Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český superpočítač AMÁLKA slaví 10. narozeniny dalšími úspěchy při výzkumu vesmíru

Český superpočítač AMÁLKA slaví 10. narozeniny dalšími úspěchy při výzkumu vesmíru

Superpočítač Amálka
Superpočítač Amálka
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v ČR - Amálka - významně pomáhá s výzkumem Merkuru, Měsíce a Jupiteru. Jeho výkon odpovídá přibližně 650 běžným kancelářským stolním počítačům a zvládne zpracovat více než šest bilionů početních operací za sekundu.

Tisková zpráva ÚFA AV ČR.

PRAHA, 11. listopadu 2009 - Společnosti Sprinx Systems a Intel spolu s Akademií věd ČR dnes oznámily další rozšíření deset let budovaného superpočítače AMÁLKA. Slouží Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA) k náročným výpočtům a numerickým experimentům v rámci kosmického programu realizovaného v České republice ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a americkým úřadem NASA.

Superpočítač Amálka patří k nejvýkonnějším paralelním systémům v ČR. Díky 356 procesorům Intel XEON disponuje výkonem 6,38 TFlops. To znamená, že je schopen zpracovat 6,38 bilionu operací za sekundu. Skrze Amálku mohou naši vědci pracovat i na kosmických programech celosvětového významu, jako jsou projekty výzkumu Merkuru, Měsíce a nejnověji i Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.

V minulých letech Amálka stála, spolu s týmem Dr. Pavla Trávníčka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, za úplně prvním kinetickým modelem magnetického pole Merkuru v rámci projektu MESSENGER či za studiem bezesrážkového slunečního plazmatu. S její pomocí se už dříve podařilo vysvětlit i řadu procesů, k nimž dochází v magnetosféře Země, a interpretovat pozorování družice Cluster II (ESA).

Dalším projektem, při němž pomáhá superpočítač Amálka, je americký projekt ARTEMIS. V tomto případě jde o výzkum blízkého okolí Měsíce pomocí dvou družic THEMIS, tedy studium magnetických anomálií na Měsíci, jeho exosféry a způsobu interakce malých magnetosfér na jeho povrchu s kosmickým plazmatem, tzv. slunečním větrem. Podle Dr. Pavla Trávníčka z ÚFA AV ČR mají podobně jako zemská magnetosféra schopnost odstínit tok životu nebezpečného slunečního větru a vymezit tímto způsobem vhodné lokality pro budování základen s lidskou posádkou. Amálka tak pomáhá připravovat návrat lidí na naši přirozenou družici a vybudování stálých lunárních základen. "Předmětem výzkumu bude také studium jevů v chvostové oblasti Měsíce. Půjde o první systematická pozorování a výzkum na vyšší oběžné dráze okolo Měsíce a náš tým bude na výzkumu spolupracovat s univerzitami v Los Angeles a Berkeley v Kalifornii," řekl Pavel Trávníček.

Při přípravě výzkumu Jupiterových měsíců Europa a Ganymed se Amálka bude podílet na simulacích měřených hodnot, čímž pomůže lépe odhadnout a navrhnout parametry a rozsahy potřebných přístrojů. Tyto dva měsíce jsou ve sluneční soustavě raritou, protože mají atmosféru a může na nich potenciálně existovat život. Avšak to už mluvíme o projektech, které budou realizovány, respektive dokončeny v letech 2015 až 2025.

Aktuální je nyní výzkum Merkuru, okolo kterého loni dvakrát prolétla meziplanetární sonda MESSENGER. Třetí průlet absolvovala sonda MESSENGER letos v září a po zhruba roce a půl (18. března 2011) bude navedena na oběžnou dráhu okolo Merkuru. "Uskutečnili jsme řadu virtuálních měření a pozorování v nasimulovaných datech. Některá pozorování družice MESSENGER jsme pomocí našich výsledků pomohli interpretovat. Zde je nutno opět zmínit přínos superpočítače Amálka, na kterém příslušné výpočty probíhaly," zdůrazňuje Pavel Trávníček.

Oproti předchozí verzi je současná AMÁLKA bohatší o 64 nových čtyřjádrových procesorů Intel Xeon L5520. To představuje navýšení o 256 výpočetních jader na současných 800 jader. Jiří Čáp, ředitel společnosti Sprinx Systems, k tomu uvedl: "Jako technologická firma stojící za rozvojem Amálky nás tyto úspěchy na vědeckém poli velmi těší. Jde již o 6. generaci tohoto superpočítače. Z hlediska zadavatele - ÚFA AV ČR - přitom ve srovnání s jinými vědeckými projekty nejde o nijak závratné finanční investice. Došlo nejen ke zvýšení výkonu o 2,3 TFlops, ale také ke snížení spotřeby elektrické energie o 40 % ve srovnání s předchozí generací a obdobným výkonem."

Nové technologie procesorů řady Intel Xeon 5500 výrazně zvýší univerzálnost systémů. Sníží se tak omezení počtu a typu aplikací, které mohou zákazníci provozovat. Technologie jako Intel Turbo Boost, Hyper-Threading, Power Gating, Extended Page Tables a Intel Virtualization Technology (VT) FlexMigration poskytnou vynikající výsledky v nejrůznějších úlohách, optimalizovaných pro paralelní zpracování, citlivých na taktovací frekvenci, náročných na výkon či vyžadujících nízkou spotřebu. To představuje vynikající základ pro vysoce náročné výpočty. Zvýšený výkon umožní vědcům odkrývat tajemství vesmíru.

"Opět jsme uvedli procesory, které mají vysoký výkon a současně nízkou spotřebu. Na Amálce je vidět, jak se přidáním relativně malého počtu nových procesorů zvýšil její výkon o více než 50 %," dodal Petr Ulvr, obchodní manažer společnosti Intel.

Ředitel ÚFA AV ČR, RNDr. Radan Huth, DrSc., zdůraznil: "Amálka je dlouhodobě úspěšný projekt, za který mluví také získaná vědecká ocenění. Jsem rád, že na příkladu Amálky mohu rovněž dokumentovat, jak by měla vypadat úspěšná spolupráce vědecké sféry a průmyslových firem, v tomto případě spolupráce se Sprinx Systems a Intel."

Dodatečné materiály a posléze i fotografie z tiskové konference naleznete na adresách: hpc.sprinx.cz nebo www.mediakom.cz/intel/2009_11_11-Amalka.

O ÚFA AV ČR
Ústav fyziky atmosféry vznikl 1. 1. 1964 a dnes patří mezi největší pracoviště zabývající se výzkumem vesmíru v ČR. V roce 1994 se totiž k ÚFA připojilo bývalé Ionosférické oddělení Geofyzikálního ústavu AV ČR, známé sérií družic Magion, čímž se oblast výzkumu rozšířila o kosmický výzkum. Zahrnuje tak dnes celou atmosféru od mezní vrstvy po meziplanetární prostor.

O společnosti Sprinx Systems
Společnost Sprinx Systems, a. s., je přední technologická firma, která poskytuje široké spektrum služeb spojených s návrhem, vývojem a provozem obchodních systémů. Zaměřuje se na vývoj aplikací pro řízení obchodu (CRM), vývoj softwaru na míru, správu a zabezpečení sítí a aplikací. Mezi nejznámější projekty společnosti Sprinx Systems patří tvorba portálu Atlas.cz a účast na několika výzkumných projektech ve spolupráci s Akademií věd ČR a vysokými školami (prostřednictvím firemní divize HPC).

O společnosti Intel
Společnost Intel je světovým lídrem v oblasti výroby a vývoje polovodičů, technologií, produktů a iniciativ s cílem soustavně zlepšovat pracovní prostředí a životy lidí. Další informace o společnosti Intel jsou dostupné na www.intel.com/pressroom a blogs.intel.com.

Ke stažení:
[1] Tisková zpráva v DOC (193 kB)
[2] Tisková zpráva v PDF (161 kB)




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »