Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letošní rok na hvězdárně Žebrák

Letošní rok na hvězdárně Žebrák

Hvězdárnu Žebrák čeká i v roce 2007 řada událostí.

Na konci uplynulého roku oslovil hvězdárnu známý český popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc., který je zároveň polním hejtmanem spanilé jízdy Ebicykl s myšlenkou, že by právě XXIV. ročník tohoto cestování na bicyklech po hvězdárnách střední Evropy s názvem pro rok 2007 "Kouzelníkům klenot" začalo na Hvězdárně Žebrák. Té se tak dostane mimořádné pocty ze soboty 21. na neděli 22. července, kdy do Žebráku zavítá na padesát významných českých astronomů.

I při té příležitosti se dohodlo Sdružení Hvězdárny Žebrák s městem na renovaci spodní části hvězdárny, která bude spočívat v nové přepážce mezi kanceláří a přednáškovým sálkem, stropních podhledech, nových podlahách, omítkách i vybavení moderním nábytkem a audiovizuální technikou atd. tak, aby se Hvězdárna Žebrák stala pro tuto návštěvu i pro širokou veřejnost reprezentativním místem města.

S tím bude souviset i prakticky úplné omezení provozu. Po dobu celého měsíce dubna tak bude Hvězdárna Žebrák pro veřejnost uzavřena. Poslední pozorování dalekohledy proběhne 29. března v 19 hodin.

Zahálet ale nebude ani astronomická činnost. I nadále budou probíhat setkání obou astronomických kroužků v náhradních prostorách a protože bude po dobu rekonstrukce mimo provoz i kopule a tím i hlavní dalekohled hvězdárny, i ten čeká řada změn. Po dvou letech je třeba opět napařit novou odrazovou plochu hlavnímu zrcadlu, a tak bude odvezeno opět RNDr. Cyrilu Poláškovi do Astronomického ústavu Akademie věd ČR do Ondřejova. Poté dalekohled čeká oprava pohonu, úprava ohniskové vzdálenosti posunem zrcadla v tubusu, příprava dalšího přídavného dalekohledu, odborná činnost a také zkvalitnění pozorování pro veřejnost. Na celé úpravě techniky se budou podílet členové Astronomického klubu při hvězdárně pod dohledem odborníků.

Na další měsíce pak chystáme přednášky, slavnost hvězdárny, výstavu i další zajímavý program včetně tradičních čtvrtečních astronomických pozorování pro veřejnost s prezentací audiovizuálních programů. A také by měla hvězdárna dokončit práce na meteostanici a získat kopii meteoritu Praskolesy.

Slavnostní otevření hvězdárny s dnem otevřených dveří pro veřejnost pak plánujeme na počátek května, zároveň budou opět probíhat astronomická pozorování a těšit se budeme na slavnostní Zahájení Ebicyklu, kterým letošní práce skutečně vyvrcholí. Další podrobnosti o hvězdárně najdete na www.hvezdarnazebrak.wz.cz.




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »