Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kresby Měsíce (I. díl)

Kresby Měsíce (I. díl)

Cleomedes
Cleomedes
Jihočas: Na noční obloze člověka odjakživa fascinoval Měsíc. Okem shlédl jeho stříbřitý třpyt každý z nás. Není však mnoho těch, kteří měli možnost pokochat se pohledem na našeho vesmírného souseda astronomickým dalekohledem. Můžeme se přenést do doby, kdy na světě ještě nebyla známa fotografická emulze a jediným prostředkem, jak zachytit prchavost okamžiku a uchovat jej pro další generace - byla kresba.

Proč pozorovat a kreslit Měsíc

Měsíc je těleso Zemi nejbližší. Je od nás vzdálen jen o něco málo více, než jednu světelnou vteřinu. Tedy přibližně 385 000 km. Proto lze na jeho povrchu sledovat dalekohledem mnoho podrobností. Měsíc není jen světem dopadových (impaktních) kráterů, různých tvarů a velikostí. Nalezneme zde i měsíční moře (latinsky mare), mořské hřbety (dorsum) a jejich soustavy (dorsa), oceány (oceanus), jezera (lacus), zálivy (sinus), mysy (promontorium), bažiny (palus), brázdy (rima), soustavy brázd (rimae), zlomy (rupes), pohoří (montes), osamocené hory (mons), údolí (vallis), tzv. lunární dómy i řetízky kráterů (catena). To vše máme možnost sledovat v různém úhlu nasvětlení. Měsíc se tak stává nepřebernou pokladnicí úchvatných útvarů.

Posidonius
Posidonius
Datum pozorování: 29. října 2007
Místo pozorování: Praha - Petřín
Čas pozorování: 2.53 - 3.35 UT
Colongitudo: 126,2 °
Název útvaru: Posidonius
Autor kresby: Milan Blažek
Dalekohled: Cassegrain 350/3300 mm
Zvětšení: 132 x
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá až dobrá

Při zakreslování si pozorovatel povšimne i detailů, které by při zběžné prohlídce nezaregistroval a poznává tím "skryté" krásy lunárních zákoutí. Navíc si časem "vytrénuje" svůj zrak a je tak schopen vnímat jemnější a jemnější podrobnosti. Je pravda, že při vykreslování celých velkých kráterů, či rozlehlejších oblastí, není v lidských silách zakreslit vše, co pozorovatel vidí v okuláru dalekohledu. Na řadu přichází únava a poměrně rychle se měnící světelné poměry sledované oblasti je třeba také brát v úvahu. Na rozdíl od "klasické" fotografie si však oko vyčká na chvíle, kdy se atmosféra zklidní. Dříve se tradovalo, že pozorovatel v dalekohledu o průměru objektivu 10 cm spatří stejné podrobnosti, jaké jsou zobrazeny na fotografii pořízené dalekohledem s dvojnásobným průměrem objektivu za výborných pozorovacích podmínek. S nástupem kvalitních digitálních fotoaparátů, CCD čidel a poslední dobou dokonce i snímků pořízených fotoaparátem zabudovaným v lepším mobilním telefonu, se sice situace změnila, avšak kouzlo, romantičnost a zážitek z vlastního vizuálního pozorování tato technika nahradit nemůže.

Pozorovací podmínky a ohodnocení kresby

Při pozorování dalekohledem ze zemského povrchu se bohužel potýkáme s neklidem atmosféry. V odborné literatuře se většinou pro tento jev užívá termínu seeing.

Já pro účely zákresu rozčleňuji stupeň chvění zemské atmosféry do pěti skupin, jako kvalitu obrazu. Je ohodnocena obdobným způsobem, jakým se známkuje ve škole. Stupeň "výborné" znamená vynikající podmínky bez patrného náznaku chvění vzduchu. "Nedostatečné" pak obraz, jenž je vlivem neklidu atmosféry v dalekohledu zcela rozmazaný. Stejnou stupnicí se klasifikuje i hodnocení kvality (přesnosti) pořízeného zákresu.

Účelem kresby je co nejvýstižněji (nejpřesněji) převést prchavý vizuální vjem pozorovatele (obraz v okuláru dalekohledu) do trvalejší podoby. Cílem není, aby kresba vypadala hezky na pohled, nýbrž aby co možná nejvěrněji vystihovala tvary a detaily kresleného (pozorovaného) útvaru. (Pakliže je zároveň hezká i na pohled, je to samozřejmě jen a jen dobře.) Přesnost zákresu může ovšem hodnotit nejlépe sám autor - jde tedy o posudek velmi subjektivní. Snahou je však maximální objektivnost při posouzení. Autor sám nejlépe ví, kde udělal chybu a měl by jí zohlednit při závěrečném ocenění přesnosti zákresu.

Jak kresby vznikají?

Odstupňování pozorovaných odstínů
Odstupňování pozorovaných odstínů
Prvotní zákres, který je prováděn tužkou přímo u dalekohledu (tzv. pérovka), vystihuje obrysy sledovaného útvaru. Do obrázku jsou vepsány číslice od 1 do 11. Označují odstupňování pozorovaných odstínů od zářivě bílého (číslo 11) po temně černou (číslo 1). Tato část pozorování se odehrává v "přírodních" podmínkách. Chceme-li pořídit kvalitní kresbu, je žádoucí si vytvořit při pozorování co možná nejlepší komfort, aby mohlo být dosaženo maximální přesnosti zákresu. (Kresba pořízená v nepohodlné poloze nebude stát za nic, i když vznikla při těch nejlepších povětrnostních a astronomických podmínkách!)

Neocenitelným pomocníkem je slabě svítící čelovka, nebo slabá žárovka a příruční pultík o vhodné výšce. (Měsíc většinou svítí dostatečně jasně, takže není nutné pozorovat a kreslit v naprosté tmě.) Jen je třeba dbát na to, aby světelný zdroj neoslňoval, nebo nevhodně nesvítil na optiku dalekohledu či do okuláru.

Odstupňování pozorovaných odstínů
Odstupňování pozorovaných odstínů
Zakresluje-li se oblast v blízkosti rozhraní světla a stínu (terminátoru), je nutné "pérovku" dokončit v co nejkratším čase, aby nedošlo ke změně nasvětlení kreslené oblasti., neboť terminátor (v centrální oblasti Měsíce) postupuje rychlostí až 8 km/h. Kreslíme-li oblast od terminátoru vzdálenější, můžeme kreslit tak dlouho, než začneme být unaveni. (Nutno však podotknout, že právě hra stínů v blízkosti rozhraní dne a noci na Měsíci, skýtá nejvíce zajímavostí.)

Hotová "pérovka" se poté již bez čísel překreslí na další papír (dobrou pomůckou je prosvětlovací panel) a je fixem vystínována. Odstíny šedi určuje hustota teček (viz stupnice). Tato činnost již probíhá v klidu a v teple (což pozorovatel ocení zejména v chladném ročním období, kdy "mrzne" při předchozím pozorování u dalekohledu). Stínování pak může trvat tak dlouho, dokud s ním autor není hotov a plně spokojen.

Popis prvního obrázku:
Datum pozorování: 27. listopadu 2007
Místo pozorování: Praha - Ďáblice
Čas pozorování: 4.16 - 4.55 UT
Colongitudo: 119,8 °
Název útvaru: Cleomedes
Autor kresby: Milan Blažek
Dalekohled: refraktor 190/3000 mm
Zvětšení: 120 x
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá


Autor je zaměstnancem Hvězdárny a Planetária hl. města Prahy

Článek byl převzat z časopisu Jihočas, který vydává Jihočeská pobočka ČAS. Číslo 2/2008 si můžete stáhnout zde (pdf).




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 360 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace Venuše a Měsíce nad západním obzorem

Další informace »