Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Za Petrem Jakešem (1940-2005)

Za Petrem Jakešem (1940-2005)

Když se 29. listopadu večer rozletěla po internetu smutná zpráva oúmrtí geologa a popularizátora vědy Petra Jakeše, Ph.D. nechtělo se mi vprvní chvíli věřit, že tohoto energického muže s mimořádným smyslem prosebeironii a humor už v Praze nepotkám, protože mne po desítky letudivoval svým neúprosným tahem na branku ve všem, co podnikal a vymýšlel.



Po absolvování přírodovědecké fakulty UK na počátku let šedesátýchpracoval nejprve v Geologickém ústavu ČSAV, ale doby zřetelného uvolněnípolitických poměrů u nás v průběhu oné dekády využil k tehdy ojedinělýmstudijním cestám do Austrálie a Japonska. Zabýval se tam - jak jinak -výzkumem zemětřesení a sopek, ale také hypotézami o vzniku Měsíce, což bylpro něho odrazový můstek k práci ve slavné Lunární laboratoři NASA provýzkum vzorků z Měsíce v Houstonu. Z tohoto období vytěžil dvě znamenitépopulárně-vědecké knihy "Za sopkami Pacifiku" (Orbis, 1975) a "Létavice alunatici" (Mladá fronta, 1978).

Po návratu do vlasti byl však za účast na americkém programuApollo potrestán vyhozením z ČSAV (podobně se "dařilo" Ing. MiroslavuVobeckému z Ústavu jaderné fyziky ČSAV v Řeži, kterému dokonce NASA vzorkyměsíčního prachu zapůjčila pro radiochemickou analýzu). Petr Jakeš se všakihned uchytil v Ústředním ústavu geologickém (v budově na Malé Straně vPraze, kde dnes sídlí poslanecká sněmovna Parlamentu ČR), kde začínalznovu od píky jako geolog-mapér, posléze opět jako vědecký pracovník anakonec jako náměstek ředitele pro geologický výzkum.

V r. 1984 vydal v Mladé frontě v edici Orbis pictus své vrcholnépopularizační dílo "Planeta Země". Do Lunární laboratoře na Univerzitu vHoustonu se vrátil na stáž až po převratu počátkem 90. let minuléhostoletí. Po návratu z Houstonu přešel na přírodovědeckou fakultu UK, kdevědecky pracoval a přednášel v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostnýchzdrojů. Zabýval se zde zejména výzkumem meteoritů, geochemií vesmírnýchtěles a Země a geologickými procesy na Zemi i dalších pevných tělesechsluneční soustavy.

Ani v tomto období však nezapomínal na soustavnou popularizacivědy a zejména poznatků z geologie, geochemie a planetologie. Vymyslel proČeskou televizi pravidelné relace o vědě pod názvem Vědník (předchůdcesoučasného Popularisu), které pak s úspěchem moderoval. Ještě na počátkuletošního roku bleskově zareagoval na katastrofalni zemětřesení vjihovýchodní Asii znamenitou knihou: "Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky atsunami" (Lidové noviny). Za aktivitu a práci v programu Apollo ho ocenilaNASA; za popularizaci vědy jak ČSAV tak i Akademie věd ČR. V květnu 1999Mezinárodní astronomická unie na návrh objevitelky Ing. Jany Tiché z Kletěpo něm pojmenovala planetku (10170) Petrjakeš.

Petr Jakeš byl zkrátka neuvěřitelně výkonný muž, hýřící nápady,které za často zcela nepříznivých vnějších okolností dokázal nakonecuskutečnit. Se stejným nasazením vědu propagoval; nebral si přitomservítky, protože byl jednoznačně přesvědčen o tom, že na úspěšnémvědeckém bádání bude záviset i budoucí prosperita naší vlasti i celézeměkoule. Proto je jeho předčasný odchod v plné životní síle tak bolestnýpro všechny, kdo jsme měli to štěstí se s tímto nekonvenčním badatelemstýkat či spolupracovat.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.

Další informace »