Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
První světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.

Ceremoniál „prvního světla“ začal v 18:00 v sále improvizované pozorovatelny Jihlavské astronomické společnosti (http://www.jiast.cz) na tzv. bráně Matky Boží, což je goticko-renesanční hradební věž. Právě zde jihlavští astronomové už od konce roku 2002 připravují veřejná pozorování oblohy.

Velmi milým překvapením pro pořadatele byl velký zájem veřejnosti. Návštěvnost rychle prolomila hranici přibližně sta posluchačů, kteří po programu odcházeli s dobrým pocitem příjemně stráveného večera.

Program byl uveden krátkým projevem primátora Statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala. Pan primátor svou řeč začal informací o průběhu jednání Rady města, která shodou okolností zasedala taktéž 22. února dopoledne. Na část jednání rady totiž byli přizvání i zástupci Jihlavské astronomické společnosti a České astronomické společnosti, kteří radním objasňovali otázky spojené s případným vznikem nové jihlavské hvězdárny. Pan primátor tedy informoval i předběžné (a prozatím ještě nezávazné) jednohlasné podpoře a náklonnosti městských radních. Večer tedy nemohl začít lépe.

Za řečnickým mikrofonem se dále vystřídali i zástupci dalších spřátelených organizací Jihlavské astronomické společnosti. Nejprve vystoupil Petr Hladík, editor Českého rozhlasu Region na Vysočině, dále pak Dr. Karel Malý, ředitel krajského Muzea Vysočiny v Jihlavě a Pavel Suchan z České astronomické společnosti, který mimo projevu přispěl i několika milými dárky. Doc. Ivo Zajonc z Jihlavské astronomické společnosti pak představil technické parametry přístroje a úvod večera zakončil Vladimír Libý z Astronomického ústavu AV ČR, který osvětlil zásadní události předcházející otevření jihlavského dalekohledu.

Když se na pódiu již prostřídali všichni hosté, návštěvníci se vypravili na vyhlídkovou terasu brány Matky Boží, do výšky 24 metrů nad ulice Jihlavy. Zde byl již připraven dvanácti palcový dalekohled Schmidt-Cassegrain. Pan primátor Vymazal symbolicky přestřihnul pásku a poté se všemi hosty odhalil nový dalekohled. Na odhalení dorazil i Ing. Martin Hyský, náměstek primátora.

Po slavnostním odhalení následovalo již první světlo, které přilétlo z Měsíce. Další pozorování planet, mlhovin, dvojhvězd, … všem návštěvníkům zpříjemňovalo připravené občerstvení. Vše se vydařilo skvěle. Poslední návštěvníci z pozorování odcházeli v pozdních nočních hodinách.

Na samý závěr bychom chtěli za Jihlavskou astronomickou společnost poděkovat především sponzorovi přístroje, tedy společnosti Moravia Steel, a.s. Dále pak všem hostům a všem členům a přátelům Jihlavské astronomické společnosti, kteří se podíleli na přípravě večera. Zcela mimořádný dík pak patří Pavlu Suchanovi z České astronomické společnosti, který byl (mimo jiné) velmi nápomocen při předešlých jednáních o vzniku jihlavské hvězdárny. Všem tedy ještě jednou DÍKY MOC!

Další informace a fotogalerie z otevření dalekohledu je k dispozici na www.jiast.cz.

Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
primator2.jpg
Primátor statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala
pavel_suchan.jpg
Pavel Suchan (Česká astronomická společnost)

Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »