Silný hvězdný vítr okolo Lodního kýlu
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2008): Mlhovina Carina v barevném detailu
Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Mlhovina se nachází ve vzdálenosti okolo 7500 světelných let od Země směrem do souhvězdí Lodního kýlu (lat. Carina). Svou rozlohou kolem 100 světelných let je přibližně čtyřikrát větší než známá mlhovina v Orionu a také mnohem jasnější. V mlhovině dochází k intenzivní tvorbě hvězd. Na snímku lze spatřit zářící plyn obklopující hvězdokupy, který je rozdělen tmavými pásy chladnějšího prachu.
V mlhovině svítí převážně vodík, který je ozařován mladými obřími hvězdami. Typická červená až fialová barva je dána právě interakcí mezi vodíkem a ultrafialovým zářením hvězd. Obrovská mlhovina obsahuje přes tucet hvězd, jež jsou 50 krát až 100 krát hmotnější než naše Slunce. Tyto hvězdy však mají velmi krátký život, pouze několik málo miliónů let. Při srovnání s dobou života našeho Slunce, která se odhaduje na deset miliard let, jde o pouhý okamžik.
Mlhovina rovněž obsahuje jednu z nejúchvatnějších dvojhvězd ve vesmíru - Eta Carinae. Hlavní složka patří mezi nejhmotnější hvězdy naší Galaxie. Její hmotnost je 100 krát vyšší než u Slunce a září více jak čtyř milionkrát jasněji. To ji dělá zatím vůbec nejjasnější známou hvězdou. Eta Carinae je vysoce nestabilní a má sklon k prudkým explozím. V roce 1842 byla jedna takováto exploze považována za falešnou supernovu. Na několik let se Eta Carinae stala druhou nejjasnější hvězdou naší oblohy a uvolnila při tom téměř tolik viditelného záření jako při explozi supernovy (běžně tak hmotné hvězdy končí svůj život). Tuto explozi však Eta Carinae přestála. Předpokládá se, že Eta Carinae má žhavého průvodce, který ji oběhne po eliptické dráze jednou za 5,54 let. Obě složky produkují silný hvězdný vítr, jenž se vzájemně sráží a vytváří zajímavou podívanou. V polovině ledna 2009 se průvodce nacházel v periastru a tato událost byla bedlivě sledována zástupem přístrojů na několika dalekohledech ESO. Získaná data nám pomohou porozumět struktuře hvězdného větru hmotných hvězd.
Zdroj: TZ ESO 005/08
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.
Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.