V uplakaném počasí se v podvečer 9. března 2006 na pražském Vyšehradském hřbitově u hrobu rodiny Josefa V. Friče sešli ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek Josefa Jana Friče pan Ing. Jaroslav Brázdil, aby uctili památku zakladatele ondřejovské hvězdárny. Josef Jan Frič pochovaný zde v rodinném hrobě se narodil 12.3.1861 - letos si tedy připomínáme 145 let od jeho narození. Je pohřben mezi hroby Adolfa Heyduka (český lyrický básník náležící ke generaci májovců, 1835-1923) a Jana Nerudy (významný český básník a novinář, člen družiny májovců, 1834-1891).
Právě vyšel Astropis 1/2006. Značná část čísla je věnována březnovému zatmění Slunce. V jednotlivých článcích si přečtete, jak zatmění nejlépe pozorovat a zaznamenat, o významu slunečních zatmění či kam se za tímto úplným zatměním vypravit. Informace o časopise, o obsahu jednotlivých čísel a předplatném naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
L.Honzík: Jak pozorovat zatmění Slunce 29. března
M. Prouza: Loňský pohled na vesmír předloni
P. Kulhánek: Nebaryonová temná hmota
Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů III
Letní prázdniny se kvapem blíží, a proto Sekce pro mládež České astronomické společnosti sestavila nabídku letních astronomických táborů a praktik pro děti a mládež, pořádané astronomickými institucemi.František MartinekOstatní
Hvězdárna Valašské Meziříčí zahájila koncem roku 2005 realizaci prvního projektu, podporovaného Evropskou unií prostřednictvím přeshraničního programu INTERREG IIIA Fond mikroprojektů. Projekt "Poznávání bez hranic" je zaměřen na obnovení vzájemné spolupráce mezi hvězdárnami v příhraničních krajích a na rozvoj vzájemných kontaktů a poznávání pracovníků hvězdáren a pedagogů, především však mládeže. Slovenským partnerem projektu je Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste.redakceOstatní
Město Kouřim vyhlašuje veřejnou soutěž na vytvoření grafického návrhu označení průsečíku 50. rovnoběžky s 15. poledníkem, tedy místa, pro které jsou v ČR počítány astronomické úkazy. Průsečík se nachází na poli č.k. 650/1 v katastrálním území města Kouřim za jatkami p. Karla Sojky.
Umístění označení se směrovkou je plánováno na náměstí města Kouřim. Návrh označení musí být při vlastní realizaci akceptovatelný orgánem památkové péče. Návrhy zasílejte na adresu: Městský úřad Kouřim, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim v uzavřené obálce s heslem Astronomické úkazy ČR do 15.3.2006. Autor vybraného návrhu obdrží odměnu ve výši 10 000 Kč.
V pondělí 20. února 2006 ve 14:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 se koná přednáška na téma Klaudios Ptolemaios - podvodník na poli vědy nebo vědecký génius? Přednášet bude prof. D. Lelgemann z Technické univerzity v Berlíně. Přednáška bude proslovena v angličtině.
Velkou část roku 2005 věnovali astronomové z Hvězdárny na Kleti nejen výzkumu planetek a komet, ale zároveň i rekonstrukci tzv. staré kopule na Kleti.
Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT se konalo za účasti hejtmana Jana Zahradníka, dalších členů vedení Jihočeského kraje a mnoha dalších vzácných hostí na Kleti ve středu 8.února 2006.
Shoda okolností způsobila, že i Hvězdárna Valašské Meziříčí se stala středem zájmu médií. A pravděpodobně zklamu příznivce senzací i novináře, že přes jejich velkou snahu, ani hvězdárna ani její přístroje nezamrzly.Pavel SuchanOstatní
Porota fotografické soutěže Moje vánoční kometa, kterou vyhlásila Společnost pro meziplanetární hmotu spolu s Českou astronomickou společností vyhlásila vítěze. Nejvyšší ocenění v jednotlivých kategoriích získali Ladislav Spejchlík, Petr Horálek, Markéta Harcová a Tereza Bartová. Desetiletá Tereza Bartová se také stala absolutní vítězkou soutěže. Všem zúčastněným děkujeme.
Na podzim minulého roku jsme vás požádali, zda byste podpořili hlasováním pomocí SMS projekt Hvězdárny a planetária Plzeň na sluneční mobilní víceúčelový dalekohled. S radostí můžeme oznámit, že Hvězdárna a planetárium Plzeň získala v rámci tohoto programu celkem 65 000,- Kč na projekt slunečního dalekohledu. Děkujeme všem, kdo se podíleli na získání financí pro tento projekt. Zároveň chceme poděkovat i Vám všem, kteří jste svým hlasováním vyjádřili podporu našemu projektu, neboť každý Váš hlas byl pro nás velmi důležitý.
V lednu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Baví vás noční život? Rádi ponocujete? Přitahuje vás vesmír a astronomie vůbec? Pokud je tomu tak, pak neváhejte a přijeďte na Astronomickou expedici 2006. Stanete se tak jedním z několika desítek středoškoláků a vysokoškoláků, které dohromady váže společný zájem o hvězdné nebe.redakceOstatní
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou a filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1. 130. podvečer ve čtvrtek 5. ledna 2006 od 17 hodin v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 na téma: Dr. Zdeněk Horský - osobnost a dílo
Rok 2005 - Rok fyziky (World Year od Physics) - je za námi. Měl připomenout pomyslný zlom mezi klasickou fyzikou a fyzikou současnou. Právě v roce 1905 byla publikována nejen speciální teorie relativity, ale byl také vysvětlen fotoelektrický jev. Speciální teorie relativity byla dále rozvinuta a o jedenáct let později byla publikována obecná teorie relativity, kterou je možné považovat za moderní teorii gravitace. Výklad fotoelektrického jevu zase pomohl rozvoji kvantové teorie.redakceOstatní
Vážení čtenáři, milí přátelé! Česká astronomická společnost vám přejepěkný zbytek roku 2005 a vše nejlepší v roce 2006.
Těm, kteří budoucestovat za úplným zatměním Slunce 29. března přejeme jasné počasí vestopě zatmění. Přejeme také úspěch 26. valnému shromáždění Mezinárodníastronomické unie, které se bude v srpnu konat po 39 letech opět v Praze.
Všem přejeme pěkné slunečné dny a v noci opravdovou tmu a jiskřivouhvězdnou oblohu nad námi!
Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
Když se 29. listopadu večer rozletěla po internetu smutná zpráva oúmrtí geologa a popularizátora vědy Petra Jakeše, Ph.D. nechtělo se mi vprvní chvíli věřit, že tohoto energického muže s mimořádným smyslem prosebeironii a humor už v Praze nepotkám, protože mne po desítky letudivoval svým neúprosným tahem na branku ve všem, co podnikal a vymýšlel.Miroslav BrožOstatní
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Možná vypadá titulní stránka jako chyba při tisku barevnéhoobrázku, ale ve skutečnosti jde o spektrum centra galaxie M 31,prokazující existenci černé díry. Nejen o em třicet jedničcepíše Miloš Boček v pátém pokračování průvodce.Neostýchejte se stejně jako on vytáhnout 40 cm Dobson,abyste alespoň některé "perly" spatřili na vlastní oči.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme