Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zasedání nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře v Praze

Zasedání nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře v Praze

Logo Evropské jižní observatoře (ESO)
Logo Evropské jižní observatoře (ESO)
Ve dnech 3. - 4. června 2008 se bude v Praze v budově Akademie věd ČR konat zasedání Rady, vrcholného orgánu Evropské jižní observatoře (ESO), jemuž bude předsedat nový generální ředitel ESO prof. Tim de Zeeuw. Českou republiku bude na zasedání Rady ESO zastupovat astronom Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., a Jan Marek z MŠMT.

Profesor Tim de Zeeuw, který byl do této funkce zvolen v roce 2007, pochází z Nizozemska. Po studiích v Nizozemsku a v USA byl v roce 1990 jmenován profesorem na Leidenské univerzitě, v roce 1993 se stal zakládajícím ředitelem Nizozemské výzkumné školy astronomické – NOVA, která koordinuje postgraduální výzkum pěti univerzitních astronomických ústavů v Nizozemsku. Od roku 2003 je vědeckým ředitelem Leidenské observatoře. Ve své vědecké práci zkoumá utváření, strukturu a dynamiku galaxií, včetně Mléčné dráhy.

Evropská jižní observatoř je evropská mezivládní organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli. Její ústředí sídlí v Garchingu u Mnichova. V současnosti je členy ESO 13 evropských států, které se podílejí na řadě projektů v severním Chile, např. na observatoři na Mount Paranalu, kde se nalézá tzv. Very Large Telescope, tedy nejvýkonnější soustava dalekohledů, která v současnosti na Zemi pracuje.

Česká republika podepsala s ESO dohodu o přistoupení v prosinci 2006, řádným členem se stala 1. ledna 2007. Jako řádný člen využívá vědeckých infrastruktur ESO pro řešení výzkumných projektů anebo v podobě průmyslových a výzkumných kontraktů. Ty jsou uzavírány na základě výsledků veřejných soutěží vyhlašovaných pro firmy a ústavy z účastnických států.

Související:





O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »