Sluneční dalekohledy LUNT

Princip činnosti dalekohledů LUNT

Dalekohledy jsou vyráběny ve třech velikostech a to o průměru objektivu 35 (ohnisková vzdálenost 400mm), 60 (ohnisková vzdálenost 600mm) a 100mm (ohnisková vzdálenost 800mm). Principialně si jsou ale velmi podobné (viz obr. v úvodu). Protože není princip jejich činnosti tak chronicky znám jako u běžného dalekohledu, zde je mírně zjednodušen popis činnosti. Vstupní objektiv soustředí, podobně jako v "obyčejném" dalekohledu světlo dál do optického systému (na obrázku červeně). Jádrem slunečního dalekohledu je tzv. etalon. Na vstupu etalonu je optická soustava, tzv. kolimační čočka, která mění sbíhavý svazek na rovnoběžný (na obrázku zeleně). Spolu s objektivem jde tedy o afokální předsádku, resp. chcete-li o "dalekohled v dalekohledu". Za ním následuje vlastní etalon (tj. velmi přesný úzkopásmový filtr) vyladěný na okolí vlnové délky cca 656.3 nm. Pro zaručení deklarovaných vlastností musí být paprsek jím procházející rovnoběžný (tj. dopadat v ideálním případě kolmo). Proto jej lze jemně ovládat. U menších verzí je jeho naklánění řešeno mechanicky, u 100mm verze je ovládán pneumaticky důmyslným bezvůlovým systémem. Pro snížení intenzity slunečního záření je ve vstupní části přístroje napařena spec. vrstva-filtr, která výrazně snižuje intenzitu obrazu ještě před vstupem do etalonu. Na výslednou bezpečnou hodnotu intenzity světla pak snižuje tzv. blokační filtr, který je u tohoto typu dalekohledu umístěn v "zenitovém zrcátku". Na svém vstupu má opět malý objektiv (tj. spojnou soustavu), která přes vlastní blokační filtr promítá pozorovaný obraz Slunce do obrazové roviny ve které ji pozorujeme okulárem (na obrázku modře). Dalekohledy Lunt se dodávají s průměrem blokačního filtru (resp. jeho clony zorného pole) 4mm (dalekohled o průměru 35mm), 6mm (pro dalekohled o průměru 60mm) a 12mm (pro 100mm přístroj).

Lunt LS100 Ha/B1200

Podrobněji byl proměřen nejvyšší, tj. 100mm model. Dalekohled je dodáván v praktickém kufříku. Součástí dodávky jsou i upínací kruhy, lišta a praktický hledáček Televue Sol-Searcher.

Mechanicky je přístroj proveden velmi dobře. Opracování jednotlivých mechanických dílů je pečlivé, jejich sesazení velmi dobré. Okulárový výtah je vynikající velmi kvalitní bezvůlový výtah Feather Touch typu Crayford s převodem do jemna 1:10. Přesné zaostření tak nečiní nejmenší problémy a to nejen pro vizuální pozorování, ale i fotografování přes vhodný typ okuláru afokální projekcí. U menších modelů je ladění etalonu řešeno naklápěním optickým členů etalonu. U 100mm modelu je mechanický ovládaný etalon nahrazen pneumatickým. Podrobněji jsme se proto rovněž podívali na funkci pneumatického ovládání etalonu. Při úplném vyšroubování ovládacího šroubu dojde k vyrovnání tlaku uvnitř etalonu s vnějším prostředím. Jeho postupným zašroubováním pak narůstá tlak uvnitř (výrobcem udávaný maximální přetlak je 3PSI). Změna tlaku pak způsobuje malé změny indexu lomu uvnitř etalonu. Ta pak má vliv na výslednou polohu/šířku výsledné spektrální čáry, kterou etalon propouští. Přetlak současně zajistí, že jednotlivé plochy etalonu jsou dokonale paralelní. Pneumatický etalon přináší ještě jednu výhodu - lze jej použít ve velkém rozsahu teplot. Nehrozí tak, že by v extrémních teplotách "zatuhl".

Výrobce udává pro šířku pásma etalonu hodnotu 0.7 A. Změřená hodnota pološířky spektrální propustnosti ve středu zorného pole byla 0.69 Angstremu (tzn. 0.069 nm), v okraji pak jen mírně horší. Velikost doladění etalonu byla +/- 0.5 A. Dalekohled umožňuje doplnění druhým etalonem. Šířka pásma pak má být 0.5 Angstremu.

Neméně zajímavý je tento přístroj i z optického hlediska. Vstupní 100mm objektiv je singlet - tzn. jediná čočka. Ve spojení s kolimační čočkou na vstupu etalonu poskytuje obraz, který má v celém zorném poli korigovánu sférickou aberaci. V okolí optické osy má rovněž korigovánu komu a astigmatismus. Vlastní obraz Slunce je na výstupu přístroje velký cca 7.3 mm. Obrazová clona na výstupu blokačního filtru má průměr 12 mm. Velikost zorného pole tak umožňuje pohodlné pozorování nejen celého povrchu Slunce, ale i jeho okolí s protuberacemi. Vlastní maximální rozlišovací schopnost přístroje (1.5" u středu a 1.7" u okraje) sice nedosahuje hodnot špičkových refraktorů pro "noční pozorování", s ohledem na obvyklé podmínky pozorování a tím i maximální použitelné zvětšení je ale více než dobrá. Bez pozorovatelného výrazného zhoršení kvality obrazu tak lze teoreticky použít maximální zvětšení rovné cca průměru objektivu v mm. Při větších hodnotách již je patrný mírný pokles kontrastu obrazu zejména u okraje zorného pole.

Na obrázcích níže je ukázka snímku pořízeného přes dalekohled Lunt Ls100 na vlnové délce Halfa. Více amatérských snímků nejen z dalekohledů Lunt můžete nalézt např. na této adrese.

Přístroje Lunt jsou povedené přístroje a bezesporu velmi zajímavé. Mimo přístrojů pracujících na vlnové délce H-alfa (656.28 nm) vyrábí výrobce i přístroje určené pro spektrální čáru vápníku (393nm). Jejich největší nevýhodou tak v současnosti je poněkud delší dodací lhůta. To lze ale s ohledem na velký zájem o tyto přístroje pochopit. Děkujeme tímto firmě SUPRA Praha za zapůjčení přístroje LS100 k testování a poskytnutí celé základní řady solárních dalekohledů Lunt (LS35, LS60 a LS100).

Základní technické údaje Lunt LS100 (varianta H-alfa):
Rozlišovací schopnost přístroje: 1.5"
Střed pásma propustnosti: 652.28 nm
Určená šířka pásma etalonu ve středu zorného pole: 0.069 nm
Propustnost vstupní soustavy: 8.5%
Propustnost etalonu na vlnové délce 656.28 nm: 80%

Info k obrázku: nahoře - viditelné spektrum, pod ním porovnání se spektrální propustností slunečního dalekohledu; dole - propustnost etalonu LUNT LS100

Článek převzat ze stránek Přístrojové a optické sekce ČAS.