Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letošní rok na hvězdárně Žebrák

Letošní rok na hvězdárně Žebrák

Hvězdárnu Žebrák čeká i v roce 2007 řada událostí.

Na konci uplynulého roku oslovil hvězdárnu známý český popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc., který je zároveň polním hejtmanem spanilé jízdy Ebicykl s myšlenkou, že by právě XXIV. ročník tohoto cestování na bicyklech po hvězdárnách střední Evropy s názvem pro rok 2007 "Kouzelníkům klenot" začalo na Hvězdárně Žebrák. Té se tak dostane mimořádné pocty ze soboty 21. na neděli 22. července, kdy do Žebráku zavítá na padesát významných českých astronomů.

I při té příležitosti se dohodlo Sdružení Hvězdárny Žebrák s městem na renovaci spodní části hvězdárny, která bude spočívat v nové přepážce mezi kanceláří a přednáškovým sálkem, stropních podhledech, nových podlahách, omítkách i vybavení moderním nábytkem a audiovizuální technikou atd. tak, aby se Hvězdárna Žebrák stala pro tuto návštěvu i pro širokou veřejnost reprezentativním místem města.

S tím bude souviset i prakticky úplné omezení provozu. Po dobu celého měsíce dubna tak bude Hvězdárna Žebrák pro veřejnost uzavřena. Poslední pozorování dalekohledy proběhne 29. března v 19 hodin.

Zahálet ale nebude ani astronomická činnost. I nadále budou probíhat setkání obou astronomických kroužků v náhradních prostorách a protože bude po dobu rekonstrukce mimo provoz i kopule a tím i hlavní dalekohled hvězdárny, i ten čeká řada změn. Po dvou letech je třeba opět napařit novou odrazovou plochu hlavnímu zrcadlu, a tak bude odvezeno opět RNDr. Cyrilu Poláškovi do Astronomického ústavu Akademie věd ČR do Ondřejova. Poté dalekohled čeká oprava pohonu, úprava ohniskové vzdálenosti posunem zrcadla v tubusu, příprava dalšího přídavného dalekohledu, odborná činnost a také zkvalitnění pozorování pro veřejnost. Na celé úpravě techniky se budou podílet členové Astronomického klubu při hvězdárně pod dohledem odborníků.

Na další měsíce pak chystáme přednášky, slavnost hvězdárny, výstavu i další zajímavý program včetně tradičních čtvrtečních astronomických pozorování pro veřejnost s prezentací audiovizuálních programů. A také by měla hvězdárna dokončit práce na meteostanici a získat kopii meteoritu Praskolesy.

Slavnostní otevření hvězdárny s dnem otevřených dveří pro veřejnost pak plánujeme na počátek května, zároveň budou opět probíhat astronomická pozorování a těšit se budeme na slavnostní Zahájení Ebicyklu, kterým letošní práce skutečně vyvrcholí. Další podrobnosti o hvězdárně najdete na www.hvezdarnazebrak.wz.cz.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »