Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě
Petr Kubala Vytisknout článek

Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě

J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.Kubala
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008.
Autor: P.Kubala
O tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…

Zamračené sobotní odpoledne jsem využil k cestě do Ostravy. Asi pět minut chůze od mé fakulty v Domu knihy Librex přednášel dr. Jiří Grygar. Přednášek Jiřího Grygara jsem absolvoval po celé republice a při různých příležitostech více, takže jsem mohl i srovnávat. Ne snad kvalitu přednášky, ta je u Jiřího Grygara vždy skvělá, ale třeba prostředí, které jistě hraje důležitou roli nebo dotazy posluchačů. Přednáška v knihkupectví Librex splnila všechna očekávání na výbornou. Beseda mezi knihami má své kouzlo a dotazy posluchačů byly velmi dobré a mnohdy až neuvěřitelně aktuální, ale k tomu se ještě dostaneme později.

Přednášky Jiřího Grygara se v mnoha ohledech vymykají ostatním populárním přednáškám. Jednak fundovaným výkladem a také počtem posluchačů. Ať už přednáší kdykoliv a kdekoliv, nikdy se nestane, že by v sále zůstala prázdna místa. Jiří Grygar se do značné míry stal fenoménem české popularizace a to jistě i zásluhou legendárního televizního pořadu Okna vesmíru dokořán. Právě na odkazu pořadu byla postavena dnešní přednáška s názvem Okna vesmíru stále dokořán.

Po krátkém úvodu a vzpomínce na televizní pořad začal J. Grygar hovořit o počátcích astronomie, pozorování Galilea a postupném otevírání jednotlivých oken - alias spektrálních oborů. Mnoho z nich nám zůstalo uzavřeno až do nástupu kosmonautiky. Jiří Grygar ale přirozeně nezůstal pouze u elektromagnetického záření, ale zmínil se rovněž o neutrinech, či kosmickém záření. Právě kosmické záření ho zaměstnává několik posledních let, neboť ve Fyzikálním ústavu AV pracuje na mezinárodním projektu observatoře Pierre Augera, jenž vyrůstá v Argentině.

Po přednášce následovala diskuse, která mě velmi příjemně překvapila. Otázky posluchačů totiž byly velmi zajímavé a aktuální. Dotazy padaly na možnost vzniku černé díry v urychlovači LHC. Ten byl před pár dny poblíž Ženevy uveden do zkušebního provozu. Další otázka se týkala objevu exoplanety pomocí přímého zobrazení, tedy informace staré jen několik dní. Řeč přišla i na skrytou energii, teorii superstrun a velký třesk. Jeden z posluchačů se dr. Grygara zeptal i na jeho názor na budoucnost kosmonautiky. Jiří Grygar v odpovědi zmínil nedávnou návštěvu Eugena Cernana v České republice, během které se americký astronaut československého původu zúčastnil diskuse se studenty. Během ní padlo pochopitelně mnoho otázek a to i ze strany J. Grygara, který diskusi moderoval a ptal se jménem redakce astro.cz a Kosmických rozhledů (přepis rozhovoru).

Zde bych rád uvedl jednu zajímavost ze zákulisí. Otázky pro J. Grygara jsem dával za redakci astro.cz dohromady už před příjezdem Eugena Cernana. Jedna z otázek zněla asi takto: Změní se podle vás směřování americké kosmonautiky po podzimních prezidentských volbách, ať už vyhraje demokratický či republikánský kandidát?

Musím se přiznat, že tato otázka původně v seznamu doporučených být vůbec neměla. Přidal jsem ji mezi ostatní až na poslední chvíli s vědomím, že asi nikoho moc nezaujme a že zůstane spíše jako náhradní. Paradoxně se z ní ale stala jakási "věčná otázka". Odpověď Eugena Cernana teď cituje kde kdo, včetně Jiřího Grygara na dnešní přednášce, což mě samozřejmě velmi těší.

I přes absolvování řady přednášek mě pokaždé znovu a znovu překvapí talent J. Grygara vysvětlit i nevysvětlitelné komukoliv. Například princip urychlovače LHC v CERNu vysvětlit takto: Představte si, že se chcete dozvědět z jakých součástek se skládá vaše auto. Jednou z možností je si sehnat potřebnou technickou dokumentaci v servisu. Pokud ji tam ale nenaleznete, máte druhou možnost. Nechat auto v plné rychlosti narazit do zdi (a předem pochopitelně vyskočit). Auto se pak rozpadne na malé kousky a vy je můžete posbírat a analyzovat. Ještě lepší možností je čelní srážka dvou aut. A tak nějak pracuje urychlovač LHC, akorát místo aut máme částice.

Rozpínání vesmíru zase Jiří Grygar pohotově vysvětlit na odchodu fanoušků Baníku Ostrava z ochozů.

Jiří Grygar v programu na severní Moravě pokračuje. V neděli 21. září vystoupí od 9:00 na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě-Porubě a od 15:00 pak bude přednášet v Kravařích.

Doporučené: Oficiální stránky Jiřího Grygara




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »