Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.
Tajemství 1 až 2 milióny let „mladé“ hvězdokupy Westerlund 2, ležící od Země ve vzdálenosti asi 20 000 světelných let, pomáhá odkrýt rentgenová observatoř Chandra (NASA). Protože hvězdokupa je obklopena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje „odhrnuly“ tuto roušku a hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.
Nejpozoruhodnějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná a těsná dvojhvězda WR20a, která je na snímku z Chandry viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce. Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření. (Kredit ilustrace: David A. Aguilar, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)
„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (CfA).
Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.
„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).
Úvodní snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření); jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy - dvojhvězda WR20a. Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd. Kredit: NASA/CXC/Univ. de Liège/Y. Naze et al.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
