Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jsou hvězdy "šišaté"?

Jsou hvězdy "šišaté"?

Regulus.jpg
Po desetiletí vědci pozorovali, že Regulus (nejjasnější hvězda v souhvězdí Lva) rotuje mnohem rychleji než naše Slunce. Astronomové nyní vědí daleko více o "hvězdném kotoučku" díky soustavě 6 dalekohledů s optickým a infračerveným interferometrem na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy).

Regulus s rovníkovou rychlostí přesahující 1,1 miliónů km za hodinu a průměrem 4,2krát větším než Slunce, je nápadně širší v oblasti rovníku, což je mezi hvězdami vzácnost, říká astronom Hal McAlister ze státní univerzity v Georgii (USA) a ředitel CHARA (Center for High Angular Resolution Astronomy). Kdyby se Regulus roztočil jen o 10% více, tak by se sám roztrhl, což podle vědců je nepravděpodobné. (Pro srovnání - rovníková rychlost našeho Slunce je 7.242 km/h.)

Kromě zploštělého tvaru má Regulus ještě jednu zvláštnost, která byla zatím pozorována pouze u dvojhvězd. Regulus je jasnější na pólech než na rovníku. Vlivem rovníkového rozšíření hvězdy vzniká podle McAlistera "gravitační tmavnutí". V rovině rovníku klesá gravitace a následně se snižuje i teplota. Ačkoliv Regulus svítí téměř 350krát více než naše Slunce, vědci zjistili, že teplota na pólech hvězdy je 15.100°C, zatímco na rovníku jen 10.000°C. To způsobuje, že hvězda je asi 5krát jasnější při pohledu k pólu než na rovník. Navíc osa Regula je vychýlena o 86°.

McAlister řekl, že studium Regula je teprve počátek práce se soustavou dalekohledů CHARA. "Doslova máme tisíce dalších cílů pro budoucí studium." Ještě dodal, že po prostudování mladého a horkého Regula by se rád zaměřil na chladnější, starší hvězdy.

Na obrázku je znázorněn počítačový model Regula (vlevo) a jeho srovnání se Sluncem (vpravo dole).

Zdroj: www2.gsu.edu a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »