Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický software – Tachyon

Astronomický software – Tachyon

Tachyon
Tachyon
POSEC ČAS: Tachyon je bezesporu mnohoúčelový, byť poměrně neznámý program. Je naprogramován pro platformu .NET. Apriori je určen pro PDA. Lze jej samozřejmě plnohodnotně provozovat i v „chytrých“ telefonech (pokud využívají některou verzi Windows Mobile). Nic ale nebrání jejich používání na klasickém „velkém“ PC, protože existuje i jeho „velká“ .NET verze.

Před vlastním spuštěním programu musíte mít instalovánu podporu .NET od firmy Microsoft (popř. alternativní CF .NET pro PDA). Po spuštění programu je zobrazeno základní okno programu, na kterém jsou zobrazeny základní informace o stavu a nastavení programu (název pozorovacího stanoviště, lokální čas, stav připojení dalekohledu …). Jednotlivé funkce programu se pak vyvolávají pomocí menu. A vybírat je opravdu z čeho. Tachyon totiž rozhodně není pouhé planetárium. Jeho využití je mnohem širší. Mimo již zmíněné planetárium program obsahuje plánovač pozorování, integrované mapy Měsíce i planet, pozorovací deník, či dokonce podporu pro připojení k vybraným internetovým databázím.

Vlastní mapu oblohy lze vyvolat v menu ve volbě „ViewsSky Chart“. Nemá sice tolik funkcí, jako některé jiné specializované programy na PC, vše podstatné jsme v něm ale nalezli. Pokud by jsme porovnávali nikoliv programy pro PC, ale pro PDA, je co do počtu funkcí Tachyon jedním z nejlepších. V testované verzi je v základním nastavení využíván katalog hvězd „Bright star catalog“ s hvězdami do cca 7 mag. Velmi snadno lze však doinstalovat další katalogy (GSC / GSC 2 /Hipparcos). Databáze zajímavých objektů je naopak již v základu velmi bohatá. Nalezneme zde katalogy snad všechny nejvýznamnější katalogy dvojhvězd, proměnných hvězd, objektů Sluneční soustavy, deep sky objektů (NGC-IC, Messier, Caldwell, … ).

Tachyon
Tachyon
Velmi zajímavou možností je propojení na internetové databáze, které umožňuje stahování snímků oblohy (např. z databáze „DSS Images“). Pokud máte ve svém PDA či mobilu málo místa lze rovněž interaktivně stáhnout podrobný katalog hvězd pro zobrazenou oblast oblohy („GSC 2.0“).

Za zmínku stojí jistě i zobrazení souhvězdí. Mimo obvyklých zvyklostí (hranice souhvězdí, souřadnicové mřížky, čárové obrysy souhvězdí) zde naleznete skutečné siluety postav, zvířat, … tak, jak je znáte ze starých map. Pokud na ně nejste zvyknutí mohu Vás při práci s mapou spíše rušit, nelze jim ale upřít velmi vydařenou estetickou stránku.

Z mapy souhvězdí lze samozřejmě přímo ovládat Váš dalekohled. Pro PC verzi je využito rozhraní ASCOM. To umožňuje připojení opravdu téměř všech „computerizovaných“ přístrojů. V PDA verzi jsou využity v programu definované ovladače. I zde naleznete široký výběr snad všech nejznámějších přístrojů (Meade, Celestron, Vixen, INTES, JMI, …). V případě verze pro PC umožňuje program ovládání dalekohledu i pomocí připojeného joysticku, popř. gamepadu. Pokud máte bluetooth<>RS232 konvertor, lze využít i ten.

V menu „Tools“ naleznete nástroje, které umožňují efektivně zjišťovat viditelnost objektů Sluneční soustavy. U vybraných objektů zde naleznete i jejich mapy (např. Měsíc), či máte možnost náhledu na polohu jejich vlastních satelitů (např. měsíčky Jupitera). V tomtéž menu máte rovněž možnost získat informace o dvojhvězdách (i s grafickým znázorněním jejich poloh), proměnných hvězdách, přístup ke správě instalovaných katalogů, či pracovat nezávisle s obrázky z některé z internetových databází (např. „DSS“).

Tachyon
Tachyon
V PC verzi je k dispozici plánovač (v menu „Party/Plans“). Máte tak možnost se v klidu připravit na noc a vybrat si objekty podle vašich zájmů. K dispozici je celá řada připravených pozorovacích plánů pro jednotlivá období roku. Pokud jste uživatelem dalšího velmi zajímavého programu Astroplanner, máte možnost si importovat hotové pozorovací plány do programu Tachyon. Hotové plány pak lze velmi snadno přenést do PDA a využívat je tak i tam.

Na závěr ještě pár postřehů ze zkoušení programu. Program má bezesporu celou řadu zajímavých funkcí, které svědčí o tom, že tvůrce programů je v astronomii doma. Program byl testován na stolním PC, stařičkém PDA Acer n30 s WM 2003 a novějším Acer n311 s WM2005. Před vlastní instalací doporučuji nastavit v systému jako znak pro desetinou čárku znak “.” (tečka) namísto „ ,“ (čárka), popř. přímo nastavit místí jazykové prostředí na anglické. Některé funkce programu bez této drobné změny kolabují.

Na n311 byla instalace CF .NET i vlastního programu bezproblémová. Na starším n30 byly zpočátku problémy s instalací CF .NET 2.0 pro PDA. Po ruční instalaci se program rozběhl i zde. Update systému na WM 2003SE by pravděpodobně problémy vyřešil.

Vlastní běh programu byl plynulý, na n30 jen mírně pomalejší. Bohužel se opakovaně stávalo, že program skončil občas chybou. Na verzi pro PC a na n311 jen občas, na n30 o něco častěji. Program je poměrně mladý a čeká jej zjevně ještě nějaká cesta při odlaďování chyb.

Ovládání dalekohledu (Celestron CPC1100) fungovalo ve všech třech případech bez problémů. Pro propojení byl využit převodník USB<>COM s chipem Profilic 2303 (velká část běžně prodávaných převodníků). Odezva dalekohledu (např. vystavení pozice) byla u PC téměř okamžitá, u PDA n30 asi s jedno sekundovým zpožděním. Vlastní ovládání dalekohledu (vystavení na objekt, do požadované polohy, synchronizace pozice s mapou) probíhala korektně. Na závěr byl použit bluetooth převodník COM<>BlueTooth „Bluetooth Socket sériový modul“ připojeným k dalekohledu. Dalekohled tak bylo možné na n30 ovládat bezdrátově pomocí bluetooth rozhraní.

Zde popsané možnosti programu nejsou ani zdaleka všechny. Zájemcům o tento program proto nelze než doporučit, aby navštívili domovskou stránku programu, popř. si jej z ní přímo stáhli a sami si jej vyzkoušeli. Program je freeware, takže tomu nic nebrání.

Článek převzat z webu Přístrojové a optické sekce (POSEC)

Na stránkách POSEC najdete recenze dalších astronomických programů.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »