Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Pavel Suchan Ostatní

Soutěž o účast na zahájení Mezinárodního roku astronomie

České logo
České logo
Český organizační výbor (ČOV) pro Mezinárodní rok astronomie 2009 (IYA 2009) vypisuje soutěž o účast 1-2 českých studentů ve věku 18-21 let na slavnostním zahájení IYA 2009, které proběhne ve dnech 15.-16. ledna 2009 v sídle UNESCO v Paříži pod záštitou OSN, UNESCO a Mezinárodní astronomické unie (IAU).

Pavel Suchan Ostatní

Evropská astronomie dnes představila výhled na 20 let

Vlajka Evropské unie
Vlajka Evropské unie
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 125 z 25. 11. 2008.

Astronomie prožívá svůj zlatý věk plný důležitých objevů. Evropa je v tomto výzkumu na čelním místě díky padesátileté spolupráci. Aby tomu tak bylo i v příštích dvaceti letech, musí si Evropa ujasnit své priority a pečlivě koordinovat své finanční a lidské zdroje.

Ivo Zajonc Ostatní

Teleskopie - díl devátý (Okno jako astronomická pozorovatelna )

Obr. 2: Dalekohled pro pozorování z okna.
Obr. 2: Dalekohled pro pozorování z okna.
Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů. Důvodem není jen skutečnost, že nemají k dispozici jinou možnost, jakou poskytují například hvězdárny. Důležitou úlohu zde hraje nedostatek času. Když si chce astronom amatér odpočinout od každodenních starostí při pozorování Měsíce, planet nebo zajímavých úkazů na obloze, je pro něj nejpřijatelnější připravit svůj přístroj a využít výhled z okna svého bytu. Ze zkušenosti víme, že amatéra často odradí zdlouhavá příprava přístroje na pozorování, nebo i jeho přenášení na vhodné místo. To zabírá mnoho času, takže nevyužije svůj přístroj vždy, když je k tomu vhodná příležitost (dobré počasí, zajímavé objekty a jevy na obloze). Uvedené skutečnosti jsou důvodem k tomu, abychom si o využívání okenní observatoře něco pověděli.

Václav Kalaš Ostatní

Yerkeská observatoř

Yerkeská observatoř
Yerkeská observatoř
Západočeská pobočka ČAS: Dne 21. října 2008 jsme si připomněli jedno zajímavé výročí. Není sice kulaté, ale přesto stojí za pozornost. Ten den uplynulo přesně 111 let od otevření Yerkeské observatoře. Tato hvězdárna se může pochlubit jedním rekordem, který není všeobecně tolik známý. V její hlavní kopuli je totiž ukryt největší čočkový dalekohled na světě.

Petr Kubala Ostatní

Vyšlo čtvrté číslo časopisu Gliese

Titulní strana čísla 4/2008
Titulní strana čísla 4/2008
Čtvrté číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru Gliese je ke stažení na internetu. Z obsahu: První fotografie exoplanety a hned problém * Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety * Nové návrhy na lovce exoplanet * ETD - Exoplanets Transit Database * Podpora astrobiologického výzkumu * Američané nedají pokoj

Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008

David Vokrouhlický, zdroj: http://fykos.troja.mff.cuni.cz
David Vokrouhlický, zdroj: http://fykos.troja.mff.cuni.cz
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2008 Doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc. z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy, zejména pak při studiu dynamické historie rodin planetek hlavního pásu. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci jubilejní 40. konference o výzkumu proměnných hvězd Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společností na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v neděli 16. 11. 2008 ve 14 hodin. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.

Petr Smolák Ostatní

Souhvězdí Orion

Mlhovina M42
Mlhovina M42
Asi každý, kdo se trochu zabývá pozorováním oblohy, na ní má svá oblíbená místa nebo objekty. Mohou to být objekty vzdáleného Vesmíru (tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny), planety, komety, Slunce, Měsíc nebo bezesporu mnohem větší (byť jen vizuální) oblasti nekonečna, souhvězdí. V různých ročních obdobích můžeme na obloze pozorovat také různá, pro dané období typická, hvězdná seskupení. Na jaře se Vám před očima proběhne Lev, v létě přelétává okolo Lyry Labuť s Orlem, na podzim zařehtá bájný Paegas a zamává na něm jedoucí Andromeda a v zimě se opovažte přehlédnout krále nebe … Oriona.

Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008

Ivan Hubený. Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Ivan Hubený.
Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2008 Dr. Ivana Hubeného z National Optical Astronomy Observatory a Arizonské univerzity (Tucson, Arizona, USA). Slavnostní předání ceny proběhne v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR v budově Akademie věd v Praze 7. 11. 2008 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér)". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

redakce Ostatní

Astronomický program Týdne vědy a techniky

V pondělí 3.11.2008 začíná na mnoha místech v České republice Týden vědy a techniky pořádaný Akademií věd ČR. Budete moci nahlédnout do nejrůznějších laboratoří a knihoven a poznat "jak se dělá věda". Program obsahuje dny otevřených dveří, přednášky, výstavy, kulaté stoly a konference. Více na www.tydenvedy.cz.

redakce Ostatní

Bronz z Mezinárodní astronomické olympiády

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Bronzové medaile na XIII. Mezinárodní astronomické olympiádě získali Jana Smutná z Prahy a Stanislav Fořt z Dražic.

V úterý 21. října přiletěla zpět do České republiky šestičlenná skupina žáků, která letos podruhé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XIII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala v Terstu v Itálii. Jana Smutná z Prahy získala bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii seniorů a Stanislav Fořt z Dražic bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii juniorů. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Ivo Zajonc Ostatní

Teleskopie - díl osmý (Použití dynametru v astronomické optice)

Obr. 5: návrh Ramsdenova dynametru pro amatérskou konstrukci
Obr. 5: návrh Ramsdenova dynametru pro amatérskou konstrukci
Když si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci a většinou i přímo na tubuse přístroje. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem.

redakce Ostatní

Aktuální reportáž z Mezinárodní astronomické olympiády

Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Český tým ve složení Michaela Káňová, Tereza Kroupová, Jana Smutná, Jan Fait, Stanislav Fořt a Filip Murár pod vedením RNDr. Tomáše Proseckého a Ing. Jana Kožuška se sešel v pondělí ráno na ruzyňském letišti. I přes tradičně kolabující pondělní pražskou dopravu jsme dorazili nakonec všichni včas. Po vyřízení nezbytných formalit jsme nastoupili do letadla a s mírným zpožděním kvůli mlze v Praze vyrazili směr Treviso.

Petr Sobotka Ostatní

Rozhovor: Jiří Grygar - Role amatérů v astronomii II

grygar_img_0634.jpg
Amatérské pozorování oblohy má u nás dlouhou tradici. Mezi našimi astronomy byli a jsou objevitelé komet, planetek i proměnných hvězd. Někteří z nich dosáhli i mezinárodních úspěchů. Právě oborům, kterými se zabývají čeští astronomové amatéři, se bude věnovat doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.

Zdeněk Řehoř Ostatní

400 let dalekohledu

Hans Lippershey z Middelburgu
Hans Lippershey z Middelburgu
POSEC: Necelé dva týdny před narozením vynikajícího italského fyzika Evangelista Torricelliho (*15.10. 1608 až +25.10. 1647) došlo k jinému, pro astronomy jistě stěžejnímu, objevu, který nelze jen tak opominout - byla podána patentová přihláška na dalekohled.

redakce Ostatní

Vyšel speciál Astropisu

Speciál 2008
Speciál 2008
Vyšlo speciální číslo časopisu Astropis, které se věnuje problematice galaxií. Aktuální číslo Astropisu by měli v nejbližších dnech najít ve schránce všichni předplatitelé a členové ČAS.

Petr Sobotka Ostatní

Rozhovor: Jiří Grygar - Role amatérů v astronomii I

grygar_img_0634.jpg
Možná jste se někdy zamysleli nad tím, jestli jsou amatérští astronomové vědě užiteční a jestli může být jejich snaha korunována nějakým úspěchem. Nad tímto tématem se rozmýšlel ve své přednášce, věnované amatérům, také doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV. Po přednášce jsem ho požádal, aby nám své povídání pro Nebeský cestopis shrnul.

redakce Ostatní

Nová služba - horké zprávy astro.cz

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Redakce astro.cz přináší čtenářům novou službu. Prostřednictvím emailu vás budeme informovat o aktuálním dění v astronomii nebo kosmonautice. Neuniknou vám tak informace o úkazech na obloze, startu raketoplánu, významné události apod.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »