Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ruská astroložka žaluje NASA

Ruská astroložka žaluje NASA

mise ke kometi Tempel 1
mise ke kometi Tempel 1
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.

4. 7. 2005 se oddělí od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) měděný projektil, který se řízeně srazí s kometou Tempel 1 a vyhloubí na povrchu jejího jádra kráter o velikosti fotbalového hřiště. V USA to bude chápáno jako kosmický pozdrav ke Dni nezávislosti, ve vesmíru pak provedou vědci na dálku spektrální analýzu vyvrženého materiálu s cílem pochopit nejen stavbu komety, ale i podmínky, které panovaly v době vzniku naší planetární soustavy.

Astroložka Marina Bajová je přesvědčena, že představitelé NASA dostatečně důvěryhodně neprokázali, že při srážce nebude kometa zničena či nebude změněna její dráha tak, aby nenastala srážka se Zemí. V důsledku těchto obav Marinu silně rozbolela hlava a nemůže spát. Její morální újma je ještě znásobena faktem, že kometa Tempel 1 je jí velice drahá. S touto kometou údajně začal romantický vztah jejího "děduška i babušky".

Marina Bajová říká: "V době občanské války byl můj dědeček komisařem Sergeje Buďonného. Byl to velice vzdělaný člověk, byl to inženýr. Jednou, když se potkali, ukázal mu tuto kometu a prohlásil o ní, že se objevuje vždy v určitém čase. Od té doby se vždy po 66 měsících odehrála v naší rodině nějaká důležitá událost."

Avšak v celé této historce je jedna vážná nepřesnost. V letech občanské války tuto kometu nikdo na celém světě nepozoroval. Po svém objevu v roce 1867 se na dobu 93 let "ztratila". Na své dráze kolem Slunce se totiž v roce 1881 přiblížila k Jupiteru, čímž došlo ke změně její dráhy. Další přiblížení této komety k Jupiteru nastala v letech 1941 a 1953.

Advokát Alexander Molochov prohlásil: "Smysl kosmického práva, které bylo v tomto případě evidentně porušeno, je v tom, že jakékoliv akce v kosmickém prostoru je nutno odsouhlasit se všemi účastníky dohody o kosmickém právu. Podle našich informací tuto misi NASA nekonzultovala s kompetentními státními orgány Ruska, ani s Ruskou kosmickou agenturou."

Ruští vědci v projektu NASA žádný problém nevidí. Pouze v případě, že by byly použity k bombardování komety klasické bomby, bylo by to asi neetické. V žádném případě však Zemi nijaké nebezpečí nehrozí.

Žalobkyně požaduje na NASA finanční kompenzaci za morální újmu v hodnotě 267 miliónů dolarů (což je přibližně cena celého projektu Deep Impact).

Pokud Marina Bajová neuspěje u ruských soudů, je připravena bojovat s NASA i v USA.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »