Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Petr Kubala Ostatní

Zemřel Sir Arthur Charles Clarke (1917 – 2008)

Arthur C. Clarke
Arthur C. Clarke
Včera večer dorazila do Evropy velmi smutná zpráva. Na Srí Lance zemřel ve věku 90 let jeden z nejslavnějších autorů Sci-fi literatury v historii - Sir Arthur Charles Clarke. Jeho jméno zná snad každý příznivce Sci-fi literatury i astronomie. Do povědomí veřejnosti se dostal mimo jiné svým románem 2001: Vesmírná odysea. Na počest této knihy byla pojmenována i jedna z kosmických sond (Mars Odyssey), která i v těchto dnech zkoumá z oběžné dráhy povrch rudé planety.

redakce Ostatní

Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 111 z 18. března 2008.

Ve čtvrtek 20. března 2008 v 6 h 48 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června. Datum jarní rovnodennosti je obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března.

Pavel Najser Ostatní

Výročí úmrtí významného českého selenografa Karla Anděla (28. 12. 1884 – 17. 3. 1948)

Karel Anděl
Karel Anděl
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 110 z 13. března 2008

17. března 2008 si připomeneme 60 let od úmrtí Karla Anděla, autora světově proslulé mapy Měsíce a zakladatele České astronomické společnosti. Urna s jeho popelem dodnes spočívá v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Michal Rottenborn Ostatní

ASUF IX (již za měsíc)

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plzni a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat učitele fyziky, zeměpisu, přírodopisu a příbuzných oborů na devátý astronomický seminář učitelů fyziky, který je akreditován ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání učitelů.
Petr Kubala Ostatní

Vyšlo první číslo časopisu Gliese

Logo časopisu Gliese
Logo časopisu Gliese
V pondělí 10. března 2008 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Gliese, který se bude 6x ročně věnovat tématice exoplanet. Aktuální číslo si můžete stáhnout ze stránek časopisu: /gliese nebo z tohoto článku.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1 a 2/2008

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici interagujících galaxií NGC 5216/5218, Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího času na dalekohledu Jana Šindela. V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.
Jan Vondrák Ostatní

Letošní rok je o den delší, budeme mít 29. února

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 108 ze dne 27. února 2008

V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:

  • Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
  • Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
Josef Jíra Ostatní

Astrovečer aneb setkání zájemců o astronomii

Z činnosti Západočeské pobočky ČAS
Z činnosti Západočeské pobočky ČAS
Dovolte mi, abych Vás pozval na tradiční setkání členů Západočeské pobočky ČAS a zájemců o astronomii z řad veřejnosti, pro které se vžilo označení „Astrovečer“. Naše setkání se uskutečňují v nepravidelných intervalech v průběhu roka na půdě Pedagogické fakulty ZČU a to minimálně čtyřikrát do roka. Cílem tohoto setkání je popularizovat astronomii formou popularizačních přednášek a informovat členskou základnu o aktivitách pobočky.

Petr Valach Ostatní

Nejen Brouci ve hvězdách aneb Livingstone na Měsíci?

Livingstone
Livingstone
V souvislosti s "nebeským poselstvím", jež organizace NASA před několika dny v podobě jedné písně skupiny Beatles vyslala ke hvězdám, je třeba připomenout jeden téměř pětatřicet let starý příběh, který se k NASA, projektu Apollo a pilotovaným letům vůbec vztahuje.
Petr Valach Ostatní

Dílo Carla Sagana opět ožívá

Carl Sagan ve svém pořadu Cosmos
Carl Sagan ve svém pořadu Cosmos

U příležitosti desátého výročí úmrtí skvělého amerického vědce a popularizátora Carla Sagana lze v posledních týdnech konečně i u nás pořídit filmové zpracování legendárního populárně naučného seriálu Cosmos, který v letech 1979 a 1980 vytvořil především spolu se svou družkou Ann Druyanovou.

redakce Ostatní

Organizační změny na astro.cz

V týmu serveru astro.cz došlo k několika významným změnám, které ovlivní obsah a v budoucnu i vzhled těchto stránek.

  • O články se bude starat Petr Kubala.
  • Nově budou články publikovány každý den večer. Výjimkou budou tiskové zprávy, ČAM a informace o dění na obloze.
Jiří Grygar Ostatní

Zemřel Miroslav Plavec

Podle sdeleni Dr. Z. Sekaniny [JPL]zemrel 23. ledna 2008 v Kalifornii cestny clen Ceske astronomicke spolecnosti Miroslav J. Plavec [*1925], emer. profesor astronomie UCLA.

Ivo Míček Ostatní

Moje vánoční kometa... 2007

Motto:
"a přede mnou se otevřely hlubiny,
kterým se říká nebe.
(Jaroslav Seifert – Halleyova kometa)

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 3. ročníku výtvarné a fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

Pavel Suchan Ostatní

Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2008 připomíná 110. výročí založení

prvnihvezdarna.jpg
V roce 1750 založil páter Stepling při jezuitské koleji v Klementinu pražskou hvězdárnu, která se na dlouhá léta stala astronomickým centrem naší země. Věž Klementina sice záhy přestala vyhovovat astronomickým pozorováním pro své nevýhodné umístění uprostřed města, avšak všechny snahy o založení nové observatoře ztroskotaly. Hvězdárna ale pracovala nadále a stala se důležitým centrem časové služby, meteorologickou stanicí a první geofyzikální observatoří. Zásluhou profesora Seidlera se česká univerzita postarala o zřízení univerzitní hvězdárny v Praze na Letné, později přemístěné na Smíchov do Švédské ulice.

Pavel Suchan Ostatní

Školní kolo Astronomické olympiády řešilo přes pět tisíc žáků

Astronomická olympiáda v kategoriích pro 6. až 9. ročníky ZŠ (a odpovídající ročníky víceletých gymnázií) zahájila ve svém pátém ročníku 2. (korespondenční) kolo. Z prvního (školního) kola do něj postoupilo 4 154 žáků. Kromě toho v letošním roce také probíhá kategorie pro studenty 1. a 2. ročníku SŠ.
Podrobnosti najdete na http://olympiada.astro.cz/.

Michal Václavík Ostatní

ATHENA 20/2008

Titulní strana Atheny 20/2008
Titulní strana Atheny 20/2008
Na začátku ledna 2008 vyšlo nové, tentokrát jubilejní, 20. číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o ukončené misi STS-120 amerického raketoplánu Discovery nebo připravované misi STS-122 Atlantis a mnoho dalších článků.


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »