Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Vladislav Slezák Ostatní

Jarní astronomický výšlap po stopách meteoritu

Hvězdárna Žebrák
Hvězdárna Žebrák
V roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i se zájemci o zajímavý naučný výlet.

Jiří Srba Ostatní

Historie a současnost astronomie v regionech

Pozvánka na výstavu ve vsetínském zámku.
Pozvánka na výstavu ve vsetínském zámku.
V Galerii Gratis vsetínského zámku probíhá v období od 7. března do 27. dubna 2008 výstava s názvem Historie a současnost astronomie v regionech, která je věnována hvězdárnám i planetáriím v příhraničních oblastech na česko–slovenském pomezí a jejich činnosti v oblasti mimoškolního vzdělávání, volnočasových aktivit mládeže, popularizace přírodních věd či odborné astronomické práce.
Michal Rottenborn Ostatní

(západočeský) Messierovský maratón 2008

Messierův monogram
Messierův monogram

V noci 5./6.dubna 2008 se uskuteční na Hvězdárně v Rokycanech další ročník Messierovského maratónu. Odstartován bude v sobotu ve 20.30 SELČ a ukončen v 5.30 SELČ v neděli ráno. Podat přihlášku k účasti je nutno osobně nejpozději hodinu před startem a odevzdat výsledky do 6.00 SELČ ráno. Slavnostní vyhlášení vítěze tohoto ročníku proběhne v neděli ráno.

Michal Václavík Ostatní

ATHENA 21/2008

Titulní strana Atheny 21/2008
Titulní strana Atheny 21/2008
Na začátku dubna 2008 vyšlo nové, 21. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o dvou ukončených misích amerických raketoplánů Atlantis a Endeavour nebo podrobnosti k sestřelené družici USA 193. Své si najdou i milovníci astronomie, pro které jsou připraveny dva články – o lavinách na Marsu a povedeném pozorování zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Zdeněk Řehoř Ostatní

Test malých triedrů

Obr. 1: Homogenita zorného pole
Obr. 1: Homogenita zorného pole
POSEC ČAS: Před časem se nám v optické laboratoři shromáždila díky firmě Supra Praha úctyhodná sbírka triedrů. Protože právě triedr bývá jedním z prvních přístrojů astronoma amatéra nelze se nepodělit alespoň s některými vybranými výsledky testů. Volba padla na nejmenší triedry vhodné (nejen) pro astronomy a to 8x40 až 8x42. Test je pak doplněn dvěma většími přístroji 8x60 a 11x70.

Pavel Suchan Ostatní

Hodina pro Zemi – sobota 29. března 2008

letak.jpg
Zatímco v roce 2007 se tato akce konala v australském Sydney, letos přichází celosvětová výzva k účasti na akci Hodina pro Zemi především ze Spojených států amerických, kde se jí účastní řada měst – především Chicago, Atlanta, Phoenix a San Francisco. V sobotu 29. března 2008 od 20 do 21 hodin místního času, tedy po západu Slunce, se mohou všichni obyvatelé na Zemi přidat k této celoplanetární akci a zhasnout světla např. ve svých domácnostech.

Petr Kubala Ostatní

Zemřel Sir Arthur Charles Clarke (1917 – 2008)

Arthur C. Clarke
Arthur C. Clarke
Včera večer dorazila do Evropy velmi smutná zpráva. Na Srí Lance zemřel ve věku 90 let jeden z nejslavnějších autorů Sci-fi literatury v historii - Sir Arthur Charles Clarke. Jeho jméno zná snad každý příznivce Sci-fi literatury i astronomie. Do povědomí veřejnosti se dostal mimo jiné svým románem 2001: Vesmírná odysea. Na počest této knihy byla pojmenována i jedna z kosmických sond (Mars Odyssey), která i v těchto dnech zkoumá z oběžné dráhy povrch rudé planety.

redakce Ostatní

Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 111 z 18. března 2008.

Ve čtvrtek 20. března 2008 v 6 h 48 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června. Datum jarní rovnodennosti je obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března.

Pavel Najser Ostatní

Výročí úmrtí významného českého selenografa Karla Anděla (28. 12. 1884 – 17. 3. 1948)

Karel Anděl
Karel Anděl
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 110 z 13. března 2008

17. března 2008 si připomeneme 60 let od úmrtí Karla Anděla, autora světově proslulé mapy Měsíce a zakladatele České astronomické společnosti. Urna s jeho popelem dodnes spočívá v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Michal Rottenborn Ostatní

ASUF IX (již za měsíc)

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plzni a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat učitele fyziky, zeměpisu, přírodopisu a příbuzných oborů na devátý astronomický seminář učitelů fyziky, který je akreditován ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání učitelů.
Petr Kubala Ostatní

Vyšlo první číslo časopisu Gliese

Logo časopisu Gliese
Logo časopisu Gliese
V pondělí 10. března 2008 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Gliese, který se bude 6x ročně věnovat tématice exoplanet. Aktuální číslo si můžete stáhnout ze stránek časopisu: /gliese nebo z tohoto článku.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1 a 2/2008

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici interagujících galaxií NGC 5216/5218, Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího času na dalekohledu Jana Šindela. V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.
Jan Vondrák Ostatní

Letošní rok je o den delší, budeme mít 29. února

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 108 ze dne 27. února 2008

V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:

  • Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
  • Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
Josef Jíra Ostatní

Astrovečer aneb setkání zájemců o astronomii

Z činnosti Západočeské pobočky ČAS
Z činnosti Západočeské pobočky ČAS
Dovolte mi, abych Vás pozval na tradiční setkání členů Západočeské pobočky ČAS a zájemců o astronomii z řad veřejnosti, pro které se vžilo označení „Astrovečer“. Naše setkání se uskutečňují v nepravidelných intervalech v průběhu roka na půdě Pedagogické fakulty ZČU a to minimálně čtyřikrát do roka. Cílem tohoto setkání je popularizovat astronomii formou popularizačních přednášek a informovat členskou základnu o aktivitách pobočky.

Petr Valach Ostatní

Nejen Brouci ve hvězdách aneb Livingstone na Měsíci?

Livingstone
Livingstone
V souvislosti s "nebeským poselstvím", jež organizace NASA před několika dny v podobě jedné písně skupiny Beatles vyslala ke hvězdám, je třeba připomenout jeden téměř pětatřicet let starý příběh, který se k NASA, projektu Apollo a pilotovaným letům vůbec vztahuje.
Petr Valach Ostatní

Dílo Carla Sagana opět ožívá

Carl Sagan ve svém pořadu Cosmos
Carl Sagan ve svém pořadu Cosmos

U příležitosti desátého výročí úmrtí skvělého amerického vědce a popularizátora Carla Sagana lze v posledních týdnech konečně i u nás pořídit filmové zpracování legendárního populárně naučného seriálu Cosmos, který v letech 1979 a 1980 vytvořil především spolu se svou družkou Ann Druyanovou.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »