Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výběr zajímavostí za rok 2008
Jiří Srba Vytisknout článek

Výběr zajímavostí za rok 2008

To nej z ESO 2008
To nej z ESO 2008
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (001/2009): Stalo se již tradicí, že počátkem roku se Evropská jižní observatoř (ESO) ohlíží za rokem uplynulým a připomíná si ty nejdůležitější události.

Rok 2008 byl v mnoha ohledech rokem výjimečně úspěšným. Teleskopy ESO poskytly data pro více jak 650 vědeckých prací zveřejněných v redigovaných odborných časopisech. Díky tomu se ESO stala v tomto směru nejproduktivnější astronomickou observatoří světa.

V průběhu roku 2008, ve kterém ESO oslavila 10. let od prvního světla pro dokonalý vědecký nástroj - Very Large Telescope VLT (ESO 16/08 a ESO 17/08), podepsalo smlouvu o přistoupení k ESO Rakousko, aby se připojilo do skupiny stávajících 13 členů. V prosinci 2008 zaznamenal významný milník projekt ALMA, pro který je ESO evropským partnerem. Observatoř byla vybavena první anténou (ESO 49/08). Řadou zajímavých a viditelných výsledků za rok 2008 se může pochlubit také teleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment).

Významné události byly v roce 2008 zaznamenány v mnoha odvětvích astronomie. Astronomové například použili teleskop VLT k přímému zobrazení pravděpodobně obří planety dlouho hledané v systému Beta Pictoris (ESO 42/08). Ta se stala 9. vyfotografovanou extrasolární planetou od roku 2004, kdy bylo pomocí VLT provedeno vůbec první takové pozorování. Hned 3 planety z 9 dosud zaznamenal VLT. Teleskop VLT také umožnil trojici studentů potvrdit vlastnosti jiné unikátní planety, pětkrát hmotnější než Jupiter, která obíhá kolem rychle rotující žhavé hvězdy. Neobvyklý objev se přitom podařil v průběhu školního výzkumného projektu.

Přední světové zařízení pro vyhledávání extrasolárních planet, spektrograf HARPS, pracující na observatoři ESO La Silla, zaznamenal další prvenství, když nalezl trojici superzemí tvořících planetární systém kolem jedné hvězdy (ESO 19/08). Za základě vzorku dat z tohoto přístroje mohli vědci také učinit závěr, že pravděpodobně každá třetí Slunci podobná hvězda má kolem sebe planety s malou hmotností a krátkou periodou oběhu.

Pomocí dalšího moderního zařízení, přístroje CRIRES, připojeného k teleskopu VLT, mohli vědci studovat protoplanetární disk kolem Slunci podobné hvězdy, a to v dosud nepřekonatelných detailech. Pozorování jasně odhalilo pohyb a nerovnoměrné rozložení plynu ve vnitřních partiích disku, které by mohly být způsobeny přítomností obřích planet.

Výsledkem 16 let trvajícího studia centra naší Galaxie pomocí teleskopů ESO/NTT a ESO/VLT, které provedl tým německých astronomů, je dosud nejdetailnější pohled do okolí supermasivní černé díry - monstra sídlícího v srdci Galaxie (ESO 46/08). Kombinace dat z přístrojů APEX a VLT umožnila jinému týmu sledovat prudké záblesky přicházející z této oblasti (ESO 40/08). Ty jsou pravděpodobně známkou materiálu rozcupovaného černou dírou.

Výše popsané vědecké objevy se neobejdou bez nejmodernějších přístrojů. ESO průběžně obnovuje arzenál přístrojů a teleskopů na hoře Cerro Paranall, která mimo jiné hostí dalekohled VLT. První světlo prošlo v roce 2008 například přístrojem PRIMA, který je součástí interferometru VLTI (ESO 29/08). Jakmile bude toto zařízení uvedeno do plného provozu, umožní interferometricky pozorovat mnohem slabší zdroje a také měřit pozice objektů na obloze s přesností nedostupnou kterémukoliv jinému astronomickému zařízení. Prototyp MAD (Multi-Conjugate Adaptive Optics Demonstrator), namontovaný na dalekohledu VLT, poskytl astronomům dosud nejostřejší obraz celého disku planety Jupiter, jaký byl kdy získán ze zemského povrchu (ESO 33/08).

Na horu Paranal bylo též dopraveno rekordně zakřivené primární zrcadlo o průměru 4.1 m, určené pro budoucí teleskop VISTA. Ten bude provádět přehlídku jižní oblohy v infračerveném záření (ESO 10/08). Při přípravě dalších zařízení spojil personál ESO své síly se specialisty na kvantovou optiku. Společně vyvíjejí nový kalibrační nástroj, určený pro ultra přesné spektrografy budoucnosti (ESO 26/08).

Přítomnost unikátních technologií předurčila Paranal jako vhodnou lokaci k natočení některých důležitých scén posledního z řady filmů o slavném agentovi Jamesi Bondovi (pan režisér se však více zajímal o to, jak Residencii, jinak relaxační a ubytovací středisko pro personál i návštěvníky, vyhodit do vzduchu). V březnu 2008 si celý štáb, včetně hlavních představitelů, s chutí na Paranalu zastřílel (ESO 007/08 a ESO 38/08).

Premiéru zaznamenal v roce 2008 videoseriál "ESOcast" a to hned třemi epizodami. Na internetu v archivu ESO bylo zveřejněno více jak dva tisíce nových i historických snímků a na 300 dalších videí, většina ve vysokém rozlišení. Práce na digitalizaci starších materiálů bude pokračovat v roce 2009.

Letošní rok bude bezpochyby stejně bohatý, zvláště proto, že jej OSN, UNESCO a IAU oficiálně vyhlásily Mezinárodním rokem astronomie (IYA). Aktivity v průběhu IYA jsou koordinovány IYA Sekretariátem, který hostí ESO. ESO sama pořádá u příležitosti IYA celou řadu celosvětových i lokálních akcí.

Zdroj: TZ ESO 001/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »