Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko pošle život k měsíci Marsu
Petr Kubala Vytisknout článek

Rusko pošle život k měsíci Marsu

Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o "kontaminaci" kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.

Na palubách kosmických lodí či orbitálních stanic se biologické experimenty odehrávají od počátků kosmonautiky. Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) kupříkladu probíhal rusko-japonský experiment Biorisk. Při něm nic neriskovali, jak by se mohlo podle názvu zdát. Kůži na trh nesl africký komár, který na palubě ISS přežil bez potravy při teplotách - 150 až 60 °C plných 18 měsíců! Po návratu na Zemi byl dokonce v relativně dobré kondici. Jak to dokázal? Jednoduše řečeno se komár uvedl do spánku, jenž můžeme přirovnat až ke kómatu. Při tomto stavu nepotřeboval prakticky žádnou potravu.

Výzkum může být velmi důležitý. V daleké budoucnosti by do podobného stavu zastavení krevního oběhu mohli být uvedení astronauti při dlouhých kosmických výpravách.

Mimo jiné i proto chtějí vědci posílat drobné živočichy do vesmíru a sledovat, jak se s dlouhodobým pobytem ve vesmíru poperou. Kromě dlouhých kosmických letů, které jsou zatím spíše doménou scifi, je zde i druhý přínos. Při letu na Mars se předpokládá, že si budou astronauti sami pěstovat rostliny prou svou potřebu. Nejen pro potravu ale i k výrobě kyslíku. Výzkum chování rostlin ve stavu mikrogravitace tak může najít uplatnění už v příštích desetiletí. S letem člověka na Mars se počítá kolem roku 2035. Alfou a omegou všech testů je nejen vliv mikrogravitace ale především kosmického záření na živočichy i rostliny.

Už příští rok hodlá Rusko vyslat k Marsu svou sondu Phobos-Grunt. Jejím cílem bude výzkum jednoho ze dvou měsíců rudé planety - Phobosu. Na palubě sondy by kromě vědeckých přístrojů měl být i biologický materiál. Proč zrovna na této sondě? Důvody jsou dva. První je logický: Phobos-Grunt je první ruská sonda k Marsu po dlouhé době a na několik příštích let bude zřejmě i poslední. Druhým a hlavním důvodem je potom fakt, že se sonda vrátí zpět na Zemi se vzorky Phobosu. Dosavadní marsovské sondy se na Zemi nevracely.

Na palubě návratového modulu sondy by měla být malá kapsle od americké Planetární společnosti, naplněná 10 různými druhy. Bude se jednat především o bakterie a semena. Ruská část experimentu bude bohatší. Kromě plísní a bakterií poveze např. korýše či komáří larvy.

Kosmická výprava má trvat celkem tři roky.

Zdroj: universetoday.com




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »