Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě
Petr Kubala Vytisknout článek

Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě

J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.Kubala
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008.
Autor: P.Kubala
O tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…

Zamračené sobotní odpoledne jsem využil k cestě do Ostravy. Asi pět minut chůze od mé fakulty v Domu knihy Librex přednášel dr. Jiří Grygar. Přednášek Jiřího Grygara jsem absolvoval po celé republice a při různých příležitostech více, takže jsem mohl i srovnávat. Ne snad kvalitu přednášky, ta je u Jiřího Grygara vždy skvělá, ale třeba prostředí, které jistě hraje důležitou roli nebo dotazy posluchačů. Přednáška v knihkupectví Librex splnila všechna očekávání na výbornou. Beseda mezi knihami má své kouzlo a dotazy posluchačů byly velmi dobré a mnohdy až neuvěřitelně aktuální, ale k tomu se ještě dostaneme později.

Přednášky Jiřího Grygara se v mnoha ohledech vymykají ostatním populárním přednáškám. Jednak fundovaným výkladem a také počtem posluchačů. Ať už přednáší kdykoliv a kdekoliv, nikdy se nestane, že by v sále zůstala prázdna místa. Jiří Grygar se do značné míry stal fenoménem české popularizace a to jistě i zásluhou legendárního televizního pořadu Okna vesmíru dokořán. Právě na odkazu pořadu byla postavena dnešní přednáška s názvem Okna vesmíru stále dokořán.

Po krátkém úvodu a vzpomínce na televizní pořad začal J. Grygar hovořit o počátcích astronomie, pozorování Galilea a postupném otevírání jednotlivých oken - alias spektrálních oborů. Mnoho z nich nám zůstalo uzavřeno až do nástupu kosmonautiky. Jiří Grygar ale přirozeně nezůstal pouze u elektromagnetického záření, ale zmínil se rovněž o neutrinech, či kosmickém záření. Právě kosmické záření ho zaměstnává několik posledních let, neboť ve Fyzikálním ústavu AV pracuje na mezinárodním projektu observatoře Pierre Augera, jenž vyrůstá v Argentině.

Po přednášce následovala diskuse, která mě velmi příjemně překvapila. Otázky posluchačů totiž byly velmi zajímavé a aktuální. Dotazy padaly na možnost vzniku černé díry v urychlovači LHC. Ten byl před pár dny poblíž Ženevy uveden do zkušebního provozu. Další otázka se týkala objevu exoplanety pomocí přímého zobrazení, tedy informace staré jen několik dní. Řeč přišla i na skrytou energii, teorii superstrun a velký třesk. Jeden z posluchačů se dr. Grygara zeptal i na jeho názor na budoucnost kosmonautiky. Jiří Grygar v odpovědi zmínil nedávnou návštěvu Eugena Cernana v České republice, během které se americký astronaut československého původu zúčastnil diskuse se studenty. Během ní padlo pochopitelně mnoho otázek a to i ze strany J. Grygara, který diskusi moderoval a ptal se jménem redakce astro.cz a Kosmických rozhledů (přepis rozhovoru).

Zde bych rád uvedl jednu zajímavost ze zákulisí. Otázky pro J. Grygara jsem dával za redakci astro.cz dohromady už před příjezdem Eugena Cernana. Jedna z otázek zněla asi takto: Změní se podle vás směřování americké kosmonautiky po podzimních prezidentských volbách, ať už vyhraje demokratický či republikánský kandidát?

Musím se přiznat, že tato otázka původně v seznamu doporučených být vůbec neměla. Přidal jsem ji mezi ostatní až na poslední chvíli s vědomím, že asi nikoho moc nezaujme a že zůstane spíše jako náhradní. Paradoxně se z ní ale stala jakási "věčná otázka". Odpověď Eugena Cernana teď cituje kde kdo, včetně Jiřího Grygara na dnešní přednášce, což mě samozřejmě velmi těší.

I přes absolvování řady přednášek mě pokaždé znovu a znovu překvapí talent J. Grygara vysvětlit i nevysvětlitelné komukoliv. Například princip urychlovače LHC v CERNu vysvětlit takto: Představte si, že se chcete dozvědět z jakých součástek se skládá vaše auto. Jednou z možností je si sehnat potřebnou technickou dokumentaci v servisu. Pokud ji tam ale nenaleznete, máte druhou možnost. Nechat auto v plné rychlosti narazit do zdi (a předem pochopitelně vyskočit). Auto se pak rozpadne na malé kousky a vy je můžete posbírat a analyzovat. Ještě lepší možností je čelní srážka dvou aut. A tak nějak pracuje urychlovač LHC, akorát místo aut máme částice.

Rozpínání vesmíru zase Jiří Grygar pohotově vysvětlit na odchodu fanoušků Baníku Ostrava z ochozů.

Jiří Grygar v programu na severní Moravě pokračuje. V neděli 21. září vystoupí od 9:00 na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě-Porubě a od 15:00 pak bude přednášet v Kravařích.

Doporučené: Oficiální stránky Jiřího Grygara




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »