Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Silný hvězdný vítr okolo Lodního kýlu

Silný hvězdný vítr okolo Lodního kýlu

Mlhovina Carina
Mlhovina Carina
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2008): Mlhovina Carina v barevném detailu

Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.

Mlhovina se nachází ve vzdálenosti okolo 7500 světelných let od Země směrem do souhvězdí Lodního kýlu (lat. Carina). Svou rozlohou kolem 100 světelných let je přibližně čtyřikrát větší než známá mlhovina v Orionu a také mnohem jasnější. V mlhovině dochází k intenzivní tvorbě hvězd. Na snímku lze spatřit zářící plyn obklopující hvězdokupy, který je rozdělen tmavými pásy chladnějšího prachu.

V mlhovině svítí převážně vodík, který je ozařován mladými obřími hvězdami. Typická červená až fialová barva je dána právě interakcí mezi vodíkem a ultrafialovým zářením hvězd. Obrovská mlhovina obsahuje přes tucet hvězd, jež jsou 50 krát až 100 krát hmotnější než naše Slunce. Tyto hvězdy však mají velmi krátký život, pouze několik málo miliónů let. Při srovnání s dobou života našeho Slunce, která se odhaduje na deset miliard let, jde o pouhý okamžik.

Mlhovina rovněž obsahuje jednu z nejúchvatnějších dvojhvězd ve vesmíru - Eta Carinae. Hlavní složka patří mezi nejhmotnější hvězdy naší Galaxie. Její hmotnost je 100 krát vyšší než u Slunce a září více jak čtyř milionkrát jasněji. To ji dělá zatím vůbec nejjasnější známou hvězdou. Eta Carinae je vysoce nestabilní a má sklon k prudkým explozím. V roce 1842 byla jedna takováto exploze považována za falešnou supernovu. Na několik let se Eta Carinae stala druhou nejjasnější hvězdou naší oblohy a uvolnila při tom téměř tolik viditelného záření jako při explozi supernovy (běžně tak hmotné hvězdy končí svůj život). Tuto explozi však Eta Carinae přestála. Předpokládá se, že Eta Carinae má žhavého průvodce, který ji oběhne po eliptické dráze jednou za 5,54 let. Obě složky produkují silný hvězdný vítr, jenž se vzájemně sráží a vytváří zajímavou podívanou. V polovině ledna 2009 se průvodce nacházel v periastru a tato událost byla bedlivě sledována zástupem přístrojů na několika dalekohledech ESO. Získaná data nám pomohou porozumět struktuře hvězdného větru hmotných hvězd.

Zdroj: TZ ESO 005/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »