Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.Zkusili jste si někdy sednout k dalekohledu s tužkou a papírem a nakreslit nějakou část Měsíce? Pokud ano, jistě uznáte, že to není nic jednoduchého. K zakreslování měsíčních útvarů potřebujete nejen nutnou dávku talentu, ale především praxi. Pokud se budete hodně snažit a trénovat, mohou být vaše kresby opravdu cenným unikátem. Jak vypadají takové povedené kresby, se můžete podívat v ukázkách od Milan Blažka z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.
Vallis Schrőteri
Datum pozorování: 1. ledna 2007 Místo pozorování: Klenčí pod Čerchovem Čas pozorování: 20.08 - 20.46 UT Colongitudo: 64,1° Název útvaru: Vallis Schrőteri Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0285. Dalekohled: refraktor 93/1000 mm Zvětšení: 111 x Kvalita obrazu: velmi dobrá až dobrá Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá
Ptolemaeus
Datum pozorování: 26. března 2007 Místo pozorování: Praha - Ďáblice Čas pozorování: 20.55 - 21.42 UT Colongitudo: 6,7° Název útvaru: Ptolemaeus Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0297. Dalekohled: refraktor 154/2380 mm Zvětšení: 159 × Kvalita obrazu: dobrá Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá
Fracastorius
Datum pozorování: 1. října 2007 Místo pozorování: Praha - Petřín Čas pozorování: 2.03 - 2.57 UT Colongitudo: 144,6° Název útvaru: Fracastorius Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0324. Dalekohled: Cassegrain 350/3300 mm Zvětšení: 132 x (podrobnosti 165 x) Kvalita obrazu: velmi dobrá (dobrá) Přesnost zákresu: výborná až velmi dobrá
Petavius
Datum pozorování: 27. října 2007 Místo pozorování: Praha - Petřín Čas pozorování: 21.03 - 21.52 UT Colongitudo: 111,1° Název útvaru: Petavius Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0326. Dalekohled: refraktor 200/1370 mm Zvětšení: 152 x Kvalita obrazu: dobrá Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá
Rima Ariadaeus
Datum pozorování: 31. října 2007 Místo pozorování: Praha - Petřín Čas pozorování: 3.54 - 4.43 UT Colongitudo: 151,1° Název útvaru: Rima Ariadaeus Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0329. Dalekohled: Cassegrain 350/3300 mm Zvětšení: 132 x Kvalita obrazu: dobrá Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá
Römer
Datum pozorování: 28. listopadu 2007 Místo pozorování: Praha - Hostivař Čas pozorování: 0.52 - 1.33 UT Colongitudo: 130,4° Název útvaru: Römer Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0333. Dalekohled: refraktor 93/1000 mm Zvětšení: 111 x Kvalita obrazu: dobrá Přesnost zákresu: velmi dobrá
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.
Datum pozorování: 13. ledna 2008 Místo pozorování: Praha - Ďáblice Čas pozorování: 17.22 - 18.10 UT Colongitudo: 338,3° Název útvaru: LACUS MORTIS Autor kresby: Milan Blažek Pořadové číslo: 0336. Dalekohled: refraktor 190/3000 mm Zvětšení: 120 × Kvalita obrazu: dobrá Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá
O autorovi
Milan Blažek se začal zajímat o astronomii v červnu roku 1996. Po absolvování astronomického kurzu se stal demonstrátorem (průvodcem) Štefánikovy hvězdárny na Petříně. V současné době je zaměstnancem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, kde pracuje jako odborný pracovník v programovém oddělení planetária. Přestože se přímo nezabývá vědeckou činností, je nadšeným pozorovatelem (a to nejen Měsíce). I proto se s ním můžete setkat též na hvězdárně v Praze - Ďáblicích, kde působí jako dobrovolný průvodce.
Vzhledem k tomu, že žije ve městě, kde vlivem přesvětlené oblohy nejsou příliš vhodné podmínky pro pozorování slabých objektů (například mlhovin nebo cizích galaxií), vybral si jako svou největší zálibu pozorování a kresbu měsíčního povrchu. Této činnosti se amatérsky věnuje od roku 2000. Za tuto dobu strávil u dalekohledu systematickým pozorováním a zakreslováním krás lunární krajiny mnoho hodin a nakreslil přes 350 kreseb. Byla by asi škoda, kdyby svá pozorování ukládal pouze a jen "do šuplíku" a nepodělil se o ně s ostatními…
To by jste však měli posoudit právě Vy, kteří si nyní výsledky zlomku jeho pozorování prohlížíte. Z tohoto důvodu jsou vítány jak Vaše kladné, tak i kritické názory a připomínky. Můžete je psát na adresu: blazek(zavináč)planetarium(tečka)cz
Nejvíce ze všeho však Milan Blažek uvítá, zašlete-li mu Vaše vlastní kresby. K tomu Vám přeje čistou oblohu, klidný vzduch a ničím nerušené pozorování.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii
Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov.
Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581).
Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1.
Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s.
Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′.
Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra.
Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu.
Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.10. až 1.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
