Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zasedání nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře v Praze

Zasedání nejvyššího orgánu Evropské jižní observatoře v Praze

Logo Evropské jižní observatoře (ESO)
Logo Evropské jižní observatoře (ESO)
Ve dnech 3. - 4. června 2008 se bude v Praze v budově Akademie věd ČR konat zasedání Rady, vrcholného orgánu Evropské jižní observatoře (ESO), jemuž bude předsedat nový generální ředitel ESO prof. Tim de Zeeuw. Českou republiku bude na zasedání Rady ESO zastupovat astronom Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., a Jan Marek z MŠMT.

Profesor Tim de Zeeuw, který byl do této funkce zvolen v roce 2007, pochází z Nizozemska. Po studiích v Nizozemsku a v USA byl v roce 1990 jmenován profesorem na Leidenské univerzitě, v roce 1993 se stal zakládajícím ředitelem Nizozemské výzkumné školy astronomické – NOVA, která koordinuje postgraduální výzkum pěti univerzitních astronomických ústavů v Nizozemsku. Od roku 2003 je vědeckým ředitelem Leidenské observatoře. Ve své vědecké práci zkoumá utváření, strukturu a dynamiku galaxií, včetně Mléčné dráhy.

Evropská jižní observatoř je evropská mezivládní organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli. Její ústředí sídlí v Garchingu u Mnichova. V současnosti je členy ESO 13 evropských států, které se podílejí na řadě projektů v severním Chile, např. na observatoři na Mount Paranalu, kde se nalézá tzv. Very Large Telescope, tedy nejvýkonnější soustava dalekohledů, která v současnosti na Zemi pracuje.

Česká republika podepsala s ESO dohodu o přistoupení v prosinci 2006, řádným členem se stala 1. ledna 2007. Jako řádný člen využívá vědeckých infrastruktur ESO pro řešení výzkumných projektů anebo v podobě průmyslových a výzkumných kontraktů. Ty jsou uzavírány na základě výsledků veřejných soutěží vyhlašovaných pro firmy a ústavy z účastnických států.

Související:





O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »