20 let nonstop obydlená ISS

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Po devíti korekčních manévrech se kosmická loď Sojuz TM-31 přiblížila 2. listopadu 2000 v 10:06 SEČ na vzdálenost 170 metrů od stanice ISS a zahájila let ve formaci. Po pár minutách začalo konečné přiblížení ke stanici ISS. V 10:21:03 SEČ došlo ke spojení se zadním stykovacím uzlem modulu Zvezda a po přitažení přírub a uzamknutí zámků bylo pevné spojení dokončeno v 10:29 SEČ.
Autor: NASA/JSC
Od tohoto historického okamžiku je stanice ISS trvale osídlena až do dnešních dní, kdy na její palubě probíhá již 64. dlouhodobá Expedice. První roky života stanice ISS i posádek se nesly v duchu stavby samotné stanice. Po jejím dokončení se hlavní činností stala věda, ale také rutinní údržba stanice tak, aby vydržela sloužit co nejdéle. Ke stanici ISS se doposud vydalo 100 pilotovaných kosmických výprav – 62krát Sojuz, 37krát americký raketoplán a 1krát Crew Draron. Nepilotovaných letů bylo ještě více, celkem 133 – 81krát Progress, 20krát Dragon, 15krát Cygnus, 9krát HTV, 5krát ATV, 2krát Proton-K, 1krát Crew Dragon. Ke stavbě, ale i k opravám a obsluze vědeckých experimentů provedly posádky celkem 231 kosmických vycházek, z toho 177 v amerických skafandrech EMU a 54 v ruských skafandrech Orlan.
Vraťme se ještě na chvíli k posádce Sojuzu TM-31 a Expedici 1. Úkolem trojice kosmonautů bylo v prvních dnech oživit stanici, spustit systémy podpory života, přípravnu stravy, ale třeba i toaletu. V prvním měsíci pobytu byly podmínky velmi spartánské, z důvodu nedostatku elektrické energie nebylo možné současně pobývat ve třech modulech stanice. To se změnilo až s příletem raketoplánu Endeavour (mise STS-97), který na ISS dopravil příhradový nosník ITS-P6 s radiátory PVR-S4, -S6 a -P6 a hlavně dva dvojité panely fotovoltaických článků PVAA-P6. Na stanici ISS v době pobytu první posádky dorazily ještě raketoplány Atlantis (STS-98), Discovery (STS-102) a dvě ruské zásobovací lodě Progress-M1 4 a Progress-M 44. Kosmonauté Jurij Gidzenko, Sergej Krikaljov a William Shepherd opustili stanici ISS po 136 dnech, 17 hodinách a 9 minutách, to je i délka první dlouhodobé Expedice na ISS.
Zpět na Zemi se nevraceli na palubě lodi Sojuz TM-31, ale na palubě amerického raketoplánu Discovery (STS-102), který na ISS dopravil víceúčelový logistický modul MPLM Leonardo a zejména posádku Expedice 2. K oficiálnímu předání velení nad stanicí ISS došlo 19. března 2001 v 01:50 SEČ, kdy jej převzal ruský kosmonaut Jurij Vladimirovič Usačov. Šlo o formalitu, fakticky k předání došlo dříve přesunem tvarovaných křesel pro novou posádku do Sojuzu TM-31. Raketoplán Discovery přistál 21. března 2001 ve 12:42:08,968 SEČ na letišti Kennedy kosmického střediska. Ukončila se tak kosmická výprava trojice mužů, kteří jako první dlouhodobě pobývali na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejich mise, včetně dopravy trvala 140 dní, 23 hodin, 40 minut a 19 sekund.
Převzato: Kosmonautix.cz