Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Akreční disky jsou mnohem větší

Akreční disky jsou mnohem větší

disk.jpg
Prachový disk kolem interagující dvojhvězdy WZ Sagittae je mnohem větší než astronomové, na základě dřívějších pozorování, očekávali. Povede tento nový objev až k přehodnocení počítačových modelů vzniku a vývoje akrečních disků?

Tým vědeckých pracovníků, studentů a jejich učitelů se věnoval zejména interagující dvojhvězdě WZ Sagittae (WZ Sge), která se nachází v souhvězdí Šípu (Sagitta). Vizuální a infračervená pozorování interagujících dvojhvězd ukázala, že disky horkého plynu okolo zdegenerovaných hvězd v energetických binárních systémech i okolo superhmotných černých děr v centrech aktivních galaxií jsou pravděpodobně mnohem větší. Některé možná obsahují i temnou hmotu.

„Byli jsme velmi překvapeni rozdílností výsledků, které získaly pozemské optické dalekohledy a infračervený ve vesmíru,“ říká Howell. „Infračervený akreční disk okolo WZ Sge je mnohem větší než dříve viděný pouze prachový. Nová pozorování předpokládají v těchto strukturách přítomnost temné hmoty, která je ve vesmíru všudypřítomná.“

Dvojhvězdu WZ Sge tvoří bílý trpaslík (kompaktní hvězda o velikosti Země, ale s hmotností Slunce) a větší, ale méně hmotný a chladnější hvězdný průvodce. Tím je buď obyčejná hvězda malé hmotnosti nebo hnědý trpaslík. Bílý trpaslík díky své silnější gravitací „okrádá“ svého průvodce o povrchový materiál. A ten postupem času vytvoří okolo bílého trpaslíka akreční disk.

WZ Sge patří mezi hvězdy, které velmi rychle mění svou jasnost, tzv. kataklyzmatické proměnné. Materiál z akrečního disku padá na povrch bílého trpaslíka a to způsobuje vyzáření ohromného množství energie. Hvězdy v takových systémech obíhají okolo společného těžiště ve vzdálenosti odpovídající přibližně vzdálenosti Země – Měsíc, ale s oběžnou periodou od několika hodin až po desítky minut (WZ Sge 81 minut).

„Standardní akreční disk“ vymodelovaný na základě napozorovaných dat je tenký prstenec horkého plynu, který obklopuje bílého trpaslíka nebo černou díru v aktivních galaxiích. Uvnitř disku dochází k teplotní distribuci – nejtepleji je blízko centra a teplota klesá směrem k vnějšímu okraji. Pozorování se uskutečnila ve velkém rozsahu spektra – od rentgenového až k blízkému infračervenému.

Optická pozorování WZ Sge pozemními dalekohledy na observatoři Kitt Peak potvrdila již desítku let známý vizuální vzhled akrečního disku – jeho velikost i teplotu. Střední infračervená pozorování Spitzerem na vlnových délkách 4500 a 8000 nm zcela neočekávaně odhalila mnohem větší, silnější disk chladného prachového materiálu, který obklopuje velkou část plynného akrečního disku. Nově objevený vnější disk sahá do vzdálenosti asi 20krát větší než plynný disk a asi obsahuje tolik materiálu jako středně velká planetka.

„Pravděpodobně všechny naše aktuální modely akrečních disků jsou špatné,“ říká Donald Hoard (Spitzera Science Center), člen výzkumného týmu.

Potvrzení objevu může vést až k přehodnocení dosavadních teoretických modelů, protože formování a vývoj disků závisí na jejich velikosti, teplotě, a složení. Také by mělo dojít k přehodnocení všech dosavadních pozorování systémů obsahujících akreční disky. Navíc prachový mohutnější disk blokuje infračervené světlo a většinu informací přicházejících z centrálního objektu a vnitřních horkých oblastí plynného disku. To vedlo pozorovatele k příliš nízkému odhadu celkové svítivosti centrálního objektu. „Možná to dělá až 50 %,“ říká Howell.

Zřejmě objev akrečního disku kolem WZ Sge bude mít dalekosáhlé důsledky pro astrofyziku, protože prachové disky jsou ve vesmíru všudypřítomné, od planetotvorných systémů až po superhmotné černé díry v srdcích aktivních galaxií (např. některé vzdálené galaxie jsou ve viditelném světle výrazně slabší než ve světle infračerveném).

Výzkum je součástí programu pro studenty a jejich učitele (NOAO Observing Program for Teachers and Students). Tým, který vede astronom Steve B. Howell (National Optical Astronomy Observatory), sledoval WZ Sge 2,1m dalekohledem NSF (National Science Foundation) a 0,9m WIYN (Wisconsin – Indiana – Yale – NOAO) na observatoři Kitt Peak a infračervenou kamerou IRAC (Infrared Array Camera) na Spitzeru.
Na výzkumu se podíleli vědečtí pracovníci Howell, Hoard a Carolyn Brinkworth (Spitzer Science Center), učitel Beth Thomas a student Kimmerlee Johnson (Great Falls Public Schools, Great Falls, MT), učitel Jeff Adkins a student John Michael Santiago (Deer Valley High School, Antioch, CA) a učitel Tim Spuck a student Matt Walentosky (Oil City High School, Oil City, PA).
Objev presentovali 8. ledna v Austinu na 211. konferenci AAS (American Astronomical Society meeting in Austin, Texas, 7. – 11. ledna 2008).

Obrázek: Akreční disk kolem dvojhvězdy WZ Sge – představa dřívější (vlevo) a opravená (vpravo), včetně asymetrického vnějšího disku temné hmoty (umělecká představa na základě napozorovaných dat). Kredit: P. Marenfeld and NOAO/AURA/NSF

Zdroj: http://www.noao.edu




O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »