Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



redakce Ostatní

Přednáška J. Grygara

Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.

redakce Ostatní

Nedostupnost astro.cz

Dobrý den, o víkendu došlo k neplánovanému výpadku serveru astro.cz. Příčiny v současné době hledáme. Omlouváme se za způsobené potíže.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 3/2005

apisss.jpg
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Gabzdyl: Tvář sopek
  • J. Tichá: Drtivý dopad
  • J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni
  • M. Švanda: Jak byla změřena rychlost světla
Jan Palouš Ostatní

26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie proběhne za rok v Praze

Ve dnech 14. - 25. srpna 2006, tedy přesně za rok, se v České republice uskuteční 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Toto vrcholné světové zasedání astronomů se koná jednou za tři roky a do hostitelské země se vždy sjede několik tisíc astronomů z celého světa. Nad pražským valným shromážděním Mezinárodní astronomické unie převzali záštitu president republiky Václav Klaus, předseda Akademie věd Václav Pačes, rektor University Karlovy Ivan Wilhelm, rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany, rektor Masarykovy university v Brně Petr Fiala a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Pavel Marek Ostatní

6. Herzbergerské setkání dalekohledů - pojeďte se podívat 1m DOBSONEM

image001.jpg

O víkendu 2. - 4. září 2005 se koná již 6. ročník Herzbergerského setkání dalekohledů. Setkání se uskuteční pár desítek kilometrů za našimi západními hranicemi asi 50km za Drážďanami.

Česká astronomická společnost - POSEC, přístrojová a optická sekce a soukromá astronomická observatoř SKYMASTER si Vás tímtodovoluje pozvat na tuto jistě velmi zajímavou akci.

Podrobnosti na stránce POSEC.

Pavel Suchan Ostatní

Netopýři, tma a hvězdy v pražské ZOO tuto sobotu

V sobotu 13. srpna 2005 od 11.00 přibližně do 23.00 se v pražské zoologické zahradě uskuteční Den netopýrů. Letos se koná ve spolupráci pražské ZOO s Českou astronomickou společností. Zoologická zahrada Praha připravila soutěže a zajímavá povídání o tajuplných nočních letcích, Česká astronomická společnost zase pozorování oblohy dalekohledy a informace o civilizačním problému - světelném znečištění.

Šárka Spěváková Ostatní

Paranal - továrna na vědu

P4020013_.jpg
Plošina na hoře Paranal,
kde jsou umístěny
čtyři osmimetrové dalekohledy
a dvoumetrové
doplňkové teleskopy.
V loňském roce se odehrál mimořádný nebeský úkaz - po 122 letech nastal přechod planety Venuše přes Slunce. Tento jev přivedl oddělení pro styk s veřejností z ESO (Evropské jižní observatoře) na myšlenku spojit nad jedním cílem studenty i veřejnost celého kontinentu - všichni se mohli pokusit pomocí vlastního pozorování stanovit přesné času dotyků Slunce a Venuše. Tyto časy se pak posílaly do ESO, a každý se mohl dovědět, jak přesně by určil astronomickou jednotku. V rámci tohoto projektu Venus Transit 2004 byla také vyhlášena soutěž o nejlepší video. A odměna: Pobyt na observatoři Paranal v Chile. Návštěvu vyhráli na prvním místě soutěžící z Británie (ti však nakonec nejeli vzhledem k pracovnímu vytížení), druhé místo připadlo týmu z Polska. Na třetím místě se umístil snímek Venus in Sole Visa, kterou vytvořili manželé Renata a Martin Lhotákovi a Robert Smolík, všichni výtvarníci - scénografové loutkového divadla a členové občanského sdružení Lodžie. Aby se z jejich cesty mohla potěšit i česká veřejnost, mohla jsem odjet s nimi a natočit o ní dokument.
Milan Halousek Ostatní

Výstava "Vesmír jako na dlani" v Brně

Od pátku 5. do neděle 21. srpna 2005 se bude v Brně konat unikátní výstava "Vesmír jako na dlani" věnovaná vesmíru, kosmonautice a kosmickým letům vůbec. Jedná se o výstavu připravenou ve spolupráci s firmou Space Services International (v níž figuruje našincům dobře známý Tasillo Römisch). Výstava (celá expozice má hmotnost úctyhodných osmdesát tun) seznamuje se základními informacemi ohledně kosmických letů s tím, že klade důraz na jejich lidský rozměr (život na oběžné dráze, stravování, problémy apod.). Vstup je zdarma.

Zdeněk Bardon Ostatní

Slunce dalekohledem Coronado PST

PST_22072005_14_A.jpg
Rádi bychom se s Vámi podělili o výsledek prvního našeho pokusu vyfotografovat sluneční protuberance dalekohledem Coronado PST. Ačkoli prezentovaný snímek (zatím - doufejme) nedosahuje zcela úrovně nejlepších fotografií, publikovaných ve Sky&Telescope apod., my, autoři snímku, jsme s výsledkem spokojeni. Přinejmenším už jenom vzhledem k podmínkám, za jakých obrázek vznikal: Ve středu 20. července 2005 totiž souvislá vrstva rychle letící nízké oblačnosti nad oblastí západních Čech (Hnačov, okr. Klatovy) dávala pramalou naději byť i jen na kousek modré oblohy.
Lenka Soumarová Ostatní

Výstava na Štefánikově hvězdárně

plakat.jpg
Od 15. 7. do 31. 8. probíhá na Štefánikově hvězdárně výstava "Stokrát za sekundu - jednou za život". Výstava představuje cestu do nitra hmoty a odhaluje mnohá tajemství podivuhodného světa elementárních částic a kosmického záření. Součástí výstavy je i tzv. Wilsonova mlžná komora, unikátní zařízení, které umožňuje na vlastní oči pozorovat jinak neviditelné částice kosmického záření.

Název výstavy odráží skutečnost, že každou sekundu nás bombardují stovky částic, které námi bez povšimnutí prostupují, ale jen jednou za život se v našem těle zachytí částice zvaná neutrino. A poprvé v životě má mnoho z nás možnost spatřit částice kosmického záření na vlastní oči.

František Martinek Ostatní

Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

ELT.jpg
Větší je lepší. Když vyrábíte dalekohled, přejete si zhotovit co největší objektiv, jaký zvládnete. Evropská asociace se rozhodla postavit mimořádně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr mezi 50 až 100 m. Posunula se tak blíže k realizaci dalekohledu, který umožní astronomům vyřešit některé současné otázky poznávání stavby, vzniku a vývoje vesmíru.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Povětroň na prázdniny přináší několik článků o planetární stezce- například Co na planetární stezce nenajdete?nebo vyprávění o dobrodružném nočním pochodu po stezce.Zařadili jsme zprávy o akcích proběhnuvších v posledních měsících:výletu České astronomické společnosti za meteorickými krátery do Německaa výpravě hradeckých a pardubických astronomů na observatoř Akademie věd v Ondřejově.
Pavel Suchan Ostatní

2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.

Pavel Příhoda Ostatní

TP 69: 21. Června nastane letní slunovrat

21. června 2005 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit už při snídani, v 8 hodin 45 minut 33 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V úterý 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 69 ze 17. června 2005

František Martinek Ostatní

Meziříčská stavebka úspěšně propagovala Hvězdárnu Valašské Meziříčí

Model_HVM.jpg
Zdařilá propagace Hvězdárny Valašské Meziříčí se povedla studentům třetího ročníku Střední průmyslové školy stavební (SPŠS) ve Valašském Meziříčí. Přihlásili se totiž do soutěže, vyhlášené Svazem výrobců vlnitých lepenek (SVVL), která byla určena studentům středních škol se stavebním zaměřením. Úkolem studentů bylo co nejdokonaleji ztvárnit některou z dominant města, ve kterém škola sídlí, výhradně za použití vlnité lepenky - ekologického obalového materiálu.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň Speciál S2/2004 - Planetární stezka

Vyšlo speciální čísloPovětroně,věnované Planetární stezce v Hradci Králové.Na jeho čtyřiadvaceti stranách najdete nejprve obecný text o vzdálenostechve vesmíru (nejen ve sluneční soustavě), nákres velikostí Slunce a planeta informaci o extrasolárních planetách obíhajících okolo cizích hvězd.Dále je přetištěno 15 informačních tabulí, přesně takových,jako na planetární stezce. Na každé jsou uvedeny aktuální základníúdaje o tělese, některé zajímavosti, mytologický původ jeho jména,astronomická značka a také mapka Nového Hradce Králové s vyznačenoustezkou a zastávkou.

Při cestě sluneční soustavou přejeme pěkné počasía hlavně mnoho radosti z poznávání přírody.(Mimochodem jsme při dnešním slavnostním otevření stezkyse všemi 80 účastníky pěkně zmokli.)

Pavel Suchan Ostatní

Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále.

redakce Ostatní

Popularis o ESO - ČT2 7.6. v 16:15

Soustava dalekohledů na hoře Paranal v chilské poušti Atacama je největší astronomickou observatoří na světě. Vybudovala ji organizace známá jako ESO - Evropská jižní observatoř. Její ústředí leží v Garchigu nedaleko Mnichova, ale zařízení na pozorování jsou umístěna v Chile. Toto naprosto ojedinělé místo nyní měli příležitost navštívit tři Češi a dva Poláci - výherci soutěže o nejlepší video pořízené v souvislosti s přechodem Venuše přes Slunce. Vysvětlíme, jakých unikátních systémů se zde využívá, obzvláště aktivní optiky, adaptivní optiky a interferometrie. Ukážeme také, jak astronomové uprostřed pouště žijí.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »