Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický software – Tachyon

Astronomický software – Tachyon

Tachyon
Tachyon
POSEC ČAS: Tachyon je bezesporu mnohoúčelový, byť poměrně neznámý program. Je naprogramován pro platformu .NET. Apriori je určen pro PDA. Lze jej samozřejmě plnohodnotně provozovat i v „chytrých“ telefonech (pokud využívají některou verzi Windows Mobile). Nic ale nebrání jejich používání na klasickém „velkém“ PC, protože existuje i jeho „velká“ .NET verze.

Před vlastním spuštěním programu musíte mít instalovánu podporu .NET od firmy Microsoft (popř. alternativní CF .NET pro PDA). Po spuštění programu je zobrazeno základní okno programu, na kterém jsou zobrazeny základní informace o stavu a nastavení programu (název pozorovacího stanoviště, lokální čas, stav připojení dalekohledu …). Jednotlivé funkce programu se pak vyvolávají pomocí menu. A vybírat je opravdu z čeho. Tachyon totiž rozhodně není pouhé planetárium. Jeho využití je mnohem širší. Mimo již zmíněné planetárium program obsahuje plánovač pozorování, integrované mapy Měsíce i planet, pozorovací deník, či dokonce podporu pro připojení k vybraným internetovým databázím.

Vlastní mapu oblohy lze vyvolat v menu ve volbě „ViewsSky Chart“. Nemá sice tolik funkcí, jako některé jiné specializované programy na PC, vše podstatné jsme v něm ale nalezli. Pokud by jsme porovnávali nikoliv programy pro PC, ale pro PDA, je co do počtu funkcí Tachyon jedním z nejlepších. V testované verzi je v základním nastavení využíván katalog hvězd „Bright star catalog“ s hvězdami do cca 7 mag. Velmi snadno lze však doinstalovat další katalogy (GSC / GSC 2 /Hipparcos). Databáze zajímavých objektů je naopak již v základu velmi bohatá. Nalezneme zde katalogy snad všechny nejvýznamnější katalogy dvojhvězd, proměnných hvězd, objektů Sluneční soustavy, deep sky objektů (NGC-IC, Messier, Caldwell, … ).

Tachyon
Tachyon
Velmi zajímavou možností je propojení na internetové databáze, které umožňuje stahování snímků oblohy (např. z databáze „DSS Images“). Pokud máte ve svém PDA či mobilu málo místa lze rovněž interaktivně stáhnout podrobný katalog hvězd pro zobrazenou oblast oblohy („GSC 2.0“).

Za zmínku stojí jistě i zobrazení souhvězdí. Mimo obvyklých zvyklostí (hranice souhvězdí, souřadnicové mřížky, čárové obrysy souhvězdí) zde naleznete skutečné siluety postav, zvířat, … tak, jak je znáte ze starých map. Pokud na ně nejste zvyknutí mohu Vás při práci s mapou spíše rušit, nelze jim ale upřít velmi vydařenou estetickou stránku.

Z mapy souhvězdí lze samozřejmě přímo ovládat Váš dalekohled. Pro PC verzi je využito rozhraní ASCOM. To umožňuje připojení opravdu téměř všech „computerizovaných“ přístrojů. V PDA verzi jsou využity v programu definované ovladače. I zde naleznete široký výběr snad všech nejznámějších přístrojů (Meade, Celestron, Vixen, INTES, JMI, …). V případě verze pro PC umožňuje program ovládání dalekohledu i pomocí připojeného joysticku, popř. gamepadu. Pokud máte bluetooth<>RS232 konvertor, lze využít i ten.

V menu „Tools“ naleznete nástroje, které umožňují efektivně zjišťovat viditelnost objektů Sluneční soustavy. U vybraných objektů zde naleznete i jejich mapy (např. Měsíc), či máte možnost náhledu na polohu jejich vlastních satelitů (např. měsíčky Jupitera). V tomtéž menu máte rovněž možnost získat informace o dvojhvězdách (i s grafickým znázorněním jejich poloh), proměnných hvězdách, přístup ke správě instalovaných katalogů, či pracovat nezávisle s obrázky z některé z internetových databází (např. „DSS“).

Tachyon
Tachyon
V PC verzi je k dispozici plánovač (v menu „Party/Plans“). Máte tak možnost se v klidu připravit na noc a vybrat si objekty podle vašich zájmů. K dispozici je celá řada připravených pozorovacích plánů pro jednotlivá období roku. Pokud jste uživatelem dalšího velmi zajímavého programu Astroplanner, máte možnost si importovat hotové pozorovací plány do programu Tachyon. Hotové plány pak lze velmi snadno přenést do PDA a využívat je tak i tam.

Na závěr ještě pár postřehů ze zkoušení programu. Program má bezesporu celou řadu zajímavých funkcí, které svědčí o tom, že tvůrce programů je v astronomii doma. Program byl testován na stolním PC, stařičkém PDA Acer n30 s WM 2003 a novějším Acer n311 s WM2005. Před vlastní instalací doporučuji nastavit v systému jako znak pro desetinou čárku znak “.” (tečka) namísto „ ,“ (čárka), popř. přímo nastavit místí jazykové prostředí na anglické. Některé funkce programu bez této drobné změny kolabují.

Na n311 byla instalace CF .NET i vlastního programu bezproblémová. Na starším n30 byly zpočátku problémy s instalací CF .NET 2.0 pro PDA. Po ruční instalaci se program rozběhl i zde. Update systému na WM 2003SE by pravděpodobně problémy vyřešil.

Vlastní běh programu byl plynulý, na n30 jen mírně pomalejší. Bohužel se opakovaně stávalo, že program skončil občas chybou. Na verzi pro PC a na n311 jen občas, na n30 o něco častěji. Program je poměrně mladý a čeká jej zjevně ještě nějaká cesta při odlaďování chyb.

Ovládání dalekohledu (Celestron CPC1100) fungovalo ve všech třech případech bez problémů. Pro propojení byl využit převodník USB<>COM s chipem Profilic 2303 (velká část běžně prodávaných převodníků). Odezva dalekohledu (např. vystavení pozice) byla u PC téměř okamžitá, u PDA n30 asi s jedno sekundovým zpožděním. Vlastní ovládání dalekohledu (vystavení na objekt, do požadované polohy, synchronizace pozice s mapou) probíhala korektně. Na závěr byl použit bluetooth převodník COM<>BlueTooth „Bluetooth Socket sériový modul“ připojeným k dalekohledu. Dalekohled tak bylo možné na n30 ovládat bezdrátově pomocí bluetooth rozhraní.

Zde popsané možnosti programu nejsou ani zdaleka všechny. Zájemcům o tento program proto nelze než doporučit, aby navštívili domovskou stránku programu, popř. si jej z ní přímo stáhli a sami si jej vyzkoušeli. Program je freeware, takže tomu nic nebrání.

Článek převzat z webu Přístrojové a optické sekce (POSEC)

Na stránkách POSEC najdete recenze dalších astronomických programů.




O autorovi



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »