Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pekelná líheň planetárních soustav

Pekelná líheň planetárních soustav

29-09.jpg
ESO 029/09 tisková zpráva (21. 08. 2009)

Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Mladé hvězdy spolu s obry, jenž explodovali jako supernovy, bombardují svým zářením všudypřítomný prach a plyn. V jistých případech tento vliv zapříčiní vznik nových planetárních soustav. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.

Početná hvězdokupa RCW 38 se nachází ve vzdálenosti 5500 světelných let od Země směrem do souhvězdí Plachet. Podobně jako hvězdokupa ve známé mlhovině v Orionu (ESO 12/01) je RCW 38 obklopena původním prachoplynným oblakem. Astronomové zjistili, že většina hvězd, včetně nejpočetnějších červených trpaslíků, vznikla v podobných regionech bohatých na mezihvězdný materiál. Hvězdokupy obklopené okolní mlhovinou představují přírodní laboratoř pro studium formování hvězd a planet.

"Pozorováním hvězdokupy RCW 38 můžeme získat mnoho důležitých informací o původu naší vlastní Sluneční soustavy. Můžeme se také dozvědět něco o vzniku planetárních soustav obecně," říká Kim DeRose, vedoucí studie zveřejněné v časopise Astronomical Journal. DeRose zkoumala RCW 38 v rámci studia ve Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA.

Kvalitní snímek RCW 38 získali astronomové s využitím adaptivní optiky NACO na dalekohledu VLT [1]. Zaměřili se na malou oblast v centru mlhoviny v okolí hmotné hvězdy IRS2. Světlo této hvězdy je bílé až modré, což odpovídá nejvyšší možné povrchové teplotě hvězd. Pozorování odhalila, že IRS2 je ve skutečnosti dvojhvězdou. Složky jsou od sebe vzdáleny 500 AU.

Navzdory silnému ultrafialovému záření IRS2 našli astronomové na snímku několik protohvězd, tj. slabě zářící zárodky budoucích hvězd, a několik dalších kandidátů na hvězdy. Někteří z nich však pravděpodobně nikdy nedospějí do stádia protohvězdy, neboť silné záření IRS2 rozptyluje hmotu, která by se jinak gravitačně zhroutila v novou hvězdu, či vytvořila protoplanetární disky. V průběhu několika následujících miliónů let se mohou planetární disky, které přežijí, vyvinout v planety, komety či jiné objekty a vypadat podobně jako naše Sluneční soustava.

Jakoby ultrafialové záření nebylo dosti ničivé, jsou regiony obdobné RCW 38 podrobeny častým výbuchům supernov. Během těchto explozí je do okolního prostoru vyvrhován materiál, včetně vzácných izotopů z nitra umírajících hvězd. Vyvržený materiál slouží jako stavební kameny další generaci hvězd. Na základě nálezu zmíněných izotopů rovněž na našem Slunci vědci soudí, že vzniklo ve hvězdokupě podobné RCW 38 a nikoliv v osamocené části Galaxie.

"Detaily na snímcích pořízení díky adaptivní optice poskytly klíčová data pro porozumění vzniku hvězd a planet uvnitř hustých a aktivních mlhovin," říká spoluautor Dieter Nürnberger.

Zdroj

Poznámky

[1] Zkratka NACO je odvozena z pojmenování dvou přístrojů a to: Nasmyth Adaptive Optics System (NAOS) a Near-Infrared Imager and Spectrograph (CONICA). Adaptivní optika kompenzuje rozostření snímku v důsledku turbulencí v atmosféře, která je v neustálém pohybu díky změnám teploty a větru.

Další informace

Studie je publikována v časopise Astronomical Journal, v článku A Very Large Telescope / NACO study of star formation in the massive embedded cluster RCW 38, DeRose a kol. (2009, AJ, 138, 33-45).

Sestava výzkumného týmu: K.L. DeRose, T.L. Bourke, R.A. Gutermuth a S.J. Wolk (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA), S.T. Megeath (Department of Physics and Astronomy, The University of Toledo, USA), J. Alves (Centro Astronómico Hispano Alemán, Almeria, Spain), a D. Nürnberger (ESO).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle - Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy



O autorovi



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »