Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů

Výzva k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů

Mezinárodní kosmická stanice ISS
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Evropská kosmická agentura ESA vyhlásila výzvu k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů za hranici nízké oběžné dráhy. Obsahem výzvy mohou být experimenty, systémy, subsystémy i jednotlivé komponenty kosmických lodí a demonstrace technologií či operací. Jedním z hlavních důvodů pro vyhlášení výzvy bylo rozhodnutí vedoucích kosmických agentur o prodloužení životnosti ISS do roku 2020. Výsledek výzvy by měl pomoci k přípravě programové náplně využívání ISS pro Ministerskou radu ESA v roce 2012.

Hlavních pět námětů výzvy je následujících:

  • využívání ISS do roku 2020 a dále
  • výstavba kosmické infrastruktury po ukončení činnosti ISS
  • dlouhodobé lety k planetkám, marsovským měsícům a Marsu
  • aktivity v blízkosti povrchu nebo na samotném povrchu Měsíce, planetek nebo Marsu a jeho měsíců
  • vylepšení ISS a/nebo snížení nákladu užívání ISS

Potenciální oblasti zájmu jsou (nejedná se o konečný výčet):

  • kosmonauti (monitoring zdraví, potlačení negativních vlivů pobytu v mikrogravitaci, vystavení záření, podmínkám dlouhodobé izolace, …)
  • systémy podpory života (zpracování odpadu, recyklace vody, sledování kvality vzduchu, produkce potravin, …)
  • chybový management a opravy (pokročilé servisní a opravářské kapacity, víceúčelové vybavení a pracovní nástroje, …)
  • obytné prostory (rozvržení vnitřní struktury, nafukovací moduly, …)
  • robotické systémy (systémy ovládané hlasem, společná práce robotů a lidí, inteligentní roboti, …)
  • telekomunikace a teleoperace (řízení robotů, obsluha robotických systémů pro Měsíc a Mars, …)
  • kosmické operace a informační systémy (pokročilé simulační nástroje, expertní systémy, technologie rozšířené reality, …)

Do výzvy se může zapojit široká mezinárodní komunita zahrnující vývojáře kosmických přístrojů a vybavení, technologické výzkumné skupiny, průmyslová sdružení pracující v oblastech relevantních pro výše uvedené budoucí technologie, národní orgány, akademická a univerzitní pracoviště, podnikatelé atd.

Vyjádření zájmu LoI (Letter of Intent) o předložení námětu do výzvy je nutno odeslat do 5. listopadu 2010, ale není však nutnou podmínkou pro samotné odeslání námětu. Vyplněný formulář s námětem na využití ISS je nutno odeslat nejpozději 26. listopadu 2010.

Podrobnější informace naleznete v oficiálním textu výzvy ISS for Exploration nebo kontaktujte Českou kosmickou kancelář na emailu vaclavik@czechspace.cz.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »