Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ALMA - projekt kráčí vpřed

ALMA - projekt kráčí vpřed

ALMA 35-2009
ALMA 35-2009
Práce na výstavbě astronomické observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pokračují a právě postoupily do další významné fáze. Jedna z řady technicky dokonalých antén byla převezena na náhorní plošinu Chajnantor v Chilských Andách. Přepravil ji obří transportér, jenž byl vyroben výhradně pro tuto práci. Anténa váží 100 tun a má průměr 12 metrů. Byla dopravena na operační stanoviště (Array Operations Site), kde je po celý rok takřka bezoblačné nebe a extrémně nízká vlhkost vzduchu. To činí z této polohy ideální pozorovací místo.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2009).

Přestože jsou pozorovací podmínky na planině Chajnantor vynikající, prostředí je zde nevlídné. Práci stěžuje poloviční koncentrace kyslíku, než na jakou jsme zvyklí v nížinách. Proto jsou budoucí antény observatoře ALMA sestavovány a testovány v operačním středisku (ALMA Operations Support Facility) v nižší nadmořské výšce 2900 m.n.m., kde jsou méně náročné životní podmínky. Právě odtud vyrazila anténa ALMA na svou pouť do výšin planiny Chajnantor.

"Jde o důležitý okamžik. Jsme rádi, že první transport proběhl bezchybně. Úspěchu jsme dosáhli jedině díky spolupráci mezi všemi partnery mezinárodního projektu. Anténu dodalo Japonsko, těžký transportér pochází z Evropy a elektronika pro příjem je ze Severní Ameriky, Evropy a Asie dohromady," říká Wolfgang Wild, manažer evropské části projektu.

Cesta začala, když jeden z dvojice transportérů, nazývaný Otto, vyzvedl anténu na svůj "hřbet" a vyrazil na 28 km dlouhou cestu z operačního střediska do operačního stanoviště. Vozidlo se může s nákladem pohybovat rychlostí až 12 km/h, nicméně, protože šlo o první cestu, jelo velice pomalu. Celý transport zabral sedm hodin.

Antény ALMA jsou nejdokonalejší zařízení na světě pro příjem submilimetrových vlnových délek. Jsou navrženy tak, aby odolaly náročným podmínkám operačního stanoviště, tj. silným nárazům, větru a teplotám v rozmezí +20°C až -20°C. Neustále musí být schopny přesně sledovat pozorovaný objekt. Pro srovnání - jako by musely soustavně mířit na golfový míček ve vzdálenosti 15 km. Navíc musí povrch paraboly antény zůstat hladký s přesností 25 mikrometrů (tj. méně než je běžná tloušťka lidského vlasu).

Na planině umístilo vozidlo anténu na připravený betonový blok, kde byla připojena k optickým komunikačním kabelům a zapojena do elektrické sítě. Také osazení na blok musí být provedeno s přesností několika milimetrů. Transportér je proto naváděn laserovým polohovacím systémem, a také ultrazvukovými "parkovacími senzory". Ty zajišťují bezpečnost při přesunu moderní antény po plošině, která bude již brzy doslova přeplněna jejími sestrami. Projekt ALMA bude po dokončení čítat 66 antén osazených na některých z dvou set betonových bloků. Mohou být rozmístěny až na vzdálenost 18,5 km a spolupracovat jako jeden obří dalekohled. Po dokončení projektu bude transportér stále sloužit k přestavování antén do nových pozic. "Umístění naší první antény na plošině Chajnantor je mimořádný výkon, jenž dokládá, jak zajímavé časy ALMA zažívá. Den po dni se díky celosvětové spolupráci přibližujeme ke zrodu nejambicióznější astronomické observatoři světa," říká Thijs de Graauw, ředitel ALMA.

K první anténě se brzy připojí další. Tým astronomů projektu ALMA plánuje propojit tři jednotky v roce 2010 a první vědecká práce je naplánována na druhou polovinu roku 2011.

ALMA pomůže astronomům zodpovědět některé důležité otázky ohledně původu našeho vesmíru. Dalekohled bude pracovat v rozsahu milimetrových a submilimetrových vlnových délek, tj. mezi infračerveným a rádiovým oborem. Zmíněné záření pochází z nejchladnějších, ale také nejvzdálenějších objektů ve vesmíru, mezi které spadají chladná oblaka prachu a plynu, z nichž se rodí nové hvězdy, či vzdálené galaxie na okraji pozorovatelného vesmíru. Na těchto vlnových délkách je náš vesmír stále málo probádán, protože pozorování vyžadují extrémně suché prostředí a technologicky vyspělé detektory. 


Zdroj a bohatý obrazový materiál


Další informace:

Projekt ALMA je partnerským projektem Evropy, východní Asie a severní Ameriky s Chilskou republikou. V Evropě projekt financuje ESO. ALMA je revoluční astronomický přístroj složený z 66 antén o průměru 12 m a 7 m, pozorujících na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. Vědecká pozorování začnou v roce 2011.

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle - Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy:

Více o ALMA: http://www.almaobservatory.org/

 

Kontakty:

Wolfgang Wild, European ALMA Project Manager, ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 160 9411 7833, +49 89 3200 6716 thereafter, e-mail: wwild (at) eso.org

Douglas Pierce-Price, ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759, e-mail: dpiercep (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »