Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mimozemšťany si nosíme v sobě (!?)

Mimozemšťany si nosíme v sobě (!?)

space-alien.jpg
Americký psycholog Frederick Malmstrom z americké vojenské akademie U.S. Air Force Academy objevil typické obrazy mimozemšťanů, uložené v "hlubinách" mozku, v podvědomí každého člověka. Malstrom se zabýval otázkou: proč lidé, popisující svůj únos mimozemšťany, kreslí většinou jeden a tentýž klasický obraz člověka s velkou hlavou, s velkýma šikmýma očima, s malými rty a bradou, s nosem ve tvaru malých vertikálních štěrbin a s šedou kůží?

alienface_fig6.jpg

Existuje ještě nějaké jiné vysvětlení kromě odpovědi, že všichni tito lidé byli skutečně uneseni mimozemšťany? Psycholog upravil portrét ženy s přihlédnutím ke zvláštnostem pohledu novorozeněte, který ještě neumožňuje přesné vidění. Získal tak obraz, který je velmi podobný typickému portrétu mimozemšťana.

Autor této práce dále prohlásil, že lidé, kteří vyprávěli o svém únosu mimozemšťany do létajícího talíře, často mluví o tom, že na chvíli "usnuli" nebo svůj "zážitek" vypovídají v hypnóze, kdy se jim vybavují portréty únosců.. V takovémto stavu v mozku člověka reálné obrazy soupeří s vizuálními šablonami, uloženými v hlubokém podvědomí. Jednou ze základních šablon, uložených v mozku každého člověka, je obraz matky, kterou novorozenec spatří krátce po svém narození.

space-alien-mother.jpg

Doposud se totiž nikdo nezabýval otázkou, že nevyvinutý zrak novorozeněte vnímá tvář matky jinak než oko dospělého člověka. To znamená, že popisované únosy mimozemšťany, jak již dříve někteří odborníci předpokládali, nejsou spojeny s reálnými událostmi, ale jedná se o odraz některých psychických procesů u člověka.

V případech, kdy lidé, přesvědčení o svém únosu mimozemšťany, vypovídají v hypnóze, potom v podvědomí ukrytá šablona prvního portrétu matky může "vyplavat" na povrch, což je některými lidmi vnímáno jako důkaz "vzpomínky" na únos humanoidními kosmickými bytostmi. Skutečnost je patrně zcela jiná.

Zdroj: spacenews.ru a www.technovelgy
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2023

42. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2023 obdržel snímek „Kometa C/2023 P1 (Nishimura)“, jehož autorem je Martin Gembec     Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 457 Sovia hviezdokopa

NGC 457 je otvorená hviezdokopa v súhvezdí Kasiopeja, ktorú objavil britsko-nemecký astronóm William Herschel 18. októbra 1787. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 6,4. Nachádza sa vo vzdialenosti viac ako 7 900 svetelných rokov od Slnka. Jej vek sa odhaduje na 21 miliónov rokov. Zhluk je niekedy amatérskymi astronómami označovaný ako Sovia hviezdokopa alebo E.T. hviezdokopa (kvôli podobnosti s filmovou postavou). Dve jasné hviezdy Phi Cassiopeiae (5. magnitúda a spektrálny typ F0) a HD 7902 (7. magnitúda) si možno predstaviť ako oči. Zatiaľ nie je jasné, či je Phi Cassiopeiae členom hviezdokopy, a ak áno, potom by to bola jedna z najjasnejších známych hviezd, ktorá svojou svietivosťou prekoná Rigel. Pre porovnanie, Slnko v rovnakej vzdialenosti ako Phi Cassiopeiae by svietilo len s magnitúdou 17,3. Ďalšou najjasnejšou hviezdou je červená premenná hviezda V466 Cassiopeiae. Kopa obsahuje bohaté pole asi 150 hviezd s magnitúdou 9-13. Asi 60 hviezd bolo identifikovaných ako skutočných členov hviezdokopy. Vybavenie: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Adobe photoshop 122x120 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats

Další informace »