Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Po mnoha letech je opět věnováno Měsíci,
ale tentokrát z jiného hlediska: Miloš Boček detailně
popisuje složení a vznik měsíčních hornin a ukazuje pozemské anortozity, bazalty,
troktolity a peridotity, které se těm měsíčním poněkud podobají.
Jako doplněk prezentujeme nově vytvořený model měsíčního
kráteru Tycho a zkoušíme na základě jednoduchých energetických
výpočtů odhadnout, co se tehdy při vzniku kráteru (dopadu planetky)
asi dělo.Karel HalířOstatní
Dovolená s dalekohledemVážení přátelé, letos nás v rekreačním středisku OÁZA čeká již osmnáctý ročník Dovolené s dalekohledem. Osada Pivoň, nad níž se nachází rekreační středisko, leží jen pár kilometrů za Mnichovem. Nejedná se sice o metropoli Bavorska, ale ti, kteří v tomto okamžiku vzpomněli na svůj (snad ne propadlý) cestovní pas, nejsou zcela mimo realitu. Akce se sice uskuteční u malé české vesničky Mnichov, ale Pivoň se nachází v oblasti Českého lesa a odtud je to do Spolkové republiky Německo, co by kamenem dohodil. Není tedy nijak obtížné vyjet si v rámci Dovolené s dalekohledem na výlet i k našim západním sousedům. Krásná příroda Českého lesa však jistě uspokojí i ty z vás, kteří se pěšky, na kole či autem vydají poznávat tento překrásný a turistikou ještě ne příliš zasažený kout naší země.
Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).Podle kalendáře začíná astronomické jaro ve středu 21. března v 1 hodinu 7 minut 25 sekund středoevropského času (SEČ). Nastává jarní rovnodennost. Podle astrologů Slunce vstupuje do znamení Berana. Ve skutečnosti se Slunce nachází v souhvězdí Ryb. V době jarní rovnodennosti Slunce prochází nebeským rovníkem (přechází z jižní polokoule na polokouli severní), den i noc jsou stejně dlouhé. S přibývající dobou se délka dne, kdy je Slunce nad obzorem, postupně prodlužuje a noc zkracuje, a to až do letního slunovratu.Miroslava HromadováOstatní
Odhalení dalekohleduPrvní světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.
První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22.
února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro
veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná
pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné
veřejnosti.
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování,
jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme,
že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero!
Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager,
jakožto hmotných nosičích informace.
Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí
do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího
stanoviště Wilhelma von Biely.Miroslava HromadováOstatní
V lednu 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín
ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky,
meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.
Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.
Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.Petr HorálekOstatní
Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.
V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.Pavel SuchanOstatní
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.
Štefánikova hvězdárna v Praze zve na nový vánočně laděný pořad Mystérium hvězdy betlémské. Během 40 minut se s námi vydáte za poselstvím hvězdy Betlémské a pokusíme se poodhalit její tajemství.Pořad je uváděn každou sobotu a neděli (také 25. a 26.12.) od 17.00 hod. a ve středu od 18.30 hod. Více informací na stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz/ .Jan PíšalaOstatní
Chtěli byste o prázdninách podniknout cestu do vesmíru? Odhalit celou řadu jeho tajemství a zjistit o něm něco nového? Pokud vás láká noční nebe a vše co s ním souvisí, pak jsme tu právě pro vás!
Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis. Nyní pro nové předplatitele Hvězdářský kalendář 2007 zdarma!
M. Prouza, J. Grygar: Letošní pohled na vesmír vloni II.
P. Najser: Rodáci na odvrácené straně Měsíce
P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě II.
Rada ESO (Evropské jižní observatoře - European South Observatory) dala zelenou vypracování detailní studie Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT - European Extremely Large Telescope). Tato studie, na níž bylo uvolněno 57 miliónů euro, připraví během tří let veškeré podklady pro zahájení stavby obřího dalekohledu s objektivem o průměru kolem 40 m, který bude schopen pozorovat vesmír v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Předpokládá se, že způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Po mnoha letech je opět věnováno Měsíci,
ale tentokrát z jiného hlediska: Miloš Boček detailně
popisuje složení a vznik měsíčních hornin a ukazuje pozemské anortozity, bazalty,
troktolity a peridotity, které se těm měsíčním poněkud podobají.
Jako doplněk prezentujeme nově vytvořený model měsíčního
kráteru Tycho a zkoušíme na základě jednoduchých energetických
výpočtů odhadnout, co se tehdy při vzniku kráteru (dopadu planetky)
asi dělo.
