Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Za Petrem Jakešem (1940-2005)

Za Petrem Jakešem (1940-2005)

Když se 29. listopadu večer rozletěla po internetu smutná zpráva oúmrtí geologa a popularizátora vědy Petra Jakeše, Ph.D. nechtělo se mi vprvní chvíli věřit, že tohoto energického muže s mimořádným smyslem prosebeironii a humor už v Praze nepotkám, protože mne po desítky letudivoval svým neúprosným tahem na branku ve všem, co podnikal a vymýšlel.



Po absolvování přírodovědecké fakulty UK na počátku let šedesátýchpracoval nejprve v Geologickém ústavu ČSAV, ale doby zřetelného uvolněnípolitických poměrů u nás v průběhu oné dekády využil k tehdy ojedinělýmstudijním cestám do Austrálie a Japonska. Zabýval se tam - jak jinak -výzkumem zemětřesení a sopek, ale také hypotézami o vzniku Měsíce, což bylpro něho odrazový můstek k práci ve slavné Lunární laboratoři NASA provýzkum vzorků z Měsíce v Houstonu. Z tohoto období vytěžil dvě znamenitépopulárně-vědecké knihy "Za sopkami Pacifiku" (Orbis, 1975) a "Létavice alunatici" (Mladá fronta, 1978).

Po návratu do vlasti byl však za účast na americkém programuApollo potrestán vyhozením z ČSAV (podobně se "dařilo" Ing. MiroslavuVobeckému z Ústavu jaderné fyziky ČSAV v Řeži, kterému dokonce NASA vzorkyměsíčního prachu zapůjčila pro radiochemickou analýzu). Petr Jakeš se všakihned uchytil v Ústředním ústavu geologickém (v budově na Malé Straně vPraze, kde dnes sídlí poslanecká sněmovna Parlamentu ČR), kde začínalznovu od píky jako geolog-mapér, posléze opět jako vědecký pracovník anakonec jako náměstek ředitele pro geologický výzkum.

V r. 1984 vydal v Mladé frontě v edici Orbis pictus své vrcholnépopularizační dílo "Planeta Země". Do Lunární laboratoře na Univerzitu vHoustonu se vrátil na stáž až po převratu počátkem 90. let minuléhostoletí. Po návratu z Houstonu přešel na přírodovědeckou fakultu UK, kdevědecky pracoval a přednášel v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostnýchzdrojů. Zabýval se zde zejména výzkumem meteoritů, geochemií vesmírnýchtěles a Země a geologickými procesy na Zemi i dalších pevných tělesechsluneční soustavy.

Ani v tomto období však nezapomínal na soustavnou popularizacivědy a zejména poznatků z geologie, geochemie a planetologie. Vymyslel proČeskou televizi pravidelné relace o vědě pod názvem Vědník (předchůdcesoučasného Popularisu), které pak s úspěchem moderoval. Ještě na počátkuletošního roku bleskově zareagoval na katastrofalni zemětřesení vjihovýchodní Asii znamenitou knihou: "Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky atsunami" (Lidové noviny). Za aktivitu a práci v programu Apollo ho ocenilaNASA; za popularizaci vědy jak ČSAV tak i Akademie věd ČR. V květnu 1999Mezinárodní astronomická unie na návrh objevitelky Ing. Jany Tiché z Kletěpo něm pojmenovala planetku (10170) Petrjakeš.

Petr Jakeš byl zkrátka neuvěřitelně výkonný muž, hýřící nápady,které za často zcela nepříznivých vnějších okolností dokázal nakonecuskutečnit. Se stejným nasazením vědu propagoval; nebral si přitomservítky, protože byl jednoznačně přesvědčen o tom, že na úspěšnémvědeckém bádání bude záviset i budoucí prosperita naší vlasti i celézeměkoule. Proto je jeho předčasný odchod v plné životní síle tak bolestnýpro všechny, kdo jsme měli to štěstí se s tímto nekonvenčním badatelemstýkat či spolupracovat.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »