Proba-2 s českými vědeckými přístroji na oběžné dráze
Vizualizace družice Proba-2V pondělí 2. listopadu 2009 ve 2:50 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck ruská nosná raketa Rokot. Na oběžnou dráhu byla společně s družicí SMOS vynesena družice Proba-2, na které jsou umístěny i dva české vědecké přístroje. Obě družice několik hodin po startu již úspěšně navázaly kontakt s pozemními stanicemi v Hartebeesthoek, v jižní Africe, resp. Redu, v Belgii.
Česká republika se zapojila do projektu vývoje družice Proba-2 návrhem a výrobou dvou vědeckých přístrojů zabývajících se analýzou okolní plazmy. Jedná se konkrétně o přístroj TPMU, který měří hustotu a teplotu iontů, jejich složení a elektronovou teplotu a o přístroj DSLP, který je určen ke studiu magnetosférické plazmy. Oba instrumenty byly vyvinuty společností CSRC v Brně pod vědeckým vedením týmů z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu astronomického Akademie věd ČR a navázaly tak na úspěšnou řadu československých družic Magion.
Družice Proba-2 byla vyvinuta a vyrobena v rámci technologického programu GSTP (General Support Technology Programme) Evropské kosmické agentury ESA a má se na ni ověřit celkem 17 nových technologií jako jsou nové lithium-iontové akumulátory, pokročilé systémy správy dat, přijímač GPS signálu či nové sluneční panely a mnoho dalších. Na družici byly také umístěny čtyři vědecké přístroje, z nichž dva jsou určeny k pozorování Slunce a dva pro analýzu okolní plazmy (zmíněné české přístroje TPMU a DSLP).
Start družice Proba-2
Družice o hmotnosti 130 kilogramů patří do kategorie menších družic a Evropská kosmická agentura ESA tak dává menším firmám a pracovištím možnost otestovat své přístroje a technologie v kosmickém prostředí. To má za následek zvýšení inovativnosti a zejména konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti kosmického výzkumu. Náklady na výrobu a provoz družice Proba-2 dosahují hodnoty pouze 18 milionů euro, což je při zohlednění technologického a vědeckého potenciálu mise poměrně malá částka.
Po úspěšném navedení družice Proba-2 na oběžnou dráhu ve výšce 700 až 800 kilometrů nad zemským povrchem bude přibližně dva měsíce po startu zahájena operační fáze, která by měla trvat dva roky. Vypuštění českých přístrojů na palubě Proba-2 lze s lehkou nadsázkou brát jako dárek k prvnímu výročí vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury ESA.
Více informací o vývoji českých přístrojů naleznete na projektových stránkách PECS projektů Proba-2 DSLP a TPMU.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,