Proba-2 s českými vědeckými přístroji na oběžné dráze
Vizualizace družice Proba-2V pondělí 2. listopadu 2009 ve 2:50 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck ruská nosná raketa Rokot. Na oběžnou dráhu byla společně s družicí SMOS vynesena družice Proba-2, na které jsou umístěny i dva české vědecké přístroje. Obě družice několik hodin po startu již úspěšně navázaly kontakt s pozemními stanicemi v Hartebeesthoek, v jižní Africe, resp. Redu, v Belgii.
Česká republika se zapojila do projektu vývoje družice Proba-2 návrhem a výrobou dvou vědeckých přístrojů zabývajících se analýzou okolní plazmy. Jedná se konkrétně o přístroj TPMU, který měří hustotu a teplotu iontů, jejich složení a elektronovou teplotu a o přístroj DSLP, který je určen ke studiu magnetosférické plazmy. Oba instrumenty byly vyvinuty společností CSRC v Brně pod vědeckým vedením týmů z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu astronomického Akademie věd ČR a navázaly tak na úspěšnou řadu československých družic Magion.
Družice Proba-2 byla vyvinuta a vyrobena v rámci technologického programu GSTP (General Support Technology Programme) Evropské kosmické agentury ESA a má se na ni ověřit celkem 17 nových technologií jako jsou nové lithium-iontové akumulátory, pokročilé systémy správy dat, přijímač GPS signálu či nové sluneční panely a mnoho dalších. Na družici byly také umístěny čtyři vědecké přístroje, z nichž dva jsou určeny k pozorování Slunce a dva pro analýzu okolní plazmy (zmíněné české přístroje TPMU a DSLP).
Start družice Proba-2
Družice o hmotnosti 130 kilogramů patří do kategorie menších družic a Evropská kosmická agentura ESA tak dává menším firmám a pracovištím možnost otestovat své přístroje a technologie v kosmickém prostředí. To má za následek zvýšení inovativnosti a zejména konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti kosmického výzkumu. Náklady na výrobu a provoz družice Proba-2 dosahují hodnoty pouze 18 milionů euro, což je při zohlednění technologického a vědeckého potenciálu mise poměrně malá částka.
Po úspěšném navedení družice Proba-2 na oběžnou dráhu ve výšce 700 až 800 kilometrů nad zemským povrchem bude přibližně dva měsíce po startu zahájena operační fáze, která by měla trvat dva roky. Vypuštění českých přístrojů na palubě Proba-2 lze s lehkou nadsázkou brát jako dárek k prvnímu výročí vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury ESA.
Více informací o vývoji českých přístrojů naleznete na projektových stránkách PECS projektů Proba-2 DSLP a TPMU.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236