Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Zdeněk Řehoř Ostatní

Astronomický software – Tachyon

Tachyon
Tachyon
POSEC ČAS: Tachyon je bezesporu mnohoúčelový, byť poměrně neznámý program. Je naprogramován pro platformu .NET. Apriori je určen pro PDA. Lze jej samozřejmě plnohodnotně provozovat i v „chytrých“ telefonech (pokud využívají některou verzi Windows Mobile). Nic ale nebrání jejich používání na klasickém „velkém“ PC, protože existuje i jeho „velká“ .NET verze.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň Speciál 1/2008

Vyšlo nové číslo Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Povětroň Speciál 1/2008 jsme napsali na základě našich zkušeností s fotografováním oblohy. Částečně se jedná o úvod do teorie digitální fotografie, částečně o "kuchařku", která může usnadnit praktické zpracování snímků nebeských objektů.
Eva Marková Ostatní

Setkání všech expedičníků u příležitosti 50. Astronomické expedice

Pracovníci Hvězdárny v Úpici společně s dalšími spolupořádajícími organizacemi (Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, p.o., společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti) zvou všechny, kdo se v historii padesáti let někdy zúčastnili Astronomické (dříve Meteorické) expedice na Hvězdárně v Úpici, na setkání všech účastníků těchto expedic.

Setkání se koná v Úpici 9. srpna 2008.

Petr Kubala Ostatní

Před 150 lety se narodil Max Planck – na jeho počest

Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Planck, zdroj: wikipedia
Jméno Maxe Plancka nese nejen planetka, ale také jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších vědeckých institucí. Ve druhém díle třídílného seriálu se podíváme, co vše bylo pojmenováno na počest otce kvantové hypotézy, jehož 150. výročí narození si nyní připomínáme.

Jiří Grygar Ostatní

Před 150 lety se narodil Max Planck – život a dílo

Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Karl Ernst Ludwig Planck
(*23 . 4. 1858 v Kielu; + 4. 10. 1947 v Göttingenu)

S odstupem doby vyniká dílo a osobnost Maxe Plancka snad ještě více než v době jeho vrcholné vědecké a vědecko-organizační aktivity. Přitom je paradoxní, že když se šestnáctiletý maturant Maximiliánského gymnázia v Mnichově rozhodoval, co bude po maturitě studovat, obrátil se nejprve o radu ke svým učitelům na Hudební akademii, protože měl absolutní sluch, hrál v kostele na varhany a doma na klavír, působil ve školním pěveckém sboru a sám skládal písně a drobné skladby. Naštěstí pro fyziku od nich dostal mrazivou odpověď: „Když se vůbec ptáte, tak jděte radši studovat něco jiného!“

Petr Kubala Ostatní

Stephen Hawking živě na internetu

S_Hawking.jpg
Jméno jednoho z nejslavnějších teoretických fyziků Stephena Hawkinga zná snad každý. Byli jste ale někdy na jeho přednášce? Drtivá většina čtenářů zřejmě nikoliv. V pondělí 21. dubna večer budete mít šanci to napravit, i když pouze prostřednictvím internetu.

Zdeněk Řehoř Ostatní

Projekt KYKLOP - první výsledky

Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.

Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 113 z 10. 4. 2008.

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod Sněžkou. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008 byla udělena Luboši Brátovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars. Slavnostní předání ceny proběhne 12. dubna 2008 v Praze – Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška, která bude přístupná veřejnosti.

Vladislav Slezák Ostatní

Jarní astronomický výšlap po stopách meteoritu

Hvězdárna Žebrák
Hvězdárna Žebrák
V roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i se zájemci o zajímavý naučný výlet.

Jiří Srba Ostatní

Historie a současnost astronomie v regionech

Pozvánka na výstavu ve vsetínském zámku.
Pozvánka na výstavu ve vsetínském zámku.
V Galerii Gratis vsetínského zámku probíhá v období od 7. března do 27. dubna 2008 výstava s názvem Historie a současnost astronomie v regionech, která je věnována hvězdárnám i planetáriím v příhraničních oblastech na česko–slovenském pomezí a jejich činnosti v oblasti mimoškolního vzdělávání, volnočasových aktivit mládeže, popularizace přírodních věd či odborné astronomické práce.
Michal Rottenborn Ostatní

(západočeský) Messierovský maratón 2008

Messierův monogram
Messierův monogram

V noci 5./6.dubna 2008 se uskuteční na Hvězdárně v Rokycanech další ročník Messierovského maratónu. Odstartován bude v sobotu ve 20.30 SELČ a ukončen v 5.30 SELČ v neděli ráno. Podat přihlášku k účasti je nutno osobně nejpozději hodinu před startem a odevzdat výsledky do 6.00 SELČ ráno. Slavnostní vyhlášení vítěze tohoto ročníku proběhne v neděli ráno.

Michal Václavík Ostatní

ATHENA 21/2008

Titulní strana Atheny 21/2008
Titulní strana Atheny 21/2008
Na začátku dubna 2008 vyšlo nové, 21. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o dvou ukončených misích amerických raketoplánů Atlantis a Endeavour nebo podrobnosti k sestřelené družici USA 193. Své si najdou i milovníci astronomie, pro které jsou připraveny dva články – o lavinách na Marsu a povedeném pozorování zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Zdeněk Řehoř Ostatní

Test malých triedrů

Obr. 1: Homogenita zorného pole
Obr. 1: Homogenita zorného pole
POSEC ČAS: Před časem se nám v optické laboratoři shromáždila díky firmě Supra Praha úctyhodná sbírka triedrů. Protože právě triedr bývá jedním z prvních přístrojů astronoma amatéra nelze se nepodělit alespoň s některými vybranými výsledky testů. Volba padla na nejmenší triedry vhodné (nejen) pro astronomy a to 8x40 až 8x42. Test je pak doplněn dvěma většími přístroji 8x60 a 11x70.

Pavel Suchan Ostatní

Hodina pro Zemi – sobota 29. března 2008

letak.jpg
Zatímco v roce 2007 se tato akce konala v australském Sydney, letos přichází celosvětová výzva k účasti na akci Hodina pro Zemi především ze Spojených států amerických, kde se jí účastní řada měst – především Chicago, Atlanta, Phoenix a San Francisco. V sobotu 29. března 2008 od 20 do 21 hodin místního času, tedy po západu Slunce, se mohou všichni obyvatelé na Zemi přidat k této celoplanetární akci a zhasnout světla např. ve svých domácnostech.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »