Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Hvězdárna Vsetín
Hvězdárna Vsetín
Od středy 4. června do pátku 6. června se na vsetínské hvězdárně podruhé uskuteční akce Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. A protože 30. června uplyne přesně sto let od známé tunguzské katastrofy, budou všechny letošní přednášky zaměřeny na malá tělesa sluneční soustavy a možnost ohrožení Země při jejich dopadu na povrch.


Úvodní přednáška Dnů astronomie bude věnována dodnes tajemstvím zahalené události, ke které došlo před 100 lety v oblasti sibiřské řeky Podkamennej Tunguzky. V dalších přednáškách pak budou návštěvníci seznámeni například s meteorickými roji a jejich vznikem, s některými významnými impaktními krátery na Zemi a nebo s tzv. blízkozemními planetkami, které představují určitou hrozbu pro naši modrou planetu.

V průběhu celé akce budou od 9:00 do 16:00 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce a od 22:00 do 23:30 hodin se za příznivého počasí budou konat večerní astronomická pozorování hvězdné oblohy.

PROGRAM:

Středa 4. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: TUNGUZSKÁ KATASTROFA – FAKTA (přednáší Emil Březina)
  • Dne 30. června 1908 prolétlo nad Sibiří jasné ohnivé těleso, které při svém pádu způsobilo rozsáhlé škody. Vypadalo to jako pád velkého meteoritu, jenže první výpravy žádné zbytky kosmického tělesa nenalezly. Přednáška vás provede nejen faktickými událostmi, ale také stručně představí krajinu místa katastrofy.
19:00 – 20:00 hodin: ASTEROIDY: SMRTÍCÍ SRÁŽKY
  • Videopořad o americkém geologovi, astronomovi a „lovci komet“ Eugene M. Shoemakerovi, o jeho výzkumu malých těles sluneční soustavy a impaktních kráterů na Zemi. Jako jeden z prvních podal důkazy o tom, že známý Barringerův kráter v Arizoně a mnohé další jsou meteorického původu.
Čtvrtek 5. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: JSOU ASTEROIDY OPRAVDU NEBEZPEČNÉ? (přednáší Jiří Srba)
  • Okolo Slunce se toulá mnoho malých planetek a komet, které poskytují informace o vývoji sluneční soustavy, ale zároveň jsou vnímány jako možné ohrožení samotné existence lidstva. V přednášce se pokusíme zodpovědět následující otázky: Co jsou planetky? Jak se pozorují a co o nich víme? Představují pro lidstvo reálnou hrozbu? Jsme schopni srážku předpovědět? Jak nebezpečná je planetka Apophis?
19:00 – 20:00 hodin: METEORY ANEB KDYŽ PADAJÍ HVĚZDY (přednáší Martin Leskovjan)
  • Padá hvězda – rychle si něco přej! Taková slova můžeme slyšet, když oblohu rozzáří meteor. Co jsou a odkud se berou ona drobná tělíska ve sluneční soustavě, která nám připravují tato krásná představení? A jaký je vlastně rozdíl mezi meteoroidem, meteorem a meteoritem?
Pátek 6. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: ZEMĚ JAKO KOSMICKÝ TERČ (přednáší Pavel Svozil)
  • I když je planeta Země chráněna atmosférou, její povrch byl v minulosti mnohokrát zjizven dopady planetek či kometárních jader. Většina kráterů byla přírodou zahlazena, některé jsou ale na povrchu stále viditelné. V přednášce budou představeny nejznámější impaktní krátery a spolu s nimi i některé zajímavé meteority.
19:00 – 20:00 hodin: JAK SE UBRÁNIT „DEEP IMPACTU“? (přednáší Martin Zapletal)
  • Na Zemi, Měsíci, Merkuru a dalších tělesech lze vidět následky dopadů různě velkých kusů skal a jiného meziplanetárního „smetí“. Riziko srážky naší planety například s planetkou tedy není zanedbatelné a následky mohou být katastrofální. Je možné tato tělesa vůbec odhalit? A pokud bude nějaké nalezeno na kolizní dráze, existuje vůbec možnost, jak zabránit srážce?

Vstup na všechny akce bude během Dnů astronomie ZDARMA.

Hvězdárna Vsetín
http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »