. A protože se koncem loňského roku uskutečnil již V. sněm Valašské astronomické společnosti, využívám této příležitosti k představení VAS široké veřejnosti.

Jaké jsou konkrétní cíle sdružení, je uvedeno v jeho stanovách:

1. Šířit poznatky z astronomie, kosmonautiky a dalších přírodních věd mezi občany - především pak mezi mládeží.

2. Sdružovat občany obdobných zájmů a umožnit jim smysluplně využít volný čas.

3. Podporovat výchovu mladých lidí s akcentem na přírodní vědy.

4. Podporovat a přímo se podílet na vzdělávací, odborné, vědecké a publikační práci amatérských i profesionálních astronomů především v oblasti Valašska, ale i celé ČR.

5. Zvyšovat vzdělanost občanů každého věku a národnosti.

Jaké výhody přináší členství ve VAS

Za účelem splnění svých cílů uzavřela Valašská astronomická společnost smlouvu o spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí, kde má VAS rovněž své sídlo. Členové VAS dostávají pravidelně měsíční programový letáček s informacemi o akcích, kterých se mohou zúčastnit. Kromě toho programový letáček obsahuje množství krátkých aktuálních článků, seznamujících s novinkami z astronomie, kosmonautiky, meteorologie apod.

Minimálně jednou za rok obdrží členové VAS obsáhlejší "Zpravodaj" VAS, v němž najdou další přehledné články a aktuality. Dále "Zpravodaj" seznamuje členy například se stavem členské základny, s významnými životními výročími členů, obsahuje zprávu o hospodaření za uplynulý rok atd.

V závislosti na stavu "pokladny" VAS (a v minulosti se tak stávalo poměrně často), obdrží členové i mimořádné publikace jako jakýsi věrnostní bonus. Jednalo se například o publikace "Putování sluneční soustavou", "Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy 2003-2012" a další.

Jednou z mála povinností člena VAS je včas zaplatit členský příspěvek, který činí již řadu let 150,- Kč. Na výše uvedené aktivity by tato částka ani zdaleka nedostačovala. Na financování Valašské astronomické společnosti se dále podílí město Valašské Meziříčí a další sponzoři. Mezi významné dárce patří například Dr. Miloslav Vrážel ze Zlína, v minulosti to byl především bohužel již zesnulý pan Jaroslav Navrátil z Ostravy (firma SAR Ostrava), který několikrát věnoval Valašské astronomické společnosti významné finanční částky.

HVM_02.jpg

Členství ve společnosti opravňuje k bezplatnému vstupu na večerní programy u dalekohledu (každé pondělí, čtvrtek a pátek), na mimořádná pozorování (například zatmění Měsíce či Slunce, přechodů planet přes sluneční kotouč, mimořádná pozorování planet, komet apod.) a na přednášky pro veřejnost (minimálně jednou měsíčně). Při účasti na víkendových seminářích zaplatí členové pouze konferenční poplatek ve výši dvou třetin.

Při návštěvě hvězdárny mohou dále využít možnosti zakoupení různých astronomických publikací (knihy, časopisy, astronomické mapy, pohlednice, plakáty apod.) - na některé tituly Hvězdárna Valašské Meziříčí poskytuje pro členy VAS slevy. A to všechno za pouhých 150,- Kč ročně!

Pro vyspělejší astronomy-amatéry, kteří by se rádi zapojili do astronomických pozorování, nabízí další možnosti smlouva, uzavřená mezi Valašskou astronomickou společností a Hvězdárnou Valašské Meziříčí. Spolupráci umožňuje shoda v činnosti a základním poslání obou organizací. To mj. znamená, že vážní zájemci mohou využívat přístrojové vybavení hvězdárny (především dalekohledy) k astronomickým pozorováním v rámci pozorovacích programů Hvězdárny Valašské Meziříčí, případně vlastních pozorovacích programů.

Vedení VAS a její členská základna

V čele Valašské astronomické společnosti stojí tříčlenná Rada VAS, která je volena na tříleté období, a dva revizoři. Současná Rada VAS pracuje ve složení František Martinek (předseda), Libor Lenža a Miroslava Hromadová. Nejvyšším orgánem VAS je sněm, který se koná pravidelně jednou za 2 roky, vždy o posledním listopadovém víkendu.

Poslední sněm VAS, v pořadí již pátý, se uskutečnil 27. 11. 2004 na Hvězdárně Valašské Meziříčí, při příležitosti pořádání víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice. Přítomní členové vyslovili souhlas s pokračováním činnosti VAS v dosavadním duchu. Přesto, že rozvoj Internetu umožňuje komunikaci prostřednictvím elektronické pošty, řada členů ještě nemá k Internetu přístup a požaduje zasílání programového letáčku i Zpravodaje v tištěné podobě.

Ve své činnosti navázala Valašská astronomická společnost na předcházející organizaci s názvem Klub astronomů amatérů (KAA). Většina členů KAA se stala členy nově vzniklého sdružení VAS. V prvních letech po založení VAS dosáhl stav členské základny počtu převyšující stovku (například v roce 1998 to bylo 115 členů). V dalších letech počet členů VAS klesal, v roce 2004 tvořilo členskou základnu 50 nejvěrnějších členů. Proto jedním z bodů usnesení posledního sněmu je úkol pro Radu VAS více informovat širokou veřejnost o činnosti VAS, o výhodách, které členství v této zájmové organizaci příznivcům astronomie a kosmonautiky přináší.

Členskou základnu netvoří jen členové z Valašského Meziříčí a okolí, ale najdete je po celé České republiky (například Zlín, Brno, Havířov, Plzeň, Praha, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou apod.), několik členů má trvalé bydliště na Slovensku.

Členství ve Valašské astronomické společnosti mohou získat i zájmové skupiny, například astronomické kroužky, školy apod. Výhody kolektivních členů, vyplývající z členství ve VAS, budou dohodnuty individuálně při jednání s Radou VAS.

Z činnosti VAS

HVM_KAS.jpg

Mezi významné akce, na jejichž pořádání se VAS podílí ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí, patří minimálně dva víkendové semináře ročně. Nejnavštěvovanější je listopadový seminář, pořádaný pravidelně o posledním listopadovém víkendu již více než 30 let. Přední čeští odborníci na něm seznamují širokou veřejnost s novinkami v oblasti kosmonautiky, raketové techniky a výzkumu vesmíru.

HVM_01.jpg

Valašská astronomická společnost se rovněž podílí na zajištění Podzimního putování Valašskem, které pořádá KČT Valašské Meziříčí ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí. Akce je určena všem milovníkům astronomie a turistiky. Start a cíl pochodu je na hvězdárně. Jedná se o úspěšnou akci, které se pravidelně zúčastňuje mezi 130 až 180 turistů od dětí předškolního věku až po důchodce.

VAS_zrl.jpg

Valašská astronomická společnost se mj. zasloužila ve spolupráci s pomyslným Valašským královstvím i o "založení" Valašské královské observatoře - fiktivní instituce, jejímž prostřednictvím lze propagovat nenásilnou formou poznatky z astronomie a kosmonautiky mezi širokou veřejností, která jinak hvězdárnu nenavštěvuje. Ještě bych zde chtěl připomenout zajímavou akci s názvem "Setkání nositelů astronomických jmen", jež byla uspořádána v roce 2000 právě ve spolupráci s Valašským královstvím, které každému účastníkovi udělilo nejen pamětní list jako připomínku tohoto netradičního setkání, ale i spoustu dárků, propagujících Valašsko.

Jak se stát členem VAS

Pokud se zajímáte o astronomii, pak je zcela jisté, že se Vám členství ve Valašské astronomické společnosti bohatě vyplatí. Přihlášku a další informace získáte na adrese: Valašská astronomická společnost, Hvězdárna Valašské Meziříčí, 757 01 Valašské Meziříčí. Přihlášku si můžete vyžádat i na internetové adrese fmartinek@astrovm.cz. Podrobnější informace o Valašské astronomické společnosti (přehled akcí, stanovy apod.) najdete na internetových stránkách Valašské astronomické společnosti.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »