Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dokonalý vědecký přístroj

Dokonalý vědecký přístroj

VLT
VLT
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2008): ESO oslavuje 10 let od "prvního světla pro VLT"

Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).

Od té doby se VLT stal unikátním komplexem čtyř hlavních dalekohledů (Unit Telescopes – UTs) s objektivy o průměru 8.2 m, vybavenými 13 nejmodernějšími přístroji a doplněnými čtveřicí pohyblivých pomocných teleskopů (Auxiliary Telescopes – ATs) s průměrem 1.8 m. Dalekohledy jsou schopny pracovat samostatně, ale je možné je také propojit. Skupina dvou nebo tří přístrojů pak tvoří obří interferometr (VLTI), který astronomům umožňuje pozorovat detaily, jaké by jinak zviditelnil pouze mnohem větší teleskop.

"Komplex Very Large Telescope je vlajkovou lodí dnešní astronomie. Je dokonalým vědeckým přístrojem, na který může být Evropa právem hrdá," říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO. "Díky dlouhodobému adekvátnímu financování, v kombinaci s plánem technologického rozvoje, podle kterého byla většina přístrojů postavena ve spolupráci institucí členských států ESO, a s pomocí kompenzovanou garantovaným pozorovacím časem, se nám podařilo postavit tu nejvyspělejší pozemní optickou observatoř na světě."

Poloha na vrcholu 2600 m vysoké hory Paranal v čilské poušti Atacama, samotný design přístroje VLT, sada vědeckých přístrojů v kombinaci s novými pracovními postupy určily nový standard pozemní astronomie. Ten poskytuje evropským vědcům komplex dalekohledů se sběrnou plochou značně převyšující jakoukoliv jinou současnou observatoř a nabízí možnosti pro zobrazování i spektroskopii ve viditelné a infračervené oblasti.

První vědecké snímky, oficiálně označované jako 'První světlo pro VLT', byly pořízeny v noci z 25. na 26. května 1998, a to pomocí testovací kamery připojené k dalekohledu „Antu“ (UT1). Veřejnosti byly prezentovány 27. května téhož roku, tedy právě před 10 lety. Postupně byly do rutinního provozu uvedeny všechny čtyři hlavní i čtyři pomocné teleskopy. Stále se také zvyšuje počet přístrojů, které mohou být k dalekohledům připojeny.

Jenom v roce 2007 bylo v odborných časopisech publikováno kolem 500 recenzovaných prací, založených na výsledcích, získaných při pozorování přístroji VLT a VLTI na hoře Paranal. Od počátku čistě vědeckého využití komplexu VLT v dubnu 1999 bylo publikováno již 2200 citovaných vědeckých prací, což je v průměru asi jedna denně.

"Výsledkem kombinace efektivity, spolehlivosti a provozuschopnosti systému pro vědecká pozorování je vysoká produktivita vědecké práce," říká Andreas Kaufer, ředitel La Silla Paranal Observatory.

Přístroje VLT a VLTI přispěly v posledních letech k rozvoji všech oblastí moderní astronomie, včetně povahy temné hmoty a temné energie; extrémní fyziky záblesků gama a výbuchů supernov; formování, struktury a evoluce galaxií; vlastností exoplanet, objektů Sluneční soustavy, hvězdokup a hvězdných populací, mezihvězdného a intergalaktického prostředí a supermasivních černých děr (především té v centru naší Galaxie); i procesů formování hvězd a planet.

phot-14a-00-normal.jpg
Ohromující vědecké úspěchy VLT přivedly do ESO také nové členské státy. V posledním desetiletí se připojily Portugalsko (2001), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (2002), Finsko (2004), Španělsko (2004) a Česká republika (2007). Svůj úmysl stát se členem ESO v letošním roce již oznámilo Rakousko.

Dalším měřítkem úspěchu je množství podaných návrhů na pozorování prostřednictvím dalekohledu VLT, které v současnosti překročilo hranici 1500. V průměru je požadovaný pozorovací čas pro práci s VLT asi 6-krát vyšší, než je k dispozici.

V příštím desetiletí však bude výkon VLT ještě stoupat. První z druhé generace přístrojů, zařízení X-Shooter, bude k dispozici již letos. Následovat budou KMOS, SPHERE and MUSE, společně se zvýšením počtu laserových naváděcích hvězd, adaptivním sekundárním zrcadlem dalekohledu Yepun (UT4) a jedním či více přístroji třetí generace včetně ultrastabilního spektrografu s vysokým rozlišením ve společném ohnisku všech dalekohledů. Druhou generací přístrojů bude vybaven též interferometr VLTI.

Ten pravý příběh VLT jistě teprve začíná!

Více informací:

VLT byl na počátku navržen jako integrovaný systém čtyř dalekohledů s objektivy o průměru 8.2 m, včetně možnosti jejich spřežení pro účely optické interferometrie, přinášející vysoké prostorové rozlišení. První světlo dopadlo na objektiv dalekohledu Antu v květnu 1998, krátce po něm následovaly další tři: Kueyen, Melipal a Yepun. Většina přístrojů na VLT/VLTI byla postavena ve spolupráci institucí členských států ESO. Sada přístrojů první generace byla zkompletována v roce 2007, když bylo do provozu uvedeno zařízení CRIRES. Vědecký arsenál na hoře Paranal obsahuje klíčové systémy adaptivní optiky a mód rychlé odezvy, který umožňuje reagovat na rychlé přechodné jevy. V současnosti byl VLT vybaven zobrazovacím systémem HAWK-I pro blízkou infračervenou oblast, který byl dodán jako přístroj generace 1.5.

Kontakt pro média:
Czech Republic - Pavel Suchan: suchan(zavináč)astro(tečka)cz


Multimédia

Zdroj: TZ ESO 016/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »