Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Cílem tohoto článku je poskytnout zjednodušený návod, který by měl při tomto výběru pomoci.
Aktuální verzi tohoto textu naleznete v "Radách".
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Šestý Povětroň obsahuje dva rozsáhlé články, a to jsou pouze jejichprvní části: Miloš Boček píše o vzácném druhu galaxií a Martin Lehkýdiskutuje šíření informací ve vesmíru.Jak se dočteme v článku Petra Horálka, mimořádně úspěšná byla letošnípardubická expedice za Leonidami.Hradecká dvoučlenná skupinka sice vyrazila 17. listopadu na Poloma na Šerlich (to bylo jasno, jenže Leonid nemnoho),ale inkriminovaného 18. vyrazila jaksi "napůl"a na Šerlichu bylo žel jen polojasno.Pozor, reputaci si budeme napravovat 14. a 22. prosince!(Sledujte Dění na obloze a oznámení v e-mailové konferenci ASHK.)Nakonec je nám potěšením písemně gratulovat panu Miroslavu Ouhrabkovik významnému životnímu jubileu.Evropská kosmická agentura ESA vyhlašuje klání, jehož se může zúčastnit kdokoliv z celé Evropy a jehož cena je velmi lákává: návštěva semináře ve skotském Edinburghu 8. a 9. ledna 2007, kde se bude diskutovat a tvořit budoucí strategie evropské kosmonautiky.
Známý astrofyzik populárním způsobem seznamuje s tématy jako je historie atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem představuje málo známá fakta z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Za tuto knihu byl autor v roce 2002 vyznamenán Americkým institutem fyziky cenou za popularizaci fyziky a astronomie.
V rámci Týdne vědy a techniky se budou na observatoři Astronomickéhoústavu Akademie věd ČR konat Dny otevřených dveří 10.-12.11.2006vždy od 9 do 17 hod. Vstup zdarma, propagační a informační materiály kdispozici.
Vyšla nová číslaPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Píšeme v nich mimo jinéo konstrukci analematických slunečních hodin,o odhalení pamětní desky Wilhelmu von Bielovi v Jaroměři-Josefově,o informacích v gravitačních vlnách a v reliktním zářenínebo o krásách dění na obloze.Otiskujeme další dvě oceněné prózy z Hradeckého Škrabáka.Nakonec v několika článcích vzpomínáme na našeho kolegu a kamarádaPepíka Bartošku.V říjnu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Česká televize začala vysílat pořad Skoro jasno, třinácti dílný cyklus o meteorologii. Prvni dva díly již proběhly, na další se můžete těšit příští týden ve čtvrtek 19.10. na ČT2 od 17:15.
V Instantní astronomických novinách vyšel článek s názvem "Žijí astronomové i na Moravě a ve Slezsku?" Článek měl rozpoutat diskusi na téma založení pobočky České astronomické společnosti s působením na Moravě a ve Slezsku. Cíl byl evidentně splněn, diskuse se rozběhla a výsledkem je i tento článek.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2006 popularizátora astronomie RNDr. Oldřicha Hlada z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 13. října 2006 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku "Několik slov o hvězdách". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Doprovodný program na veletrhu.
4. ročník Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost, byl zahájen. Kromě kategorie E-F (8. a 9. ročník ZŠ a ekvivalentní ročníky na SŠ) byla letos poprvé vyhlášena také kategorie G-H určená pro 6. a 7. ročník ZŠ a ekvivalentní ročníky na SŠ. Informace k průběhu letošního 4. ročníku Astronomické olympiády a k průběhu a podmínkám všech kol najdete na adrese olympiada.astro.cz.
Are you a physics teacher, or do you have a physics teacher colleague who would like to get a taste of CERN by visiting us for 3 days to learn a little bit about what we are doing at the world's largest particle physics centre?
Stockholm 3. října (ČTK) - Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena dvěma americkým vědcům. John Mather a George Smoot ji získali za objevy v oblasti kosmické radiace.
4.10.: doplněno
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Prvé svetlo cez čiernobielu mono kameru a LRGB filtre. Na spracovanie snímkov je to pre mňa niečo úplne nové. Messier 63 alebo M63, známa aj ako NGC 5055 alebo aj galaxia Slnečnica, je špirálová galaxia v severnom súhvezdí Poľovné psy s približne 400 miliardami hviezd. M63 prvýkrát objavil francúzsky astronóm Pierre Méchain, neskôr ju 14. júna 1779 overil jeho kolega Charles Messier. Galaxia sa dostala do Messierovho katalógu ako objekt 63. V polovici 19. storočia anglo-írsky astronóm Lord Rosse identifikoval v galaxii špirálové štruktúry, čím sa táto galaxia stala jednou z prvých galaxií, v ktorých bola takáto štruktúra identifikovaná. Vzdialenosť galaxie M63 na základe merania svietivosti a vzdialenosti je 29 300 000 svetelných rokov (8,99 megaparsekov). Radiálna rýchlosť vzhľadom na Miestnu skupinu sa odhaduje na 15 200 000 svetelných rokov (4,65 megaparsekov). Odhady založené na vzťahu Tully-Fisher sa pohybujú v rozmedzí 16 000 000 - 34 000 000 svetelných rokov (5,0 - 10,3 megaparsekov). Technika hrotu červenej vetvy dáva vzdialenosť 28 930 000 ± 950 000 svetelných rokov (8,87 ± 0,29 megaparsekov). M63 je súčasťou skupiny galaxií M51, do ktorej patrí aj galaxia M51 (Vírová galaxia). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 16.4.2025 až 27.4.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4