Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Proba-2 s českými vědeckými přístroji na oběžné dráze

Proba-2 s českými vědeckými přístroji na oběžné dráze

Vizualizace družice Proba-2
Vizualizace družice Proba-2
V pondělí 2. listopadu 2009 ve 2:50 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck ruská nosná raketa Rokot. Na oběžnou dráhu byla společně s družicí SMOS vynesena družice Proba-2, na které jsou umístěny i dva české vědecké přístroje. Obě družice několik hodin po startu již úspěšně navázaly kontakt s pozemními stanicemi v Hartebeesthoek, v jižní Africe, resp. Redu, v Belgii.

Česká republika se zapojila do projektu vývoje družice Proba-2 návrhem a výrobou dvou vědeckých přístrojů zabývajících se analýzou okolní plazmy. Jedná se konkrétně o přístroj TPMU, který měří hustotu a teplotu iontů, jejich složení a elektronovou teplotu a o přístroj DSLP, který je určen ke studiu magnetosférické plazmy. Oba instrumenty byly vyvinuty společností CSRC v Brně pod vědeckým vedením týmů z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu astronomického Akademie věd ČR a navázaly tak na úspěšnou řadu československých družic Magion.

Družice Proba-2 byla vyvinuta a vyrobena v rámci technologického programu GSTP (General Support Technology Programme) Evropské kosmické agentury ESA a má se na ni ověřit celkem 17 nových technologií jako jsou nové lithium-iontové akumulátory, pokročilé systémy správy dat, přijímač GPS signálu či nové sluneční panely a mnoho dalších. Na družici byly také umístěny čtyři vědecké přístroje, z nichž dva jsou určeny k pozorování Slunce a dva pro analýzu okolní plazmy (zmíněné české přístroje TPMU a DSLP).

Start družice Proba-2
Start družice Proba-2
Družice o hmotnosti 130 kilogramů patří do kategorie menších družic a Evropská kosmická agentura ESA tak dává menším firmám a pracovištím možnost otestovat své přístroje a technologie v kosmickém prostředí. To má za následek zvýšení inovativnosti a zejména konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti kosmického výzkumu. Náklady na výrobu a provoz družice Proba-2 dosahují hodnoty pouze 18 milionů euro, což je při zohlednění technologického a vědeckého potenciálu mise poměrně malá částka.

Po úspěšném navedení družice Proba-2 na oběžnou dráhu ve výšce 700 až 800 kilometrů nad zemským povrchem bude přibližně dva měsíce po startu zahájena operační fáze, která by měla trvat dva roky. Vypuštění českých přístrojů na palubě Proba-2 lze s lehkou nadsázkou brát jako dárek k prvnímu výročí vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury ESA.

Více informací o vývoji českých přístrojů naleznete na projektových stránkách PECS projektů Proba-2 DSLP a TPMU.

Michal Václavík
Převzato ze stránek České kosmické kanceláře




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »