Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů

Výzva k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů

Mezinárodní kosmická stanice ISS
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Evropská kosmická agentura ESA vyhlásila výzvu k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů za hranici nízké oběžné dráhy. Obsahem výzvy mohou být experimenty, systémy, subsystémy i jednotlivé komponenty kosmických lodí a demonstrace technologií či operací. Jedním z hlavních důvodů pro vyhlášení výzvy bylo rozhodnutí vedoucích kosmických agentur o prodloužení životnosti ISS do roku 2020. Výsledek výzvy by měl pomoci k přípravě programové náplně využívání ISS pro Ministerskou radu ESA v roce 2012.

Hlavních pět námětů výzvy je následujících:

  • využívání ISS do roku 2020 a dále
  • výstavba kosmické infrastruktury po ukončení činnosti ISS
  • dlouhodobé lety k planetkám, marsovským měsícům a Marsu
  • aktivity v blízkosti povrchu nebo na samotném povrchu Měsíce, planetek nebo Marsu a jeho měsíců
  • vylepšení ISS a/nebo snížení nákladu užívání ISS

Potenciální oblasti zájmu jsou (nejedná se o konečný výčet):

  • kosmonauti (monitoring zdraví, potlačení negativních vlivů pobytu v mikrogravitaci, vystavení záření, podmínkám dlouhodobé izolace, …)
  • systémy podpory života (zpracování odpadu, recyklace vody, sledování kvality vzduchu, produkce potravin, …)
  • chybový management a opravy (pokročilé servisní a opravářské kapacity, víceúčelové vybavení a pracovní nástroje, …)
  • obytné prostory (rozvržení vnitřní struktury, nafukovací moduly, …)
  • robotické systémy (systémy ovládané hlasem, společná práce robotů a lidí, inteligentní roboti, …)
  • telekomunikace a teleoperace (řízení robotů, obsluha robotických systémů pro Měsíc a Mars, …)
  • kosmické operace a informační systémy (pokročilé simulační nástroje, expertní systémy, technologie rozšířené reality, …)

Do výzvy se může zapojit široká mezinárodní komunita zahrnující vývojáře kosmických přístrojů a vybavení, technologické výzkumné skupiny, průmyslová sdružení pracující v oblastech relevantních pro výše uvedené budoucí technologie, národní orgány, akademická a univerzitní pracoviště, podnikatelé atd.

Vyjádření zájmu LoI (Letter of Intent) o předložení námětu do výzvy je nutno odeslat do 5. listopadu 2010, ale není však nutnou podmínkou pro samotné odeslání námětu. Vyplněný formulář s námětem na využití ISS je nutno odeslat nejpozději 26. listopadu 2010.

Podrobnější informace naleznete v oficiálním textu výzvy ISS for Exploration nebo kontaktujte Českou kosmickou kancelář na emailu vaclavik@czechspace.cz.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »