Logo České astronomické společnostiTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 117 z 19. června 2008
21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Obr. 4: Triedr 7x50 s přídavným zařízením (nástavcem) k získání většího zvětšeníTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).
Pohled na letištní plochu ze stánku pardubické hvězdárnyVe dnech 31.5. – 1.6. 2008 se na pardubickém letišti kromě desítek zajímavých letadel a jiných technických exponátů představila i Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomická společnost Pardubice.
Hvězdárna VsetínOd středy 4. června do pátku 6. června se na vsetínské hvězdárně podruhé uskuteční akce Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. A protože 30. června uplyne přesně sto let od známé tunguzské katastrofy, budou všechny letošní přednášky zaměřeny na malá tělesa sluneční soustavy a možnost ohrožení Země při jejich dopadu na povrch.Pavel SuchanOstatní
Logo Evropské jižní observatoře (ESO)Ve dnech 3. - 4. června 2008 se bude v Praze v budově Akademie věd ČR konat zasedání Rady, vrcholného orgánu Evropské jižní observatoře (ESO), jemuž bude předsedat nový generální ředitel ESO prof. Tim de Zeeuw. Českou republiku bude na zasedání Rady ESO zastupovat astronom Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., a Jan Marek z MŠMT.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekTisková zpráva České astronomické společnosti z 30. května 2008
V pátek 30. května 2008 se v Praze uskutečnilo finále 5. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky šestých až devátých tříd základních škol a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. 49 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd řešili úlohy na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Symbolická kresba letu Jana KašparaMožná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.
Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.
Baronesa speciál na léto 2008Pravidelný čtvrtletník Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích má nové, speciální číslo. Dozvíte se v něm o nejbližších astronomických úkazech, akcích hvězdárny a otevíracích dobách pro veřejnost. Tento speciál je navíc obohacen o 4 články, mezi nimž se například dozvíte, proč má hvězdárna mnoho společného s letectvím a prvním letem Jana Kašpara. Speciál byl vydán při příležitosti srpnových zatmění a Aviatické pouti v Pardubicích.
Dvoumetrový dalekohled Astronomického ústavu AV ČR23. až 25. května 2008, vždy 9 až 17 hodin, v sobotu navíc u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Doprovodný program.
Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Po celé tři dny pro Vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v sobotu u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.
Obr. 6a: dřevěná montáž pro malý dalekohled, boční pohledTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Titulní strana čísla 2/2008Druhé číslo časopisu o exoplanetách a astrobiologii Gliese je dostupné na internetu. Nové číslo doznalo několika zásadních změn a to především po grafické stránce. Změnami bude časopis procházet i nadále. Od třetího vydání se mohou čtenáři těšit na větší porci článků z různých koutů astrobiologie.
Planetárium PrahaPro jarní víkend 17. a 18. května připravily společný program dvě
pražské organizace, Planetárium Praha a Galerie hlavního města
Prahy. V sálech Planetária Praha proběhnou projekce i přednášky.
Program Krásy jarní oblohy je procházkou po jarní obloze a bude
přípravou na večerní pozorování před Zámkem Troja. Protože akce je
zaměřená i na rodiny s dětmi, doplní ho dětské aktivity ve foyeru
Planetária i projekce s pohádkovým hvězdným námětem.
Hvězdárna Valašské Meziříčí byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Své služby veřejnosti nabízí již více než 50 let. Pro návštěvníky slouží především dva objekty: hlavní budova hvězdárny z roku 1955 a zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je přístupný veřejnosti od května 2005.František MartinekOstatní
Nový web Hvězdárny Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. zprovoznila v období mezi květnovými svátečními dny nové webové stránky – v pořadí již jejich třetí mutaci od června 1997, kdy se zařadila mezi instituce s vlastními internetovými stránkami.Zdeněk ŘehořOstatní
TachyonPOSEC ČAS: Tachyon je bezesporu mnohoúčelový, byť poměrně neznámý program. Je naprogramován pro platformu .NET. Apriori je určen pro PDA. Lze jej samozřejmě plnohodnotně provozovat i v „chytrých“ telefonech (pokud využívají některou verzi Windows Mobile). Nic ale nebrání jejich používání na klasickém „velkém“ PC, protože existuje i jeho „velká“ .NET verze.
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Povětroň Speciál 1/2008 jsme napsali na základě
našich zkušeností s fotografováním oblohy.
Částečně se jedná o úvod do teorie digitální fotografie,
částečně o "kuchařku", která může usnadnit praktické
zpracování snímků nebeských objektů.Eva MarkováOstatní
Pracovníci Hvězdárny v Úpici společně s dalšími spolupořádajícími organizacemi (Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, p.o., společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti) zvou všechny, kdo se v historii padesáti let někdy zúčastnili Astronomické (dříve Meteorické) expedice na Hvězdárně v Úpici, na setkání všech účastníků těchto expedic.
Max Planck, zdroj: wikipediaJméno Maxe Plancka nese nejen planetka, ale také jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších vědeckých institucí. Ve druhém díle třídílného seriálu se podíváme, co vše bylo pojmenováno na počest otce kvantové hypotézy, jehož 150. výročí narození si nyní připomínáme.
Max Planck, zdroj: wikipediaMax Karl Ernst Ludwig Planck
(*23 . 4. 1858 v Kielu; + 4. 10. 1947 v Göttingenu)
S odstupem doby vyniká dílo a osobnost Maxe Plancka snad ještě více než v době jeho vrcholné vědecké a vědecko-organizační aktivity. Přitom je paradoxní, že když se šestnáctiletý maturant Maximiliánského gymnázia v Mnichově rozhodoval, co bude po maturitě studovat, obrátil se nejprve o radu ke svým učitelům na Hudební akademii, protože měl absolutní sluch, hrál v kostele na varhany a doma na klavír, působil ve školním pěveckém sboru a sám skládal písně a drobné skladby. Naštěstí pro fyziku od nich dostal mrazivou odpověď: „Když se vůbec ptáte, tak jděte radši studovat něco jiného!“
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101
