Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Hvězdárna Vsetín
Hvězdárna Vsetín
Od středy 4. června do pátku 6. června se na vsetínské hvězdárně podruhé uskuteční akce Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. A protože 30. června uplyne přesně sto let od známé tunguzské katastrofy, budou všechny letošní přednášky zaměřeny na malá tělesa sluneční soustavy a možnost ohrožení Země při jejich dopadu na povrch.


Úvodní přednáška Dnů astronomie bude věnována dodnes tajemstvím zahalené události, ke které došlo před 100 lety v oblasti sibiřské řeky Podkamennej Tunguzky. V dalších přednáškách pak budou návštěvníci seznámeni například s meteorickými roji a jejich vznikem, s některými významnými impaktními krátery na Zemi a nebo s tzv. blízkozemními planetkami, které představují určitou hrozbu pro naši modrou planetu.

V průběhu celé akce budou od 9:00 do 16:00 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce a od 22:00 do 23:30 hodin se za příznivého počasí budou konat večerní astronomická pozorování hvězdné oblohy.

PROGRAM:

Středa 4. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: TUNGUZSKÁ KATASTROFA – FAKTA (přednáší Emil Březina)
  • Dne 30. června 1908 prolétlo nad Sibiří jasné ohnivé těleso, které při svém pádu způsobilo rozsáhlé škody. Vypadalo to jako pád velkého meteoritu, jenže první výpravy žádné zbytky kosmického tělesa nenalezly. Přednáška vás provede nejen faktickými událostmi, ale také stručně představí krajinu místa katastrofy.
19:00 – 20:00 hodin: ASTEROIDY: SMRTÍCÍ SRÁŽKY
  • Videopořad o americkém geologovi, astronomovi a „lovci komet“ Eugene M. Shoemakerovi, o jeho výzkumu malých těles sluneční soustavy a impaktních kráterů na Zemi. Jako jeden z prvních podal důkazy o tom, že známý Barringerův kráter v Arizoně a mnohé další jsou meteorického původu.
Čtvrtek 5. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: JSOU ASTEROIDY OPRAVDU NEBEZPEČNÉ? (přednáší Jiří Srba)
  • Okolo Slunce se toulá mnoho malých planetek a komet, které poskytují informace o vývoji sluneční soustavy, ale zároveň jsou vnímány jako možné ohrožení samotné existence lidstva. V přednášce se pokusíme zodpovědět následující otázky: Co jsou planetky? Jak se pozorují a co o nich víme? Představují pro lidstvo reálnou hrozbu? Jsme schopni srážku předpovědět? Jak nebezpečná je planetka Apophis?
19:00 – 20:00 hodin: METEORY ANEB KDYŽ PADAJÍ HVĚZDY (přednáší Martin Leskovjan)
  • Padá hvězda – rychle si něco přej! Taková slova můžeme slyšet, když oblohu rozzáří meteor. Co jsou a odkud se berou ona drobná tělíska ve sluneční soustavě, která nám připravují tato krásná představení? A jaký je vlastně rozdíl mezi meteoroidem, meteorem a meteoritem?
Pátek 6. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: ZEMĚ JAKO KOSMICKÝ TERČ (přednáší Pavel Svozil)
  • I když je planeta Země chráněna atmosférou, její povrch byl v minulosti mnohokrát zjizven dopady planetek či kometárních jader. Většina kráterů byla přírodou zahlazena, některé jsou ale na povrchu stále viditelné. V přednášce budou představeny nejznámější impaktní krátery a spolu s nimi i některé zajímavé meteority.
19:00 – 20:00 hodin: JAK SE UBRÁNIT „DEEP IMPACTU“? (přednáší Martin Zapletal)
  • Na Zemi, Měsíci, Merkuru a dalších tělesech lze vidět následky dopadů různě velkých kusů skal a jiného meziplanetárního „smetí“. Riziko srážky naší planety například s planetkou tedy není zanedbatelné a následky mohou být katastrofální. Je možné tato tělesa vůbec odhalit? A pokud bude nějaké nalezeno na kolizní dráze, existuje vůbec možnost, jak zabránit srážce?

Vstup na všechny akce bude během Dnů astronomie ZDARMA.

Hvězdárna Vsetín
http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »