Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.
Tajemství 1 až 2 milióny let „mladé“ hvězdokupy Westerlund 2, ležící od Země ve vzdálenosti asi 20 000 světelných let, pomáhá odkrýt rentgenová observatoř Chandra (NASA). Protože hvězdokupa je obklopena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje „odhrnuly“ tuto roušku a hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.
Nejpozoruhodnějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná a těsná dvojhvězda WR20a, která je na snímku z Chandry viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce. Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření. (Kredit ilustrace: David A. Aguilar, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)
„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (CfA).
Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.
„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).
Úvodní snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření); jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy - dvojhvězda WR20a. Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd. Kredit: NASA/CXC/Univ. de Liège/Y. Naze et al.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
