Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.
Tajemství 1 až 2 milióny let „mladé“ hvězdokupy Westerlund 2, ležící od Země ve vzdálenosti asi 20 000 světelných let, pomáhá odkrýt rentgenová observatoř Chandra (NASA). Protože hvězdokupa je obklopena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje „odhrnuly“ tuto roušku a hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.
Nejpozoruhodnějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná a těsná dvojhvězda WR20a, která je na snímku z Chandry viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce. Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření. (Kredit ilustrace: David A. Aguilar, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)
„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (CfA).
Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.
„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).
Úvodní snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření); jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy - dvojhvězda WR20a. Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd. Kredit: NASA/CXC/Univ. de Liège/Y. Naze et al.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.
