Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu

Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu

OWL.jpg
Jak informovala BBC, na setkání Britské národní astronomické společnosti v Birminghamu byla publikována informace o zahájení prací na evropském projektu výstavby mimořádně velkého dalekohledu.

Nový dalekohled bude mít 10krát větší průměr než dosavadní největší dalekohledy (Keck I a II, Havajské ostrovy) a bude schopen pořizovat 40krát podrobnější snímky než známý Hubblův kosmický dalekohled (HST) na oběžné dráze kolem Země.

Výstavba obřích dalekohledů ELT (Extremely Large Telescope) je podle některých astronomů nutná, abychom zachovali současné tempo rozvoje astronomie. Na nových projektech pracuje současně několik států. USA a Kanada plánují výstavbu dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope) s objektivem o průměru 30 m. Jeho dřívější označení bylo CELT (California Extremely Large Telescope). Evropské státy mají v úmyslu stavbu společného dalekohledu s názvem OWL (Overwhelmingly Large Telescope). OWL znamená v angličtině také sovu. Hlavní objektiv tohoto dalekohledu bude mít průměr kolem 100 m. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru záření. Jeho cena se odhaduje na jednu miliardu euro.

Dalekohled tak velkých rozměrů bude velice citlivý i na malé nárazy větru. Před konstruktéry nyní stojí velice složitý úkol: vypracovat program pro řídící počítače, které budou kompenzovat deformace zrcadla, složeného z 3048 jednotlivých šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,6 m. Objektiv dalekohledu bude mít sběrnou plochu 6000 m2. Sekundární "zrcátko" bude mít průměr 25,6 m a bude složeno z 216 segmentů.

Euro50.jpg

Jako o levnější variantě uvažují evropští astronomové o stavbě dalekohledu ne tak gigantických rozměrů jako u OWL. V tomto případě se počítá s průměrem parabolického zrcadla "pouhých" 50 m (tzv. projekt Euro-50).

Jestliže budou všechny složitosti konstrukce překonány, astronomové budou moci prostřednictvím dalekohledu OWL Sova objevovat exoplanety u jiných hvězd. Kvality dalekohledu jim umožní spatřit planety srovnatelné s velikostí naší Země. Objevování takovýchto planet a hledání života ve vesmíru, to budou důležité úkoly pro dalekohledy třídy ELT. Vědci jsou přesvědčeni, že právě v této oblasti astronomie bude dosaženo mimořádných úspěchů díky novým dalekohledům.

Astronomové již objevili kolem 150 exoplanet, obíhajících kolem hvězd podobných Slunci. Tyto planety byly zatím objevovány na základě prokazatelných nepřímých důkazů.

Velké dalekohledy nové generace musí být nezbytně vybaveny systémem adaptivní optiky a soustavou řídících počítačů. Adaptivní optika slouží ke korekci změn obrazu, způsobených atmosférickou turbulencí (až 500 korekcí za sekundu). Korekce se provádí počítačem řízenými posuny a deformacemi pomocných zrcátek v závislosti na stavu ovzduší. K vyhodnocení aktuálního stavu atmosféry se používá tzv. umělá hvězda, která se vytváří laserovým paprskem fokusovaným do výšky přibližně 90 km, v těsné blízkosti pozorovaného objektu. Zde vzniká zpětným rozptylem skvrna zářících sodíkových atomů. Díky systému adaptivní optiky lze dosáhnout mimořádné kvality pořízených fotografií.

Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »