Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.Zkusili jste si někdy sednout k dalekohledu s tužkou a papírem a nakreslit nějakou část Měsíce? Pokud ano, jistě uznáte, že to není nic jednoduchého. K zakreslování měsíčních útvarů potřebujete nejen nutnou dávku talentu, ale především praxi. Pokud se budete hodně snažit a trénovat, mohou být vaše kresby opravdu cenným unikátem. Jak vypadají takové povedené kresby, se můžete podívat v ukázkách od Milan Blažka z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.
Titulní strana čísla 3/2008Třetí číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru Gliese je ke stažení na internetu. Z obsahu: Tři malé planety u jediné hvězdy * Exoplaneta pouze 3krát hmotnější než Země! * Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka * Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS * Rok s Keplerem aneb detekce exoplanet z vesmíru * Phoenix přistál na Marsu a mnoho dalšího.
Online rozhovor 11. července 2008Zatmění Slunce, které spatříme na obloze v pátek 1. srpna, se kvapem blíží. Jak takové zatmění pozorovat? Jak vypadá expedice za úplným zatměním? Mimo jiné i na to se můžete zeptat dr. Evy Markové, ředitelky Hvězdárny v Úpici a současné předsedkyni České astronomické společnosti. Dr. Marková již za několik dní odjíždí do Ruska pozorovat úplné zatmění Slunce. V pátek 11. července vám bude od 11:00 odpovídat na vaše dotazy online na astro.cz. Otázky lze pokládat do začátku rozhovoru!
Titulní strana Atheny 22/2008Na začátku července 2008 vyšlo nové, 22. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete informace o Tunguzské katastrofě, což byla největší událost tohoto druhu v moderních dějin lidstva. Dále se dočtete například o dramatické výměně dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS a letu STS-124 amerického raketoplánu Discovery. Na závěr již tradičně patří přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet.
Observatoř na KletiJihočeská hora Kleť je známa nejen historickou kamennou rozhlednou a lanovou dráhou, ale hlavně nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Hvězdárna Kleť patří k nejvýznamnějším českým přírodovědným pracovištím. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdné obloze velké dalekohledy a zdejší astronomové zkoumají planetky a komety. Pozoruhodné astronomické snímky si kleťští hvězdáři nenechávají pouze pro specializované stránky odborných časopisů či mezinárodní konference. Na léto z nich pro návštěvníky Kleti připravili tradiční letní exkurze a výstavu pod názvem "Z KLETI DO VESMÍRU".
CleomedesJihočas: Na noční obloze člověka odjakživa fascinoval Měsíc. Okem shlédl jeho stříbřitý
třpyt každý z nás. Není však mnoho těch, kteří měli možnost pokochat se pohledem na
našeho vesmírného souseda astronomickým dalekohledem.
Můžeme se přenést do doby, kdy na světě ještě nebyla známa fotografická emulze a
jediným prostředkem, jak zachytit prchavost okamžiku a uchovat jej pro další generace -
byla kresba.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.
Logo České astronomické společnostiTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 117 z 19. června 2008
21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Obr. 4: Triedr 7x50 s přídavným zařízením (nástavcem) k získání většího zvětšeníTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).
Pohled na letištní plochu ze stánku pardubické hvězdárnyVe dnech 31.5. – 1.6. 2008 se na pardubickém letišti kromě desítek zajímavých letadel a jiných technických exponátů představila i Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomická společnost Pardubice.
Hvězdárna VsetínOd středy 4. června do pátku 6. června se na vsetínské hvězdárně podruhé uskuteční akce Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. A protože 30. června uplyne přesně sto let od známé tunguzské katastrofy, budou všechny letošní přednášky zaměřeny na malá tělesa sluneční soustavy a možnost ohrožení Země při jejich dopadu na povrch.Pavel SuchanOstatní
Logo Evropské jižní observatoře (ESO)Ve dnech 3. - 4. června 2008 se bude v Praze v budově Akademie věd ČR konat zasedání Rady, vrcholného orgánu Evropské jižní observatoře (ESO), jemuž bude předsedat nový generální ředitel ESO prof. Tim de Zeeuw. Českou republiku bude na zasedání Rady ESO zastupovat astronom Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., a Jan Marek z MŠMT.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekTisková zpráva České astronomické společnosti z 30. května 2008
V pátek 30. května 2008 se v Praze uskutečnilo finále 5. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky šestých až devátých tříd základních škol a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. 49 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd řešili úlohy na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Symbolická kresba letu Jana KašparaMožná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.
Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.
Baronesa speciál na léto 2008Pravidelný čtvrtletník Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích má nové, speciální číslo. Dozvíte se v něm o nejbližších astronomických úkazech, akcích hvězdárny a otevíracích dobách pro veřejnost. Tento speciál je navíc obohacen o 4 články, mezi nimž se například dozvíte, proč má hvězdárna mnoho společného s letectvím a prvním letem Jana Kašpara. Speciál byl vydán při příležitosti srpnových zatmění a Aviatické pouti v Pardubicích.
Dvoumetrový dalekohled Astronomického ústavu AV ČR23. až 25. května 2008, vždy 9 až 17 hodin, v sobotu navíc u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Doprovodný program.
Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Po celé tři dny pro Vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v sobotu u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.
Obr. 6a: dřevěná montáž pro malý dalekohled, boční pohledTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Titulní strana čísla 2/2008Druhé číslo časopisu o exoplanetách a astrobiologii Gliese je dostupné na internetu. Nové číslo doznalo několika zásadních změn a to především po grafické stránce. Změnami bude časopis procházet i nadále. Od třetího vydání se mohou čtenáři těšit na větší porci článků z různých koutů astrobiologie.
Planetárium PrahaPro jarní víkend 17. a 18. května připravily společný program dvě
pražské organizace, Planetárium Praha a Galerie hlavního města
Prahy. V sálech Planetária Praha proběhnou projekce i přednášky.
Program Krásy jarní oblohy je procházkou po jarní obloze a bude
přípravou na večerní pozorování před Zámkem Troja. Protože akce je
zaměřená i na rodiny s dětmi, doplní ho dětské aktivity ve foyeru
Planetária i projekce s pohádkovým hvězdným námětem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii
Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov.
Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581).
Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1.
Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s.
Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′.
Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra.
Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu.
Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.10. až 1.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
