Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.
Tajemství 1 až 2 milióny let „mladé“ hvězdokupy Westerlund 2, ležící od Země ve vzdálenosti asi 20 000 světelných let, pomáhá odkrýt rentgenová observatoř Chandra (NASA). Protože hvězdokupa je obklopena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje „odhrnuly“ tuto roušku a hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.
Nejpozoruhodnějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná a těsná dvojhvězda WR20a, která je na snímku z Chandry viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce. Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření. (Kredit ilustrace: David A. Aguilar, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)
„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (CfA).
Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.
„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).
Úvodní snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření); jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy - dvojhvězda WR20a. Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd. Kredit: NASA/CXC/Univ. de Liège/Y. Naze et al.
Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018
obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera
Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:
