Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
První světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.

Ceremoniál „prvního světla“ začal v 18:00 v sále improvizované pozorovatelny Jihlavské astronomické společnosti (http://www.jiast.cz) na tzv. bráně Matky Boží, což je goticko-renesanční hradební věž. Právě zde jihlavští astronomové už od konce roku 2002 připravují veřejná pozorování oblohy.

Velmi milým překvapením pro pořadatele byl velký zájem veřejnosti. Návštěvnost rychle prolomila hranici přibližně sta posluchačů, kteří po programu odcházeli s dobrým pocitem příjemně stráveného večera.

Program byl uveden krátkým projevem primátora Statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala. Pan primátor svou řeč začal informací o průběhu jednání Rady města, která shodou okolností zasedala taktéž 22. února dopoledne. Na část jednání rady totiž byli přizvání i zástupci Jihlavské astronomické společnosti a České astronomické společnosti, kteří radním objasňovali otázky spojené s případným vznikem nové jihlavské hvězdárny. Pan primátor tedy informoval i předběžné (a prozatím ještě nezávazné) jednohlasné podpoře a náklonnosti městských radních. Večer tedy nemohl začít lépe.

Za řečnickým mikrofonem se dále vystřídali i zástupci dalších spřátelených organizací Jihlavské astronomické společnosti. Nejprve vystoupil Petr Hladík, editor Českého rozhlasu Region na Vysočině, dále pak Dr. Karel Malý, ředitel krajského Muzea Vysočiny v Jihlavě a Pavel Suchan z České astronomické společnosti, který mimo projevu přispěl i několika milými dárky. Doc. Ivo Zajonc z Jihlavské astronomické společnosti pak představil technické parametry přístroje a úvod večera zakončil Vladimír Libý z Astronomického ústavu AV ČR, který osvětlil zásadní události předcházející otevření jihlavského dalekohledu.

Když se na pódiu již prostřídali všichni hosté, návštěvníci se vypravili na vyhlídkovou terasu brány Matky Boží, do výšky 24 metrů nad ulice Jihlavy. Zde byl již připraven dvanácti palcový dalekohled Schmidt-Cassegrain. Pan primátor Vymazal symbolicky přestřihnul pásku a poté se všemi hosty odhalil nový dalekohled. Na odhalení dorazil i Ing. Martin Hyský, náměstek primátora.

Po slavnostním odhalení následovalo již první světlo, které přilétlo z Měsíce. Další pozorování planet, mlhovin, dvojhvězd, … všem návštěvníkům zpříjemňovalo připravené občerstvení. Vše se vydařilo skvěle. Poslední návštěvníci z pozorování odcházeli v pozdních nočních hodinách.

Na samý závěr bychom chtěli za Jihlavskou astronomickou společnost poděkovat především sponzorovi přístroje, tedy společnosti Moravia Steel, a.s. Dále pak všem hostům a všem členům a přátelům Jihlavské astronomické společnosti, kteří se podíleli na přípravě večera. Zcela mimořádný dík pak patří Pavlu Suchanovi z České astronomické společnosti, který byl (mimo jiné) velmi nápomocen při předešlých jednáních o vzniku jihlavské hvězdárny. Všem tedy ještě jednou DÍKY MOC!

Další informace a fotogalerie z otevření dalekohledu je k dispozici na www.jiast.cz.

Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
primator2.jpg
Primátor statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala
pavel_suchan.jpg
Pavel Suchan (Česká astronomická společnost)

Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »