Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Dny astronomie 2008 na Hvězdárně Vsetín

Hvězdárna Vsetín
Hvězdárna Vsetín
Od středy 4. června do pátku 6. června se na vsetínské hvězdárně podruhé uskuteční akce Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. A protože 30. června uplyne přesně sto let od známé tunguzské katastrofy, budou všechny letošní přednášky zaměřeny na malá tělesa sluneční soustavy a možnost ohrožení Země při jejich dopadu na povrch.


Úvodní přednáška Dnů astronomie bude věnována dodnes tajemstvím zahalené události, ke které došlo před 100 lety v oblasti sibiřské řeky Podkamennej Tunguzky. V dalších přednáškách pak budou návštěvníci seznámeni například s meteorickými roji a jejich vznikem, s některými významnými impaktními krátery na Zemi a nebo s tzv. blízkozemními planetkami, které představují určitou hrozbu pro naši modrou planetu.

V průběhu celé akce budou od 9:00 do 16:00 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce a od 22:00 do 23:30 hodin se za příznivého počasí budou konat večerní astronomická pozorování hvězdné oblohy.

PROGRAM:

Středa 4. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: TUNGUZSKÁ KATASTROFA – FAKTA (přednáší Emil Březina)
  • Dne 30. června 1908 prolétlo nad Sibiří jasné ohnivé těleso, které při svém pádu způsobilo rozsáhlé škody. Vypadalo to jako pád velkého meteoritu, jenže první výpravy žádné zbytky kosmického tělesa nenalezly. Přednáška vás provede nejen faktickými událostmi, ale také stručně představí krajinu místa katastrofy.
19:00 – 20:00 hodin: ASTEROIDY: SMRTÍCÍ SRÁŽKY
  • Videopořad o americkém geologovi, astronomovi a „lovci komet“ Eugene M. Shoemakerovi, o jeho výzkumu malých těles sluneční soustavy a impaktních kráterů na Zemi. Jako jeden z prvních podal důkazy o tom, že známý Barringerův kráter v Arizoně a mnohé další jsou meteorického původu.
Čtvrtek 5. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: JSOU ASTEROIDY OPRAVDU NEBEZPEČNÉ? (přednáší Jiří Srba)
  • Okolo Slunce se toulá mnoho malých planetek a komet, které poskytují informace o vývoji sluneční soustavy, ale zároveň jsou vnímány jako možné ohrožení samotné existence lidstva. V přednášce se pokusíme zodpovědět následující otázky: Co jsou planetky? Jak se pozorují a co o nich víme? Představují pro lidstvo reálnou hrozbu? Jsme schopni srážku předpovědět? Jak nebezpečná je planetka Apophis?
19:00 – 20:00 hodin: METEORY ANEB KDYŽ PADAJÍ HVĚZDY (přednáší Martin Leskovjan)
  • Padá hvězda – rychle si něco přej! Taková slova můžeme slyšet, když oblohu rozzáří meteor. Co jsou a odkud se berou ona drobná tělíska ve sluneční soustavě, která nám připravují tato krásná představení? A jaký je vlastně rozdíl mezi meteoroidem, meteorem a meteoritem?
Pátek 6. června 2008:

18:00 – 19:00 hodin: ZEMĚ JAKO KOSMICKÝ TERČ (přednáší Pavel Svozil)
  • I když je planeta Země chráněna atmosférou, její povrch byl v minulosti mnohokrát zjizven dopady planetek či kometárních jader. Většina kráterů byla přírodou zahlazena, některé jsou ale na povrchu stále viditelné. V přednášce budou představeny nejznámější impaktní krátery a spolu s nimi i některé zajímavé meteority.
19:00 – 20:00 hodin: JAK SE UBRÁNIT „DEEP IMPACTU“? (přednáší Martin Zapletal)
  • Na Zemi, Měsíci, Merkuru a dalších tělesech lze vidět následky dopadů různě velkých kusů skal a jiného meziplanetárního „smetí“. Riziko srážky naší planety například s planetkou tedy není zanedbatelné a následky mohou být katastrofální. Je možné tato tělesa vůbec odhalit? A pokud bude nějaké nalezeno na kolizní dráze, existuje vůbec možnost, jak zabránit srážce?

Vstup na všechny akce bude během Dnů astronomie ZDARMA.

Hvězdárna Vsetín
http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »