Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
První světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.

Ceremoniál „prvního světla“ začal v 18:00 v sále improvizované pozorovatelny Jihlavské astronomické společnosti (http://www.jiast.cz) na tzv. bráně Matky Boží, což je goticko-renesanční hradební věž. Právě zde jihlavští astronomové už od konce roku 2002 připravují veřejná pozorování oblohy.

Velmi milým překvapením pro pořadatele byl velký zájem veřejnosti. Návštěvnost rychle prolomila hranici přibližně sta posluchačů, kteří po programu odcházeli s dobrým pocitem příjemně stráveného večera.

Program byl uveden krátkým projevem primátora Statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala. Pan primátor svou řeč začal informací o průběhu jednání Rady města, která shodou okolností zasedala taktéž 22. února dopoledne. Na část jednání rady totiž byli přizvání i zástupci Jihlavské astronomické společnosti a České astronomické společnosti, kteří radním objasňovali otázky spojené s případným vznikem nové jihlavské hvězdárny. Pan primátor tedy informoval i předběžné (a prozatím ještě nezávazné) jednohlasné podpoře a náklonnosti městských radních. Večer tedy nemohl začít lépe.

Za řečnickým mikrofonem se dále vystřídali i zástupci dalších spřátelených organizací Jihlavské astronomické společnosti. Nejprve vystoupil Petr Hladík, editor Českého rozhlasu Region na Vysočině, dále pak Dr. Karel Malý, ředitel krajského Muzea Vysočiny v Jihlavě a Pavel Suchan z České astronomické společnosti, který mimo projevu přispěl i několika milými dárky. Doc. Ivo Zajonc z Jihlavské astronomické společnosti pak představil technické parametry přístroje a úvod večera zakončil Vladimír Libý z Astronomického ústavu AV ČR, který osvětlil zásadní události předcházející otevření jihlavského dalekohledu.

Když se na pódiu již prostřídali všichni hosté, návštěvníci se vypravili na vyhlídkovou terasu brány Matky Boží, do výšky 24 metrů nad ulice Jihlavy. Zde byl již připraven dvanácti palcový dalekohled Schmidt-Cassegrain. Pan primátor Vymazal symbolicky přestřihnul pásku a poté se všemi hosty odhalil nový dalekohled. Na odhalení dorazil i Ing. Martin Hyský, náměstek primátora.

Po slavnostním odhalení následovalo již první světlo, které přilétlo z Měsíce. Další pozorování planet, mlhovin, dvojhvězd, … všem návštěvníkům zpříjemňovalo připravené občerstvení. Vše se vydařilo skvěle. Poslední návštěvníci z pozorování odcházeli v pozdních nočních hodinách.

Na samý závěr bychom chtěli za Jihlavskou astronomickou společnost poděkovat především sponzorovi přístroje, tedy společnosti Moravia Steel, a.s. Dále pak všem hostům a všem členům a přátelům Jihlavské astronomické společnosti, kteří se podíleli na přípravě večera. Zcela mimořádný dík pak patří Pavlu Suchanovi z České astronomické společnosti, který byl (mimo jiné) velmi nápomocen při předešlých jednáních o vzniku jihlavské hvězdárny. Všem tedy ještě jednou DÍKY MOC!

Další informace a fotogalerie z otevření dalekohledu je k dispozici na www.jiast.cz.

Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
Odhalení dalekohledu
primator2.jpg
Primátor statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala
pavel_suchan.jpg
Pavel Suchan (Česká astronomická společnost)

Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »