Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kresby Měsíce - ukázky I

Kresby Měsíce - ukázky I

Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.
Zkusili jste si někdy sednout k dalekohledu s tužkou a papírem a nakreslit nějakou část Měsíce? Pokud ano, jistě uznáte, že to není nic jednoduchého. K zakreslování měsíčních útvarů potřebujete nejen nutnou dávku talentu, ale především praxi. Pokud se budete hodně snažit a trénovat, mohou být vaše kresby opravdu cenným unikátem. Jak vypadají takové povedené kresby, se můžete podívat v ukázkách od Milan Blažka z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.



Vallis Schrőteri
Vallis Schrőteri

Datum pozorování: 1. ledna 2007
Místo pozorování: Klenčí pod Čerchovem
Čas pozorování: 20.08 - 20.46 UT
Colongitudo: 64,1°
Název útvaru: Vallis Schrőteri
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0285.
Dalekohled: refraktor 93/1000 mm
Zvětšení: 111 x
Kvalita obrazu: velmi dobrá až dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá

Ptolemaeus
Ptolemaeus

Datum pozorování: 26. března 2007
Místo pozorování: Praha - Ďáblice
Čas pozorování: 20.55 - 21.42 UT
Colongitudo: 6,7°
Název útvaru: Ptolemaeus
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0297.
Dalekohled: refraktor 154/2380 mm
Zvětšení: 159 ×
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá

Fracastorius
Fracastorius

Datum pozorování: 1. října 2007
Místo pozorování: Praha - Petřín
Čas pozorování: 2.03 - 2.57 UT
Colongitudo: 144,6°
Název útvaru: Fracastorius
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0324.
Dalekohled: Cassegrain 350/3300 mm
Zvětšení: 132 x (podrobnosti 165 x)
Kvalita obrazu: velmi dobrá (dobrá)
Přesnost zákresu: výborná až velmi dobrá

Petavius
Petavius

Datum pozorování: 27. října 2007
Místo pozorování: Praha - Petřín
Čas pozorování: 21.03 - 21.52 UT
Colongitudo: 111,1°
Název útvaru: Petavius
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0326.
Dalekohled: refraktor 200/1370 mm
Zvětšení: 152 x
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá

Rima Ariadaeus
Rima Ariadaeus

Datum pozorování: 31. října 2007
Místo pozorování: Praha - Petřín
Čas pozorování: 3.54 - 4.43 UT
Colongitudo: 151,1°
Název útvaru: Rima Ariadaeus
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0329.
Dalekohled: Cassegrain 350/3300 mm
Zvětšení: 132 x
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá

Römer
Römer

Datum pozorování: 28. listopadu 2007
Místo pozorování: Praha - Hostivař
Čas pozorování: 0.52 - 1.33 UT
Colongitudo: 130,4°
Název útvaru: Römer
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0333.
Dalekohled: refraktor 93/1000 mm
Zvětšení: 111 x
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá

Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.

Datum pozorování: 13. ledna 2008
Místo pozorování: Praha - Ďáblice
Čas pozorování: 17.22 - 18.10 UT
Colongitudo: 338,3°
Název útvaru: LACUS MORTIS
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0336.
Dalekohled: refraktor 190/3000 mm
Zvětšení: 120 ×
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá


O autorovi

Milan Blažek se začal zajímat o astronomii v červnu roku 1996. Po absolvování astronomického kurzu se stal demonstrátorem (průvodcem) Štefánikovy hvězdárny na Petříně. V současné době je zaměstnancem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, kde pracuje jako odborný pracovník v programovém oddělení planetária. Přestože se přímo nezabývá vědeckou činností, je nadšeným pozorovatelem (a to nejen Měsíce). I proto se s ním můžete setkat též na hvězdárně v Praze - Ďáblicích, kde působí jako dobrovolný průvodce.

Vzhledem k tomu, že žije ve městě, kde vlivem přesvětlené oblohy nejsou příliš vhodné podmínky pro pozorování slabých objektů (například mlhovin nebo cizích galaxií), vybral si jako svou největší zálibu pozorování a kresbu měsíčního povrchu. Této činnosti se amatérsky věnuje od roku 2000. Za tuto dobu strávil u dalekohledu systematickým pozorováním a zakreslováním krás lunární krajiny mnoho hodin a nakreslil přes 350 kreseb. Byla by asi škoda, kdyby svá pozorování ukládal pouze a jen "do šuplíku" a nepodělil se o ně s ostatními…

To by jste však měli posoudit právě Vy, kteří si nyní výsledky zlomku jeho pozorování prohlížíte. Z tohoto důvodu jsou vítány jak Vaše kladné, tak i kritické názory a připomínky. Můžete je psát na adresu: blazek(zavináč)planetarium(tečka)cz

Nejvíce ze všeho však Milan Blažek uvítá, zašlete-li mu Vaše vlastní kresby. K tomu Vám přeje čistou oblohu, klidný vzduch a ničím nerušené pozorování.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »