Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Projekt KYKLOP

Projekt KYKLOP

Logo projektu KYKLOP
Logo projektu KYKLOP
V roce 2008 organizovala Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti úspěšný projekt věnovaný zpracování astronomických snímků s výstižným názvem KYKLOP. Po několikaleté pauze věnované zdokonalování rekonstrukčních algoritmů se tento projekt vrací zpět.

Možnost zapojit se do něj tak opět dostává téměř každý astronom.

Každý, kdo se někdy pokusil fotografovat některý kosmický objekt (mimo Zemi přirozeně), ví, s jakými úskalími se musí během přípravy i vlastní expozice vypořádat. Jedním z faktorů, které výrazně ovlivňují kvalitu výsledného snímku, je atmosféra Země. Jejím vlivem je často výsledný snímek neostrý, popř. jsou (zejména u krátkých expozic) v něm přítomny geometrické deformace obrazu. Hlavním cílem KYKLOPu je tento vliv maximálně omezit. V podstatě se tak snaží dosáhnout podobného efektu, jakého se dosahuje např. pomocí adaptivní optiky.

Výsledek KYKLOP-Saturn
Výsledek KYKLOP-Saturn
V předešlém běhu projektu se podařilo zapojit najednou přes 70 astronomů na území, jehož dva nejvzdálenější body byly od sebe více než 450 km. Projektu se zúčastnili nejen čeští, ale i slovenští, němečtí a rakouští kolegové. Souběžně pořizovali série snímků vybraných astronomických úkazů a ty pak zasílali v nezpracované formě k jednotnému zpracování. Větší počet snímků znamená větší možnosti při jejich zpracování. Jeden z výsledných snímků si máte možnost prohlédnout vpravo. Je na něm zachycena planeta Saturn. Vpravo od ní si můžete povšimnout jejího měsíce Tethys.

Výsledek KYKLOP-ISS -výsledný
Výsledek KYKLOP-ISS -výsledný
V součastnosti připravené algoritmy jsou ještě výrazně účinější, a proto lze očekávat výslednou kvalitu snímků minimálně na stejné úrovni. Vlevo je snímek pořízený během průletu Mezinárodní vesmírné stanice ISS restaurovaný novým experimentálním algoritmem (k pořízení bylo využito 11 paralelně řízených dalekohledů umístěných vedle sebe). Samotná expozice ISS jedním dalekohledem je poměrně náročná na následné zpracování (k dipozici je jen omezený počet použitelných snímků), výhoda souběžného snímání je tak zcela zřejmá.

Úspěch připravovaného projektu závisí samozřejmě na počtu pozorovatelů. Přihlásit do projektu se může každý. Podmínkou je jen minimálně požadované přístrojové vybavení (v podstatě vyhovuje téměř jakýkoliv astronomický dalekohled s průměrem objektivu nad 100 mm a fotoaparát či kamera na snímání). Odměnou pak pro zapojené bude přístup k podrobným výsledkům projektu (snímky v plném rozlišení) a samozřejmě spoluautorství na výsledném snímku. Předpokládaný ostrý start projektu je počátkem června tohoto roku (2012). Již nyní ale máte možnost se do tohoto projektu přihlásit.

Bližší informace o projektu včetně informací k přihlášení naleznete na stránkách Přístrojové a optické sekce České astronomické společnosti.




O autorovi



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »