Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dokonalý vědecký přístroj

Dokonalý vědecký přístroj

VLT
VLT
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2008): ESO oslavuje 10 let od "prvního světla pro VLT"

Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).

Od té doby se VLT stal unikátním komplexem čtyř hlavních dalekohledů (Unit Telescopes – UTs) s objektivy o průměru 8.2 m, vybavenými 13 nejmodernějšími přístroji a doplněnými čtveřicí pohyblivých pomocných teleskopů (Auxiliary Telescopes – ATs) s průměrem 1.8 m. Dalekohledy jsou schopny pracovat samostatně, ale je možné je také propojit. Skupina dvou nebo tří přístrojů pak tvoří obří interferometr (VLTI), který astronomům umožňuje pozorovat detaily, jaké by jinak zviditelnil pouze mnohem větší teleskop.

"Komplex Very Large Telescope je vlajkovou lodí dnešní astronomie. Je dokonalým vědeckým přístrojem, na který může být Evropa právem hrdá," říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO. "Díky dlouhodobému adekvátnímu financování, v kombinaci s plánem technologického rozvoje, podle kterého byla většina přístrojů postavena ve spolupráci institucí členských států ESO, a s pomocí kompenzovanou garantovaným pozorovacím časem, se nám podařilo postavit tu nejvyspělejší pozemní optickou observatoř na světě."

Poloha na vrcholu 2600 m vysoké hory Paranal v čilské poušti Atacama, samotný design přístroje VLT, sada vědeckých přístrojů v kombinaci s novými pracovními postupy určily nový standard pozemní astronomie. Ten poskytuje evropským vědcům komplex dalekohledů se sběrnou plochou značně převyšující jakoukoliv jinou současnou observatoř a nabízí možnosti pro zobrazování i spektroskopii ve viditelné a infračervené oblasti.

První vědecké snímky, oficiálně označované jako 'První světlo pro VLT', byly pořízeny v noci z 25. na 26. května 1998, a to pomocí testovací kamery připojené k dalekohledu „Antu“ (UT1). Veřejnosti byly prezentovány 27. května téhož roku, tedy právě před 10 lety. Postupně byly do rutinního provozu uvedeny všechny čtyři hlavní i čtyři pomocné teleskopy. Stále se také zvyšuje počet přístrojů, které mohou být k dalekohledům připojeny.

Jenom v roce 2007 bylo v odborných časopisech publikováno kolem 500 recenzovaných prací, založených na výsledcích, získaných při pozorování přístroji VLT a VLTI na hoře Paranal. Od počátku čistě vědeckého využití komplexu VLT v dubnu 1999 bylo publikováno již 2200 citovaných vědeckých prací, což je v průměru asi jedna denně.

"Výsledkem kombinace efektivity, spolehlivosti a provozuschopnosti systému pro vědecká pozorování je vysoká produktivita vědecké práce," říká Andreas Kaufer, ředitel La Silla Paranal Observatory.

Přístroje VLT a VLTI přispěly v posledních letech k rozvoji všech oblastí moderní astronomie, včetně povahy temné hmoty a temné energie; extrémní fyziky záblesků gama a výbuchů supernov; formování, struktury a evoluce galaxií; vlastností exoplanet, objektů Sluneční soustavy, hvězdokup a hvězdných populací, mezihvězdného a intergalaktického prostředí a supermasivních černých děr (především té v centru naší Galaxie); i procesů formování hvězd a planet.

phot-14a-00-normal.jpg
Ohromující vědecké úspěchy VLT přivedly do ESO také nové členské státy. V posledním desetiletí se připojily Portugalsko (2001), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (2002), Finsko (2004), Španělsko (2004) a Česká republika (2007). Svůj úmysl stát se členem ESO v letošním roce již oznámilo Rakousko.

Dalším měřítkem úspěchu je množství podaných návrhů na pozorování prostřednictvím dalekohledu VLT, které v současnosti překročilo hranici 1500. V průměru je požadovaný pozorovací čas pro práci s VLT asi 6-krát vyšší, než je k dispozici.

V příštím desetiletí však bude výkon VLT ještě stoupat. První z druhé generace přístrojů, zařízení X-Shooter, bude k dispozici již letos. Následovat budou KMOS, SPHERE and MUSE, společně se zvýšením počtu laserových naváděcích hvězd, adaptivním sekundárním zrcadlem dalekohledu Yepun (UT4) a jedním či více přístroji třetí generace včetně ultrastabilního spektrografu s vysokým rozlišením ve společném ohnisku všech dalekohledů. Druhou generací přístrojů bude vybaven též interferometr VLTI.

Ten pravý příběh VLT jistě teprve začíná!

Více informací:

VLT byl na počátku navržen jako integrovaný systém čtyř dalekohledů s objektivy o průměru 8.2 m, včetně možnosti jejich spřežení pro účely optické interferometrie, přinášející vysoké prostorové rozlišení. První světlo dopadlo na objektiv dalekohledu Antu v květnu 1998, krátce po něm následovaly další tři: Kueyen, Melipal a Yepun. Většina přístrojů na VLT/VLTI byla postavena ve spolupráci institucí členských států ESO. Sada přístrojů první generace byla zkompletována v roce 2007, když bylo do provozu uvedeno zařízení CRIRES. Vědecký arsenál na hoře Paranal obsahuje klíčové systémy adaptivní optiky a mód rychlé odezvy, který umožňuje reagovat na rychlé přechodné jevy. V současnosti byl VLT vybaven zobrazovacím systémem HAWK-I pro blízkou infračervenou oblast, který byl dodán jako přístroj generace 1.5.

Kontakt pro média:
Czech Republic - Pavel Suchan: suchan(zavináč)astro(tečka)cz


Multimédia

Zdroj: TZ ESO 016/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »