Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. MHV jaro 2005 proběhlo v uplynulém víkendu

2. MHV jaro 2005 proběhlo v uplynulém víkendu

MHV_2.jpg
Neuvěřitelná smůla, ale také úžasný zážitek - to by mohla být stručná charakteristika MHV - setkání astronomů, zejména majitelů a uživatelů amatérských astronomických dalekohledů. O víkendu 8. - 10. dubna 2005 se na "2. MHV jaro 2005" pořádané Českou astronomickou společností sjelo do Zubří na Českomoravské vrchovině 69 účastníků.

Na fotografie se můžete podívat ve fotogalerii. Skoro doslovný střed České republiky se osvědčil, zastoupení míst naší země bylo pokryto od Jablonce a Liberce přes Prahu, Jindřichův Hradec, Brno až po Ostravu. Přijeli i účastníci ze Slovenska.

Někdo z přítomných musel ale opravdu hodně zlobit a počasí ho za to trestalo a nás s ním - po dlouhé době totiž dva dny vytrvale pršelo. Kontrast k víkendu o týden zpět, kdy byly jedny z nejlepších pozorovacích podmínek za mnoho posledních týdnů, tak jen vzrostl. Až v neděli na závěr se nám ukázalo Slunce, a tak došlo alespoň na sluneční dalekohled a pozorování protuberancí.

MHV_1.jpg
Na špatné počasí jsme ale po loňské obdobné zkušenosti byli připraveni. Program probíhal v pátek od 20 do 24 hodin, v sobotu od 10:30 do 23 hodin a v neděli od 10:30 do 12:30 hodin - a to jsme ještě zdaleka vše, o čem jsme chtěli mluvit, ani nestihli. Přednášku Sluneční soustava z pohledu planetologie přednesl Libor Lenža, svoji novou a širokou nabídku představila Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti pod novým vedením Dr. Ing. Zdeňka Řehoře, výsledky spektrálních měření filtrů provedených v Zubří se objeví i na webu Přístrojové a optické sekce ČAS.

V programu byl příspěvek Marka Pecky o práci s kamerami, Martin Myslivec kromě ukázek svých fotografií předvedl i postup, jak fotografie pořizuje a zpracovává. Velký zájem vzbudil Jan Kolář předvedením plně cloněného svítidla omezujícího světelné znečištění a především neoslňujícího své uživatele.

V programu byla také astroburza, představení nabídky Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, povídání o polské astronomii, informace o Meoptě - optika, a.s. Přerov a koupání (dva hrdinové se za účasti diváků v zimních bundách vykoupali ve 3 stupně "teplé" vodě zdejšího rybníčku).

Všudypřítomná zde byla firma SUPRA Praha, s.r.o. - od nabídky nového binaru 25x100 přes příslušenství k dalekohledům až k publikacím od vydavatelství Sky Publishing. Sálem občas zněla úžasná kytara Matěje Raka a na závěr jsme se prošli modelem Sluneční soustavy a okusili si, jak je v ní pusto a prázdno a jak jsou vzdálenosti mezi planetami vskutku obrovské (fakt si to někdy zkuste, myslím, že i ostřílené znalce astronomie ten pocit překvapí).

Ale především jsme dalekohledy postavili alespoň pod střechou a byl základ k nekonečným diskusím. Shodou okolností ve stejném termínu pořádali polští kolegové v jednom z nejtemnějších míst Polska stejnou akci - Deep Star Party - Bieszczady 2005. Organizátoři MHV počítají s tím, že se s polskými přáteli spojí a rozšíří tak nabídku pro naše i polské astronomy amatéry.

A na závěr - "3. MHV jaro 2006" by se měla podle předběžného rozhodnutí konat na stejném místě v květnu 2006. Pokud se jí podaří konečně dostát svému názvu "Mezní Hvězdná Velikost" a zlomit tak už dvouletou kletbu přezdívající MHV na "Mega Hydro Víkend", bude to jen dobře!




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »