Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko pošle život k měsíci Marsu
Petr Kubala Vytisknout článek

Rusko pošle život k měsíci Marsu

Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o "kontaminaci" kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.

Na palubách kosmických lodí či orbitálních stanic se biologické experimenty odehrávají od počátků kosmonautiky. Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) kupříkladu probíhal rusko-japonský experiment Biorisk. Při něm nic neriskovali, jak by se mohlo podle názvu zdát. Kůži na trh nesl africký komár, který na palubě ISS přežil bez potravy při teplotách - 150 až 60 °C plných 18 měsíců! Po návratu na Zemi byl dokonce v relativně dobré kondici. Jak to dokázal? Jednoduše řečeno se komár uvedl do spánku, jenž můžeme přirovnat až ke kómatu. Při tomto stavu nepotřeboval prakticky žádnou potravu.

Výzkum může být velmi důležitý. V daleké budoucnosti by do podobného stavu zastavení krevního oběhu mohli být uvedení astronauti při dlouhých kosmických výpravách.

Mimo jiné i proto chtějí vědci posílat drobné živočichy do vesmíru a sledovat, jak se s dlouhodobým pobytem ve vesmíru poperou. Kromě dlouhých kosmických letů, které jsou zatím spíše doménou scifi, je zde i druhý přínos. Při letu na Mars se předpokládá, že si budou astronauti sami pěstovat rostliny prou svou potřebu. Nejen pro potravu ale i k výrobě kyslíku. Výzkum chování rostlin ve stavu mikrogravitace tak může najít uplatnění už v příštích desetiletí. S letem člověka na Mars se počítá kolem roku 2035. Alfou a omegou všech testů je nejen vliv mikrogravitace ale především kosmického záření na živočichy i rostliny.

Už příští rok hodlá Rusko vyslat k Marsu svou sondu Phobos-Grunt. Jejím cílem bude výzkum jednoho ze dvou měsíců rudé planety - Phobosu. Na palubě sondy by kromě vědeckých přístrojů měl být i biologický materiál. Proč zrovna na této sondě? Důvody jsou dva. První je logický: Phobos-Grunt je první ruská sonda k Marsu po dlouhé době a na několik příštích let bude zřejmě i poslední. Druhým a hlavním důvodem je potom fakt, že se sonda vrátí zpět na Zemi se vzorky Phobosu. Dosavadní marsovské sondy se na Zemi nevracely.

Na palubě návratového modulu sondy by měla být malá kapsle od americké Planetární společnosti, naplněná 10 různými druhy. Bude se jednat především o bakterie a semena. Ruská část experimentu bude bohatší. Kromě plísní a bakterií poveze např. korýše či komáří larvy.

Kosmická výprava má trvat celkem tři roky.

Zdroj: universetoday.com




O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »