Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.

Do předpokládané výšky 40 km se nechá dopravit ve speciální gondole, připojené k balónu. Celý experiment bude realizován nad územím Kanady, v provincii Saskatchewan. V současné době probíhají nezbytné přípravy na tento nebezpečný experiment.

Není to první pokus tohoto odvážného vzduchoplavce o rekordní seskok. První pokusy (září 2002 a srpen 2003) byly zrušeny vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a problémům s balónem, který má "skokana" vynést do rekordní výšky. Avšak během posledních dvou let realizační tým akce The Big Jump odvedl velkou práci: byl objednán nový balón a byla vyřešena celá řada technických problémů. V současné době Fournier a jeho spolupracovníci čekají na příznivé povětrnostní podmínky, respektive na ty správné vzdušné proudy, které by se měly nad územím Kanady objevit právě v srpnu.

Fournier_balloon_02.jpg

V celém experimentu budou hrát hlavní roli 3 "hráči": Michel Fournier, velký stratosférický balón ruské výroby a speciální gondola, uvnitř které se Fournier nechá dopravit na "startovní čáru", tj. do výšky 40 km. Předpokládá se, že výstup balónu do požadované výšky bude trvat 3 hodiny. Uvnitř gondoly je rozmístěno navigační zařízení, zásobníky s kyslíkem, systém radiového spojení, videokamery a přijímač družicového navigačního systému GPS.

Pokud vše bude probíhat podle plánu, potom má Michel Fournier překonat hned 4 světové rekordy: v délce seskoku, v dosažené výšce pomocí balónu, v délce volného pádu a v dosažené rychlosti volného pádu. Během seskoku by měl Fournier dosáhnout rychlosti 1600 km/h (tj. 1,5 násobku rychlosti zvuku v dané výšce) a překonat tak zvukovou bariéru. Jako první člověk dosáhne v balónu takové výšky (zatím nejvýš - do 34 668 metrů - se dostal v roce 1961 Američan Malcolm Ross).

Jakmile Fournier opustí gondolu a zahájí volný pád, dojde k oddělení gondoly od balónu, čímž rovněž zahájí sestup k zemskému povrchu na padáku. Aby po dopadu nedošlo k jejímu poškození, dno gondoly je opatřeno speciálním amortizátorem k absorbování dopadové energie.

V průběhu experimentu bude mít Michel Fournier na sobě hermetický skafandr, vyrobený z nového syntetického materiálu, dodaného francouzským textilním institutem. Skafandr je vybaven dokonalým systémem tepelné regulace. Přesto je poměrně lehký, což umožní Furnierovi provádět určené manévry během pádu. Skafandr je schopen chránit člověka nejen před velkým mrazem, ale také před intenzivním ultrafialovým zářením. Dále je skafandr vybaven aparaturou, která bude průběžně předávat na Zemi informace o podmínkách ve skafandru a o stavu Fourniera. Součástí skafandru jsou také nezbytné nádrže s kyslíkem, záznamové zařízení parametrů letu a videokamera.

Pokud bychom použili sportovní terminologii, je již na čase, aby někdo rekord ve výšce seskoku konečně překonal. Je již letitý. 16. 8. 1960 Joseph Kittinger seskočil z výšky 31 334 m. Tímto seskokem byly ustanoveny rekordy, které jsou stále platné: seskok s padákem z největší výšky, nejdelší volný pád a největší rychlost, jakou kdy člověk při volném pádu atmosférou dosáhl. Avšak poněkud kontroverzní bylo, že Kittinger použil malý stabilizační padák během rekordního seskoku. Proto tento rekord nebyl uznán a jako držitel světového rekordu ve volném pádu (24 483 m), ustanoveného 1. 11. 1962, je znám Rus Jevgenij Andrejev.

Ještě je třeba dodat, že o podobný seskok se chtěli v roce 2003 pokusit dva Britové Colin Prescot a Andy Elsonv balónu QuinetiQ. Aby QinetiQ unesl dvojici vzduchoplavců a potřebné zařízení i ve stratosféře, kde má jeho héliová náplň mnohem nižší nosnost než při povrchu Země, musí mít obrovský objem a gigantické rozměry. Měl být proto vysoký 381 metrů. Pokus však realizován nebyl.

Zdroj: spacenews.ru a www.cnn.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »