Velkou část roku 2005 věnovali astronomové z Hvězdárny na Kleti nejen výzkumu planetek a komet, ale zároveň i rekonstrukci tzv. staré kopule na Kleti.
Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT se konalo za účasti hejtmana Jana Zahradníka, dalších členů vedení Jihočeského kraje a mnoha dalších vzácných hostí na Kleti ve středu 8.února 2006.
Porota fotografické soutěže Moje vánoční kometa, kterou vyhlásila Společnost pro meziplanetární hmotu spolu s Českou astronomickou společností vyhlásila vítěze. Nejvyšší ocenění v jednotlivých kategoriích získali Ladislav Spejchlík, Petr Horálek, Markéta Harcová a Tereza Bartová. Desetiletá Tereza Bartová se také stala absolutní vítězkou soutěže. Všem zúčastněným děkujeme.
Na podzim minulého roku jsme vás požádali, zda byste podpořili hlasováním pomocí SMS projekt Hvězdárny a planetária Plzeň na sluneční mobilní víceúčelový dalekohled. S radostí můžeme oznámit, že Hvězdárna a planetárium Plzeň získala v rámci tohoto programu celkem 65 000,- Kč na projekt slunečního dalekohledu. Děkujeme všem, kdo se podíleli na získání financí pro tento projekt. Zároveň chceme poděkovat i Vám všem, kteří jste svým hlasováním vyjádřili podporu našemu projektu, neboť každý Váš hlas byl pro nás velmi důležitý.
V lednu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
 |
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou a filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1. 130. podvečer ve čtvrtek 5. ledna 2006 od 17 hodin v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 na téma: Dr. Zdeněk Horský - osobnost a dílo
 |
 |
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Možná vypadá titulní stránka jako chyba při tisku barevnéhoobrázku, ale ve skutečnosti jde o spektrum centra galaxie M 31,prokazující existenci černé díry. Nejen o em třicet jedničcepíše Miloš Boček v pátém pokračování průvodce.Neostýchejte se stejně jako on vytáhnout 40 cm Dobson,abyste alespoň některé "perly" spatřili na vlastní oči.
Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s. přijme Odborného pracovníka hvězdárny s nástupem od 01. prosince 2005.
Společnost pro meziplanetární hmotu a Česká astronomická společnost vyhlašují fotografickou soutěž "Moje vánoční kometa...". Soutěž je určena pro všechny fotografy a výtvarníky-fotografy. Uzávěrka soutěže je 6.1.2006. První tři místa v každé kategorii budou odměněna věcnými cenami.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4