Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů

Výzva k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů

Mezinárodní kosmická stanice ISS
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Evropská kosmická agentura ESA vyhlásila výzvu k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů za hranici nízké oběžné dráhy. Obsahem výzvy mohou být experimenty, systémy, subsystémy i jednotlivé komponenty kosmických lodí a demonstrace technologií či operací. Jedním z hlavních důvodů pro vyhlášení výzvy bylo rozhodnutí vedoucích kosmických agentur o prodloužení životnosti ISS do roku 2020. Výsledek výzvy by měl pomoci k přípravě programové náplně využívání ISS pro Ministerskou radu ESA v roce 2012.

Hlavních pět námětů výzvy je následujících:

  • využívání ISS do roku 2020 a dále
  • výstavba kosmické infrastruktury po ukončení činnosti ISS
  • dlouhodobé lety k planetkám, marsovským měsícům a Marsu
  • aktivity v blízkosti povrchu nebo na samotném povrchu Měsíce, planetek nebo Marsu a jeho měsíců
  • vylepšení ISS a/nebo snížení nákladu užívání ISS

Potenciální oblasti zájmu jsou (nejedná se o konečný výčet):

  • kosmonauti (monitoring zdraví, potlačení negativních vlivů pobytu v mikrogravitaci, vystavení záření, podmínkám dlouhodobé izolace, …)
  • systémy podpory života (zpracování odpadu, recyklace vody, sledování kvality vzduchu, produkce potravin, …)
  • chybový management a opravy (pokročilé servisní a opravářské kapacity, víceúčelové vybavení a pracovní nástroje, …)
  • obytné prostory (rozvržení vnitřní struktury, nafukovací moduly, …)
  • robotické systémy (systémy ovládané hlasem, společná práce robotů a lidí, inteligentní roboti, …)
  • telekomunikace a teleoperace (řízení robotů, obsluha robotických systémů pro Měsíc a Mars, …)
  • kosmické operace a informační systémy (pokročilé simulační nástroje, expertní systémy, technologie rozšířené reality, …)

Do výzvy se může zapojit široká mezinárodní komunita zahrnující vývojáře kosmických přístrojů a vybavení, technologické výzkumné skupiny, průmyslová sdružení pracující v oblastech relevantních pro výše uvedené budoucí technologie, národní orgány, akademická a univerzitní pracoviště, podnikatelé atd.

Vyjádření zájmu LoI (Letter of Intent) o předložení námětu do výzvy je nutno odeslat do 5. listopadu 2010, ale není však nutnou podmínkou pro samotné odeslání námětu. Vyplněný formulář s námětem na využití ISS je nutno odeslat nejpozději 26. listopadu 2010.

Podrobnější informace naleznete v oficiálním textu výzvy ISS for Exploration nebo kontaktujte Českou kosmickou kancelář na emailu vaclavik@czechspace.cz.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »