Vyšla nová čísla
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici
interagujících galaxií NGC 5216/5218,
Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony
a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího
času na dalekohledu Jana Šindela.
V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.
V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:
U příležitosti desátého výročí úmrtí skvělého amerického vědce a popularizátora Carla Sagana lze v posledních týdnech konečně i u nás pořídit filmové zpracování legendárního populárně naučného seriálu Cosmos, který v letech 1979 a 1980 vytvořil především spolu se svou družkou Ann Druyanovou.
V týmu serveru astro.cz došlo k několika významným změnám, které ovlivní obsah a v budoucnu i vzhled těchto stránek.
Podle sdeleni Dr. Z. Sekaniny [JPL]zemrel 23. ledna 2008 v Kalifornii cestny clen Ceske astronomicke spolecnosti Miroslav J. Plavec [*1925], emer. profesor astronomie UCLA.
Motto:
"a přede mnou se otevřely hlubiny,
kterým se říká nebe.
(Jaroslav Seifert – Halleyova kometa)
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 3. ročníku výtvarné a fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně hledá zaměstnance/zaměstnankyni na pozice odborný pracovník a technický pracovník.
Vyšla nová čísla
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
V běžném čísle se mimo jiné věnujeme výjimečným kometám
17P/Holmes a 8P/Tuttle. Přinášíme reportáže z několika
podzimních akcí, například ve Valašském Meziříčí úspěšně proběhlo
setkání slunečních hodinářů, o čemž informuje sám organizátor Jaromír Ciesla.
Povětroň speciál "Galaktická stezka" slouží jako průvodce naučnou stezkou, kterou jsme vybudovali u hradecké hvězdárny v roce 2007. Zobrazujeme na ní jedenáct nejznámějších nebeských objektů v naší Galaxii, a navíc jednu sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Zvolenému měřítku 1 ku 180 biliardám odpovídají vzdálenosti zastávek i rozměry objektů znázorněné na informačních tabulích. Celková délka naučné stezky je 9,5 kilometru. Nejprve vede podél "panoramatické" silnice ke kostelu na Novém Hradci Králové a pak pokračuje hlubokými lesy do malebného Bělečka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101