Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.

Do předpokládané výšky 40 km se nechá dopravit ve speciální gondole, připojené k balónu. Celý experiment bude realizován nad územím Kanady, v provincii Saskatchewan. V současné době probíhají nezbytné přípravy na tento nebezpečný experiment.

Není to první pokus tohoto odvážného vzduchoplavce o rekordní seskok. První pokusy (září 2002 a srpen 2003) byly zrušeny vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a problémům s balónem, který má "skokana" vynést do rekordní výšky. Avšak během posledních dvou let realizační tým akce The Big Jump odvedl velkou práci: byl objednán nový balón a byla vyřešena celá řada technických problémů. V současné době Fournier a jeho spolupracovníci čekají na příznivé povětrnostní podmínky, respektive na ty správné vzdušné proudy, které by se měly nad územím Kanady objevit právě v srpnu.

Fournier_balloon_02.jpg

V celém experimentu budou hrát hlavní roli 3 "hráči": Michel Fournier, velký stratosférický balón ruské výroby a speciální gondola, uvnitř které se Fournier nechá dopravit na "startovní čáru", tj. do výšky 40 km. Předpokládá se, že výstup balónu do požadované výšky bude trvat 3 hodiny. Uvnitř gondoly je rozmístěno navigační zařízení, zásobníky s kyslíkem, systém radiového spojení, videokamery a přijímač družicového navigačního systému GPS.

Pokud vše bude probíhat podle plánu, potom má Michel Fournier překonat hned 4 světové rekordy: v délce seskoku, v dosažené výšce pomocí balónu, v délce volného pádu a v dosažené rychlosti volného pádu. Během seskoku by měl Fournier dosáhnout rychlosti 1600 km/h (tj. 1,5 násobku rychlosti zvuku v dané výšce) a překonat tak zvukovou bariéru. Jako první člověk dosáhne v balónu takové výšky (zatím nejvýš - do 34 668 metrů - se dostal v roce 1961 Američan Malcolm Ross).

Jakmile Fournier opustí gondolu a zahájí volný pád, dojde k oddělení gondoly od balónu, čímž rovněž zahájí sestup k zemskému povrchu na padáku. Aby po dopadu nedošlo k jejímu poškození, dno gondoly je opatřeno speciálním amortizátorem k absorbování dopadové energie.

V průběhu experimentu bude mít Michel Fournier na sobě hermetický skafandr, vyrobený z nového syntetického materiálu, dodaného francouzským textilním institutem. Skafandr je vybaven dokonalým systémem tepelné regulace. Přesto je poměrně lehký, což umožní Furnierovi provádět určené manévry během pádu. Skafandr je schopen chránit člověka nejen před velkým mrazem, ale také před intenzivním ultrafialovým zářením. Dále je skafandr vybaven aparaturou, která bude průběžně předávat na Zemi informace o podmínkách ve skafandru a o stavu Fourniera. Součástí skafandru jsou také nezbytné nádrže s kyslíkem, záznamové zařízení parametrů letu a videokamera.

Pokud bychom použili sportovní terminologii, je již na čase, aby někdo rekord ve výšce seskoku konečně překonal. Je již letitý. 16. 8. 1960 Joseph Kittinger seskočil z výšky 31 334 m. Tímto seskokem byly ustanoveny rekordy, které jsou stále platné: seskok s padákem z největší výšky, nejdelší volný pád a největší rychlost, jakou kdy člověk při volném pádu atmosférou dosáhl. Avšak poněkud kontroverzní bylo, že Kittinger použil malý stabilizační padák během rekordního seskoku. Proto tento rekord nebyl uznán a jako držitel světového rekordu ve volném pádu (24 483 m), ustanoveného 1. 11. 1962, je znám Rus Jevgenij Andrejev.

Ještě je třeba dodat, že o podobný seskok se chtěli v roce 2003 pokusit dva Britové Colin Prescot a Andy Elsonv balónu QuinetiQ. Aby QinetiQ unesl dvojici vzduchoplavců a potřebné zařízení i ve stratosféře, kde má jeho héliová náplň mnohem nižší nosnost než při povrchu Země, musí mít obrovský objem a gigantické rozměry. Měl být proto vysoký 381 metrů. Pokus však realizován nebyl.

Zdroj: spacenews.ru a www.cnn.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »