Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě
Petr Kubala Vytisknout článek

Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě

J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.Kubala
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008.
Autor: P.Kubala
O tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…

Zamračené sobotní odpoledne jsem využil k cestě do Ostravy. Asi pět minut chůze od mé fakulty v Domu knihy Librex přednášel dr. Jiří Grygar. Přednášek Jiřího Grygara jsem absolvoval po celé republice a při různých příležitostech více, takže jsem mohl i srovnávat. Ne snad kvalitu přednášky, ta je u Jiřího Grygara vždy skvělá, ale třeba prostředí, které jistě hraje důležitou roli nebo dotazy posluchačů. Přednáška v knihkupectví Librex splnila všechna očekávání na výbornou. Beseda mezi knihami má své kouzlo a dotazy posluchačů byly velmi dobré a mnohdy až neuvěřitelně aktuální, ale k tomu se ještě dostaneme později.

Přednášky Jiřího Grygara se v mnoha ohledech vymykají ostatním populárním přednáškám. Jednak fundovaným výkladem a také počtem posluchačů. Ať už přednáší kdykoliv a kdekoliv, nikdy se nestane, že by v sále zůstala prázdna místa. Jiří Grygar se do značné míry stal fenoménem české popularizace a to jistě i zásluhou legendárního televizního pořadu Okna vesmíru dokořán. Právě na odkazu pořadu byla postavena dnešní přednáška s názvem Okna vesmíru stále dokořán.

Po krátkém úvodu a vzpomínce na televizní pořad začal J. Grygar hovořit o počátcích astronomie, pozorování Galilea a postupném otevírání jednotlivých oken - alias spektrálních oborů. Mnoho z nich nám zůstalo uzavřeno až do nástupu kosmonautiky. Jiří Grygar ale přirozeně nezůstal pouze u elektromagnetického záření, ale zmínil se rovněž o neutrinech, či kosmickém záření. Právě kosmické záření ho zaměstnává několik posledních let, neboť ve Fyzikálním ústavu AV pracuje na mezinárodním projektu observatoře Pierre Augera, jenž vyrůstá v Argentině.

Po přednášce následovala diskuse, která mě velmi příjemně překvapila. Otázky posluchačů totiž byly velmi zajímavé a aktuální. Dotazy padaly na možnost vzniku černé díry v urychlovači LHC. Ten byl před pár dny poblíž Ženevy uveden do zkušebního provozu. Další otázka se týkala objevu exoplanety pomocí přímého zobrazení, tedy informace staré jen několik dní. Řeč přišla i na skrytou energii, teorii superstrun a velký třesk. Jeden z posluchačů se dr. Grygara zeptal i na jeho názor na budoucnost kosmonautiky. Jiří Grygar v odpovědi zmínil nedávnou návštěvu Eugena Cernana v České republice, během které se americký astronaut československého původu zúčastnil diskuse se studenty. Během ní padlo pochopitelně mnoho otázek a to i ze strany J. Grygara, který diskusi moderoval a ptal se jménem redakce astro.cz a Kosmických rozhledů (přepis rozhovoru).

Zde bych rád uvedl jednu zajímavost ze zákulisí. Otázky pro J. Grygara jsem dával za redakci astro.cz dohromady už před příjezdem Eugena Cernana. Jedna z otázek zněla asi takto: Změní se podle vás směřování americké kosmonautiky po podzimních prezidentských volbách, ať už vyhraje demokratický či republikánský kandidát?

Musím se přiznat, že tato otázka původně v seznamu doporučených být vůbec neměla. Přidal jsem ji mezi ostatní až na poslední chvíli s vědomím, že asi nikoho moc nezaujme a že zůstane spíše jako náhradní. Paradoxně se z ní ale stala jakási "věčná otázka". Odpověď Eugena Cernana teď cituje kde kdo, včetně Jiřího Grygara na dnešní přednášce, což mě samozřejmě velmi těší.

I přes absolvování řady přednášek mě pokaždé znovu a znovu překvapí talent J. Grygara vysvětlit i nevysvětlitelné komukoliv. Například princip urychlovače LHC v CERNu vysvětlit takto: Představte si, že se chcete dozvědět z jakých součástek se skládá vaše auto. Jednou z možností je si sehnat potřebnou technickou dokumentaci v servisu. Pokud ji tam ale nenaleznete, máte druhou možnost. Nechat auto v plné rychlosti narazit do zdi (a předem pochopitelně vyskočit). Auto se pak rozpadne na malé kousky a vy je můžete posbírat a analyzovat. Ještě lepší možností je čelní srážka dvou aut. A tak nějak pracuje urychlovač LHC, akorát místo aut máme částice.

Rozpínání vesmíru zase Jiří Grygar pohotově vysvětlit na odchodu fanoušků Baníku Ostrava z ochozů.

Jiří Grygar v programu na severní Moravě pokračuje. V neděli 21. září vystoupí od 9:00 na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě-Porubě a od 15:00 pak bude přednášet v Kravařích.

Doporučené: Oficiální stránky Jiřího Grygara




O autorovi



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »