Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeveny rušné továrny na hvězdy

Objeveny rušné továrny na hvězdy

Galaxie NGC 253
Galaxie NGC 253
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2009): Astronomům se díky bystrému infračervenému zraku VLT podařilo odhalit početné hvězdné jesličky, mladé a hmotné oblasti zrodu hvězd v galaxii NGC 253. V jejím centru také pravděpodobně nachází obdobná supermasivní černá díra, jakou známe z naší vlastní Galaxie.

Astronomové ze španělského Instituto de Astrofísica de Canarias využili zařízení adaptivní optiky NACO na VLT, aby mohli ve vysokém rozlišení prostudovat galaxii NGC 253. Ta je jednou z nejjasnějších a nejzaprášenějších spirálních galaxií naší oblohy. Adaptivní optika kompenzuje rozostření, způsobené turbulencemi v atmosféře. Proto hvězdy blikají, což jistě potěší básníky, ale astronomům tyto vlivy narušují pozorování. Díky adaptivní optice lze využít dalekohledy na hranici jejich rozlišovacích schopností a získat snímky kvalitou srovnatelné se záběry pořízenými dalekohledy na oběžné dráze.

Technologie NACO dokázala v galaxii NGC 253 rozlišit struktury o velikosti pouhých 11 světelných let. "Naše pozorování měla takovou úroveň detailu, že se výsledné snímky poprvé vyrovnají i těm nejjemnějším rádiovým mapám této galaxie. Mapám, které existují přes deset let," říká Juan Antonio Fernández-Ontiveros, vedoucí publikované práce [1].

Celkem v pozorované oblasti astronomové nalezli 37 rozlišitelných jasných center, což je trojnásobek, oproti dřívějším závěrům. Centra jsou soustředěna v malém prostoru okolo středu galaxie, který zabírá přibližně jedno procento z její celkové rozlohy. Pozorování z NACO byla kombinována s dalšími daty, pořízenými přístrojem VISIR, Hubbleovým vesmírným dalekohledem, rádiovou observatoří Very Large Array či Very Large Baseline Interferometer. Spojení všech pozorování na různých vlnových délkách pomohlo porozumět podstatě tohoto koutu vesmíru.

"Myslíme si, že jde o aktivní hvězdné jesličky, obsahující množství hvězd, narozených z prachových kokonů," říká člen týmu José Antonio Acosta-Pulido. Díky intenzivnímu vzniku nových hvězd je NGC 253 známa také jako "starburst galaxy" - hvězdotvorná galaxie. Každé ze světlých center může obsahovat až sto tisíc mladých hmotných hvězd.

Na základě obsáhlého vzorku dat astronomové rovněž usoudili, že se v centru NGC 253 nachází větší obdoba Sagittaria A* z naší Galaxie. Sagittarius A* je silný rádiový zdroj v centru Galaxie, kde, jak víme, se nachází hmotná černá díra (viz ESO 46/08). "Nejspíše jsme nalezli dvojče našeho galaktického centra," říká spoluautor Almudena Prieto.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 002/09

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso. České stránky ESO pak na adrese www.eso-cz.cz.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »