V Galerii VŠB - Technické univerzity v Ostravě (1. patro hlavní budovy A, tř. 17. listopadu, Ostrava-Poruba) se od 12. října do 18. listopadu 2005 koná výstava, která je věnována 25ti letům činnosti hvězdárny a planetária v Ostravě-Krásném Poli. Vernisáž proběhne ve středu 12. října 2005 v 17 hodin.
Výstavu zahájí doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné odborné i široké veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. přednese přednášku na téma Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
Dne 4. 10. 2005 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2005. O cenu 10 miliónů švédských korun (35 mil. Kč) se letos podělí trojice vědců za výzkum v oblasti optiky.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2005 popularizátora astronomie Ing. Pavla Příhodu z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 7. října 2005 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Jak se změnila astronomie za posledních 60 let". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Zveme Vás na astronomický program veletrhu. Podrobnosti v článku.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 76 ze 4. 10. 2005
Právě vyšel letošní Astropis Speciál, věnovaný fyzice hvězd. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
P. Kulhánek: Bílí tpraslíci, neutronové a kvarkové hvězdy
J. Grygar: Nepostradatelné supernovy
R. Šmída: Vznik hvězd
Dvoustránkový ilustrovaný HR diagram a další schémata
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo pět otevíráme i končíme články o výjimečném astronomoviCamille Flammarionovi: Jiří Kult přibližuje jeho život a MartinLehký krátce cituje z jeho díla.Miloš Boček nás již počtvrté provádí po galaktických objektech,tentokrát zabrousíme do "ráje" v souhvězdích Panny a Vlasů Bereniky.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. - Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
Je potěšením pro organizátory Vás opět po roce pozvat na další ročník tradičního rokycanského semináře pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá ve dnech 24. a 25. září 2005 seminář Ostravský astronomický víkend. Letošní, již 13. ročník nese název Vesmír na dlouhých vlnách a je věnován radioastronomii. Více informací najdete na http://planetarium.vsb.cz/
V pátek 23. září 2005 se napříč 25 zeměmi Evropy uskuteční Evropská noc vědců, kterou na tento den vyhlásila Evropská komise. Vedle Mezinárodního roku fyziky, který letos probíhá, je to další příležitost, kdy se věda dostává blíže veřejnosti. Cílem Noci vědců je mj. zpřístupnit i ta pracoviště, která jinak bývají pro veřejnost skryta. I když se Česká republika pyšní poměrně hustou a dostupnou sítí popularizačních hvězdáren, které své přístroje k pozorování oblohy nabízejí dnes a denně, zapojila se do Noci vědců asi dvacítka astronomických institucí, které připravily ve svém pátečním programu něco navíc. Např. Astronomický ústav AV ČR nabízí zcela mimořádnou příležitost - pozve návštěvníky observatoře v Ondřejově k největšímu českému dalekohledu o průměru 2 m a předvede jim přímo v kopuli tohoto dalekohledu reálné pozorování. Předpověď počasí přeje astronomické části Noci vědců, a tak určitě má smysl, abyste se podívali do přehledu hvězdáren a jejich programu.
Před 50 lety byla dokončena výstavba Hvězdárny Valašské Meziříčí, která byla koncem září 1955 zpřístupněna široké veřejnosti. Hlavním "stavitelem" hvězdárny byl Josef Doleček, který se stal jejím prvním ředitelem. Hvězdárna se věnuje především přednáškové a vzdělávací činnosti, propagaci úspěchů astronomie, kosmonautiky, raketové techniky, meteorologie a dalších přírodních věd. Od roku 1955 bylo uspořádáno 34 681 pořadů, které navštívilo 918 256 osob (stav k 31. 12. 2004).František MartinekOstatní
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.Miroslav BrožOstatní
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Během prázdninových měsíců se odehrálo několik důležitých věcív astronomii a kosmonautice: sonda Deep Impact se(věrna svému pojmenování) úspěšně srazila s kometou Tempel 1a po dlouhé pauze odstartoval (a bezpečně přistál)raketoplán Discovery. O první události informuje Martin Lehkýa o druhé, v kontextu budoucího vývoje americké kosmonautiky,Karel Bejček.Martin Lehký ještě připojuje tři články o třech pěkných objevechv oboru meziplanetární hmoty: o trojplanetce,o transneptunickém tělesu větším než Plutoa o rozpadu komety.redakceOstatní
Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.
Dobrý den, o víkendu došlo k neplánovanému výpadku serveru astro.cz. Příčiny v současné době hledáme. Omlouváme se za způsobené potíže.Tomáš BezouškaOstatní
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
P. Gabzdyl: Tvář sopek
J. Tichá: Drtivý dopad
J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni
Ve dnech 14. - 25. srpna 2006, tedy přesně za rok, se v České republice uskuteční 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Toto vrcholné světové zasedání astronomů se koná jednou za tři roky a do hostitelské země se vždy sjede několik tisíc astronomů z celého světa. Nad pražským valným shromážděním Mezinárodní astronomické unie převzali záštitu president republiky Václav Klaus, předseda Akademie věd Václav Pačes, rektor University Karlovy Ivan Wilhelm, rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany, rektor Masarykovy university v Brně Petr Fiala a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.
O víkendu 2. - 4. září 2005 se koná již 6. ročník Herzbergerského setkání dalekohledů. Setkání se uskuteční pár desítek kilometrů za našimi západními hranicemi asi 50km za Drážďanami.
Česká astronomická společnost - POSEC, přístrojová a optická sekce a soukromá astronomická observatoř SKYMASTER si Vás tímtodovoluje pozvat na tuto jistě velmi zajímavou akci.
V sobotu 13. srpna 2005 od 11.00 přibližně do 23.00 se v pražské zoologické zahradě uskuteční Den netopýrů. Letos se koná ve spolupráci pražské ZOO s Českou astronomickou společností. Zoologická zahrada Praha připravila soutěže a zajímavá povídání o tajuplných nočních letcích, Česká astronomická společnost zase pozorování oblohy dalekohledy a informace o civilizačním problému - světelném znečištění.
Plošina na hoře Paranal, kde jsou umístěny čtyři osmimetrové dalekohledy a dvoumetrové doplňkové teleskopy.
V loňském roce se odehrál mimořádný nebeský úkaz - po 122 letech nastal přechod planety Venuše přes Slunce. Tento jev přivedl oddělení pro styk s veřejností z ESO (Evropské jižní observatoře) na myšlenku spojit nad jedním cílem studenty i veřejnost celého kontinentu - všichni se mohli pokusit pomocí vlastního pozorování stanovit přesné času dotyků Slunce a Venuše. Tyto časy se pak posílaly do ESO, a každý se mohl dovědět, jak přesně by určil astronomickou jednotku. V rámci tohoto projektu Venus Transit 2004 byla také vyhlášena soutěž o nejlepší video. A odměna: Pobyt na observatoři Paranal v Chile. Návštěvu vyhráli na prvním místě soutěžící z Británie (ti však nakonec nejeli vzhledem k pracovnímu vytížení), druhé místo připadlo týmu z Polska. Na třetím místě se umístil snímek Venus in Sole Visa, kterou vytvořili manželé Renata a Martin Lhotákovi a Robert Smolík, všichni výtvarníci - scénografové loutkového divadla a členové občanského sdružení Lodžie. Aby se z jejich cesty mohla potěšit i česká veřejnost, mohla jsem odjet s nimi a natočit o ní dokument.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten