Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Hvězdárna Vsetín
Hvězdárna Vsetín
Od středy 4. června do pátku 6. června se na vsetínské hvězdárně podruhé uskuteční akce Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. A protože 30. června uplyne přesně sto let od známé tunguzské katastrofy, budou všechny letošní přednášky zaměřeny na malá tělesa sluneční soustavy a možnost ohrožení Země při jejich dopadu na povrch.


Úvodní přednáška Dnů astronomie bude věnována dodnes tajemstvím zahalené události, ke které došlo před 100 lety v oblasti sibiřské řeky Podkamennej Tunguzky. V dalších přednáškách pak budou návštěvníci seznámeni například s meteorickými roji a jejich vznikem, s některými významnými impaktními krátery na Zemi a nebo s tzv. blízkozemními planetkami, které představují určitou hrozbu pro naši modrou planetu.

V průběhu celé akce budou od 9:00 do 16:00 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce a od 22:00 do 23:30 hodin se za příznivého počasí budou konat večerní astronomická pozorování hvězdné oblohy.

PROGRAM:

Středa 4. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: TUNGUZSKÁ KATASTROFA – FAKTA (přednáší Emil Březina)
  • Dne 30. června 1908 prolétlo nad Sibiří jasné ohnivé těleso, které při svém pádu způsobilo rozsáhlé škody. Vypadalo to jako pád velkého meteoritu, jenže první výpravy žádné zbytky kosmického tělesa nenalezly. Přednáška vás provede nejen faktickými událostmi, ale také stručně představí krajinu místa katastrofy.
19:00 – 20:00 hodin: ASTEROIDY: SMRTÍCÍ SRÁŽKY
  • Videopořad o americkém geologovi, astronomovi a „lovci komet“ Eugene M. Shoemakerovi, o jeho výzkumu malých těles sluneční soustavy a impaktních kráterů na Zemi. Jako jeden z prvních podal důkazy o tom, že známý Barringerův kráter v Arizoně a mnohé další jsou meteorického původu.
Čtvrtek 5. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: JSOU ASTEROIDY OPRAVDU NEBEZPEČNÉ? (přednáší Jiří Srba)
  • Okolo Slunce se toulá mnoho malých planetek a komet, které poskytují informace o vývoji sluneční soustavy, ale zároveň jsou vnímány jako možné ohrožení samotné existence lidstva. V přednášce se pokusíme zodpovědět následující otázky: Co jsou planetky? Jak se pozorují a co o nich víme? Představují pro lidstvo reálnou hrozbu? Jsme schopni srážku předpovědět? Jak nebezpečná je planetka Apophis?
19:00 – 20:00 hodin: METEORY ANEB KDYŽ PADAJÍ HVĚZDY (přednáší Martin Leskovjan)
  • Padá hvězda – rychle si něco přej! Taková slova můžeme slyšet, když oblohu rozzáří meteor. Co jsou a odkud se berou ona drobná tělíska ve sluneční soustavě, která nám připravují tato krásná představení? A jaký je vlastně rozdíl mezi meteoroidem, meteorem a meteoritem?
Pátek 6. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: ZEMĚ JAKO KOSMICKÝ TERČ (přednáší Pavel Svozil)
  • I když je planeta Země chráněna atmosférou, její povrch byl v minulosti mnohokrát zjizven dopady planetek či kometárních jader. Většina kráterů byla přírodou zahlazena, některé jsou ale na povrchu stále viditelné. V přednášce budou představeny nejznámější impaktní krátery a spolu s nimi i některé zajímavé meteority.
19:00 – 20:00 hodin: JAK SE UBRÁNIT „DEEP IMPACTU“? (přednáší Martin Zapletal)
  • Na Zemi, Měsíci, Merkuru a dalších tělesech lze vidět následky dopadů různě velkých kusů skal a jiného meziplanetárního „smetí“. Riziko srážky naší planety například s planetkou tedy není zanedbatelné a následky mohou být katastrofální. Je možné tato tělesa vůbec odhalit? A pokud bude nějaké nalezeno na kolizní dráze, existuje vůbec možnost, jak zabránit srážce?

Vstup na všechny akce bude během Dnů astronomie ZDARMA.

Hvězdárna Vsetín
http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »